O tom, jestli bude Turecko dál jednat s Bruselem o členství v Unii, by mohlo rozhodnout referendum. Navrhuje to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj mohou za zdlouhavé vyjednávání předsudky vůči muslimům. Přístupové rozhovory EU s Ankarou oficiálně začaly v roce 2005 a případné referendum by mohlo vést k jejich ukončení.
Erdogan chce referendum o rozhovorech s EU. Jednání o členství může skončit krachem
Turecko s vyjednáváním o členství v Unii ztrácí trpělivost, naznačil Erdogan, který připouští, že by úsilí o členství Ankara mohla vzdát. „Spatřuji v tom oslabování Evropské unie. Vyčkávám, než se ten proces zrychlí, a Turecko si pak vybere svou cestu. Čekali jsme na členství bez výsledku celá desetiletí,“ citoval Erdogana deník Daily Sabah.
„Máme rok 2018 a oni (EU) nás stále nechávají čekat,“ postěžoval si prezident na fóru, které v Istanbulu zorganizoval neziskový výzkumný institut TRT World Research Centre. Z webu organizace je patrné, že zastává linii turecké vlády. „Měli bychom se obrátit na 81 milionů lidí a uvidíme, jak těch 81 milionů (tureckých voličů) rozhodne,“ dodal Erdogan.
O referendu prý začne jednat s kolegy a straníky z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje. Pokud se s nimi dohodne, bude „ihned jednat“.
„Některé evropské země zvládnou dvě i tři referenda za rok. Člověk si na ně musí nejprve zvyknout,“ poznamenal turecký prezident. „Země, které (o členství) zažádaly ve stejnou dobu jako Turecko nebo poté, se členy staly před námi. Pokud nechcete Turecko přijmout, dejte nám vědět, ať se už dál neunavujeme,“ dodal Erdogan.
Ankara varuje před sílící islamofobií v Evropě
Sám mluví o předsudcích vůči muslimům. „Vzestup rasismu a uzavírání se do sebe jsou čím dál tím nebezpečnější, necítím se zrovna bezpečně vzhledem k rostoucí islamofobii v Evropě. Podívejte se na příklad německo-tureckého fotbalisty Mesuta Özila, který se musel vzdát hraní v německém fotbalovém týmu právě kvůli tlaku z rasisticky naladěných kruhů,“ upozornil mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin.
Případ Özila, který se před tureckými volbami sešel s Erdoganem, vzbudil v Německu i Turecku značné reakce, německý fotbalový svaz ale nařčení z rasismu odmítá.
Novináři mají v Turecku těžký život, mnozí jsou za mřížemi
Třecí plochou mezi Ankarou a Západem jsou mimo jiné lidská práva a svoboda tisku. Během čistek, které v Turecku probíhají od potlačeného pokusu o převrat v červenci 2016, bylo podle OSN zadrženo kolem 160 tisíc lidí a zhruba stejný počet státních zaměstnanců přišel o práci. Ze zadržených bylo 77 tisíc lidí obviněno a během soudu zůstávají ve vazbě, informovalo turecké ministerstvo vnitra.
Kritici tureckého prezidenta tvrdí, že nezdařený puč užívá jako záminku k potlačení opozice. Svou činnost bylo nuceno v Turecku ukončit 180 médií a organizace Reportéři bez hranic (RSF) zemi označuje za „největší vězení profesionálních novinářů“.