Žádná epidemie není zvládnutelná, pokud nemáte důvěru místní populace. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil ředitel organizace Lékaři bez hranic Pavel Gruber. Aby lidé s podezřením na nakažení přišli k lékařům a neskrývali se, musí věřit systému. To může hrát významnou roli v dalším šíření nemoci.
Epidemie se nedá zvládnout bez důvěry lidí, říká ředitel Lékařů bez hranic
27 minut
Interview ČT24 s ředitelem Lékařů bez hranic Pavlem Gruberem
„Kontroly na hranicích, omezení přepravy, kontrola teploty, to jsou všechno velmi racionální epidemiologické kroky, které je dobře, že se dělají a měly by se dělat,“ uvedl Gruber. Sporné je ale podle něj opatření totální izolace, k jakému přistoupila Čína ve městě Wu-chan, odkud se začal šířit nový typ koronaviru.
„Může to fungovat, ale nesmí to narušit přístup ke zdravotní péči a důvěru lidí,“ uvedl Gruber. Jako příklad uvedl situace, kdy vláda dovolí vycestovat pouze lidem bez příznaků nemoci. Ti, kdo budou mít symptomy, se je logicky budou snažit utajit, aby mohli odjet.
Světová zdravotnická organizace ve čtvrtek vyhlásila globální stav zdravotní nouze. Podle Grubera to má význam zejména z hlediska financování, ale neznamená to žádná závazná opatření.
Podle Grubera hraje velkou roli, kde je epicentrum epidemie. „Čína to zvládá vlastními silami, jejich zdravotnictví udělalo ohromný pokrok,“ zdůraznil. Když se ale jakákoli epidemie dostane do země rozvrácené, s oslabeným zdravotním systémem, situace je úplně jiná a je potřeba většinou pomoc zvenku, podotkl.
Důležité podle něj také je řešit situaci přímo v místě. „Epidemii vždycky musíte vyřešit v tom epicentru, musíte tam jet, musíte pracovat tam,“ uvedl. Politici ale podle něj často mají strach lidi do zasažených zemí posílat, protože se to může obrátit proti nim. Věřejnost může dostat strach, že se nemoc zavleče i tam.
Podobné epidemie jsou pro zdravotníky podle Grubera velký náporem na psychiku. Často sami přinášejí nejvyšší oběť, stovky lékařů zemřely třeba při epidemii eboly. Stačí udělat chybu při svlékání ochranného oděvu. Riziko se zvyšuje u neznámé nákazy. „Než se zjistí způsob přenosu a jakou ochranu zvolit,“ uvedl. Ti lékaři ale vždy pracují dobrovolně a je hodně lidí, kteří o možnost pomáhat žádají, podotkl.
Co se týká vakcíny, ta podle Grubera přichází většinou až po několika letech. Upozornil, že u specifických nemocí se musí najít nový model vyvíjení vakcín. Do vývoje podle něj musí vstoupit vlády, akademici. Na čistě komerčním principu to fungovat nebude, míní.
Lékaři bez hranic podle Grubera už nabídli Číně dopisem pomoc, teď čekají, jaká bude reakce. „Některé státy nejsou úplně rády, pokud mluvíme o tom, že na jejich území propukla například cholera. Chtějí, abychom mluvili třeba o průjmovém onemocnění. To se stává. Ale oni nemají kapacity na to, to zvládnout. Proto většinou pomoc vítají. Problém je v tom, nakolik nás o tom nechají mluvit,“ uvedl.
