Energetická firma dodá Slovákům levnou elektřinu, vláda jí za to neuloží plánovanou daň

Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Vyplývá to z oznámení zástupců vlády a SE, kteří podepsali příslušné memorandum. V SE má stát 34 procent akcií, zbylý podíl má pod kontrolou Energetický a průmyslový holding (EPH) spolu s italským koncernem Enel.

Slovenské rodiny by měly na účtech za elektřinu až do roku 2024 ušetřit celkově asi miliardu eur (24,4 miliardy korun) včetně daně z přidané hodnoty. Průměrná úspora na domácnost podle ministra hospodářství Richarda Sulíka dosáhne 500 eur (12 200 korun). Energie, které v zemi zdražily už na začátku letošního roku, mají spolu s potravinami hlavní podíl na výdajích slovenských domácností.

Slovenské elektrárne v příštích dvou letech dodají elektřinu v ceně zhruba 61 eur (1490 korun) za megawatthodinu, což je na úrovni regulované ceny pro slovenské domácnosti na letošní rok. Sulík spolu s ministrem financí Igorem Matovičem uvedli, že tržní ceny elektřiny s dodávkami na příští rok se pohybují na úrovni zhruba 149 eur (3640 korun).

Podle memoranda, které uzavřela ministerstva financí a hospodářství se zahraničními akcionáři SE, slovenský výrobce elektřiny za zmíněnou cenu dodá 6,15 terawatthodin elektřiny ročně, což představuje zhruba třetinu výroby podniku. Ta ale výrazněji stoupne po chystaném zahájení provozu třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, který byl měl v příštích týdnech získat definitivní povolení k zahájení činnosti.

Část z nakoupené energie bude moci stát podle Matoviče použít i pro domovy sociálních služeb, nemocnice či školy, protože spotřeba slovenských domácností je přibližně 5,6 terawatthodin elektřiny za rok. Pro SE budou dodávky za zmíněné ceny znamenat výpadek příjmů v objemu 850 milionů eur (20,7 miliardy korun).

Odstoupení od plánované daně

Slovenská ministerstva se v memorandu zavázala, že do roku 2025 nebudou navrhovat ani podporovat zvýšení stávajících nebo zavedení nových daní, poplatků a regulací, jež by měly negativní finanční dopad na SE. Závazky z memoranda budou součástí smlouvy, kterou by měla schválit slovenská vláda. Kabinet už na středeční schůzi souhlasil s návrhem stáhnout předlohu zákona o zvláštním zdanění zisku z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách z jednání sněmovny. 

Silně zadlužené Slovenské elektrárne už minulý týden po schválení příslušného návrhu zákona ve vládě tvrdily, že jeho zavedení do praxe by vedlo k bankrotu společnosti a k zastavení spouštění třetího bloku a dostavby čtvrtého bloku elektrárny Mochovce. Stát chtěl podle vládní předlohy díky nové dani letos získat kolem 53 milionů eur (1,3 miliardy korun) a v příštím roce až 269 milionů eur (6,5 miliardy). Podle SE by podnik na zvláštní dani zaplatil mnohem více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21AktualizovánoPrávě teď

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 22 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...