Energetická firma dodá Slovákům levnou elektřinu, vláda jí za to neuloží plánovanou daň

Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Vyplývá to z oznámení zástupců vlády a SE, kteří podepsali příslušné memorandum. V SE má stát 34 procent akcií, zbylý podíl má pod kontrolou Energetický a průmyslový holding (EPH) spolu s italským koncernem Enel.

Slovenské rodiny by měly na účtech za elektřinu až do roku 2024 ušetřit celkově asi miliardu eur (24,4 miliardy korun) včetně daně z přidané hodnoty. Průměrná úspora na domácnost podle ministra hospodářství Richarda Sulíka dosáhne 500 eur (12 200 korun). Energie, které v zemi zdražily už na začátku letošního roku, mají spolu s potravinami hlavní podíl na výdajích slovenských domácností.

Slovenské elektrárne v příštích dvou letech dodají elektřinu v ceně zhruba 61 eur (1490 korun) za megawatthodinu, což je na úrovni regulované ceny pro slovenské domácnosti na letošní rok. Sulík spolu s ministrem financí Igorem Matovičem uvedli, že tržní ceny elektřiny s dodávkami na příští rok se pohybují na úrovni zhruba 149 eur (3640 korun).

Podle memoranda, které uzavřela ministerstva financí a hospodářství se zahraničními akcionáři SE, slovenský výrobce elektřiny za zmíněnou cenu dodá 6,15 terawatthodin elektřiny ročně, což představuje zhruba třetinu výroby podniku. Ta ale výrazněji stoupne po chystaném zahájení provozu třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, který byl měl v příštích týdnech získat definitivní povolení k zahájení činnosti.

Část z nakoupené energie bude moci stát podle Matoviče použít i pro domovy sociálních služeb, nemocnice či školy, protože spotřeba slovenských domácností je přibližně 5,6 terawatthodin elektřiny za rok. Pro SE budou dodávky za zmíněné ceny znamenat výpadek příjmů v objemu 850 milionů eur (20,7 miliardy korun).

Odstoupení od plánované daně

Slovenská ministerstva se v memorandu zavázala, že do roku 2025 nebudou navrhovat ani podporovat zvýšení stávajících nebo zavedení nových daní, poplatků a regulací, jež by měly negativní finanční dopad na SE. Závazky z memoranda budou součástí smlouvy, kterou by měla schválit slovenská vláda. Kabinet už na středeční schůzi souhlasil s návrhem stáhnout předlohu zákona o zvláštním zdanění zisku z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách z jednání sněmovny. 

Silně zadlužené Slovenské elektrárne už minulý týden po schválení příslušného návrhu zákona ve vládě tvrdily, že jeho zavedení do praxe by vedlo k bankrotu společnosti a k zastavení spouštění třetího bloku a dostavby čtvrtého bloku elektrárny Mochovce. Stát chtěl podle vládní předlohy díky nové dani letos získat kolem 53 milionů eur (1,3 miliardy korun) a v příštím roce až 269 milionů eur (6,5 miliardy). Podle SE by podnik na zvláštní dani zaplatil mnohem více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou. Slovensko a Maďarsko žádají Evropskou komisi o povolení dovozu ruské ropy přes Chorvatsko.
11:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
03:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Německu se koná největší letošní cvičení NATO

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.
před 1 hhodinou

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 6 hhodinami

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 6 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 8 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 14 hhodinami
Načítání...