Evropská komise schválila a zveřejnila návrh právního textu dohody o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Jedna část se věnuje i režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Podle britské premiérky ale v podstatě umožňuje vznik hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. S tím by žádný britský premiér nikdy nesouhlasil, uvedla.
Vyjednávání s britskou stranou o podobě samotného „rozvodu“ a následného přechodného období je podle unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera, který materiál prezentoval novinářům, třeba vést už na základě konkrétního právního textu, protože času k rozhovorům ubývá.
Britové z EU odejdou na konci března 2019, smlouva by měla být dojednána do letošního podzimu tak, aby mohla ještě projít příslušným ratifikačním procesem. O návrhu bude nyní jednat 27 zemí Unie a na zřeteli bude i názor europarlamentu.
Návrh má šest oddílů
Návrh dohody o vystoupení, který má 168 článků, se skládá ze šesti částí a podle Barniera nemůže být obsah pro britskou stranu překvapivý. Po úvodních ustanoveních jsou v návrhu odstavce týkající se otázky zachování práv občanů EU v Británii po brexitu, dalších bodů souvisejících s rozlukou či také finančního vyrovnání britských závazků.
Dohoda se týká i následného přechodného období, které by mělo skončit na konci roku 2020. O něm se zatím dál jedná, mezi pohledy EU a Londýna jsou dál rozdíly, zopakoval Barnier.
Irská otázka jako problematické téma
Součástí dohody je i protokol o Irsku a Severním Irsku, kde EU ve snaze vyhnout se vzniku standardní kontrolované hranice a při chybějících návrzích jiného řešení z Londýna v zásadě navrhuje, aby na obou stranách hranice dál platily unijní regulace. Na věc by dohlížel společný výbor EU a Británie, jurisdikci by měl i unijní soud.
Pro Londýn je ale podobné řešení velmi problematické. V praxi by znamenalo oddělení Severního Irska od britských pravidel v nejrůznějších oblastech a třeba také celní kontroly zboží, které se dostává do Severního Irska z ostatních částí Británie.
Řešení navržené v textu je podle Barniera „záložním plánem“, který plyne z prosincové politické dohody mezi Londýnem a EU o tom, jak bude rozvodová dohoda vypadat.
Jiné řešení okolo irské hranice je podle Barniera možné najít v nyní teprve začínajících rozhovorech o nové podobě vzájemných vztahů mezi EU a Británií jako zemí mimo evropský blok. Bude však podle něj na britské straně, aby nějakou variantu nabídla.
Mayová: Žádný premiér by nesouhlasil s návrhem EU o rozluce
K návrhu Evropské unie týkajícímu se režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu má ale výhrady britská premiérka Theresa Mayová. Oslabil by ústavní celistvost Spojeného království, řekla. Podle ní by v podstatě vznikla hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. S tím by žádný britský premiér nikdy nesouhlasil, dodala.
Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová vzápětí pasáž týkající se hranice na Twitteru označila za „ústavně nepřijatelnou“. Podle ní by takové uspořádání vedlo k ekonomické katastrofě v Severním Irsku.
Dublin naopak přivítal skutečnost, že unijní stanovisko nepřipouští vznik klasické hranice na ostrově, zároveň je prý připraven jednat o jiných možnostech, které by rovněž počítaly s bezproblémovým obchodováním a cestováním mezi oběma částmi Irska.
Mayová rovněž zopakovala, že její vláda je proti vytvoření nové celní unie s EU po odchodu Británie ze společenství. Reagovala tak na pondělní prohlášení opozičních labouristů, že tento krok podporují.
Podle Mayové by ale setrvání v celní unii bylo „zradou“ britských voličů, kteří se v referendu v roce 2016 vyslovili pro brexit. Premiérka v této souvislosti dodala, že Londýn si chce po brexitu vyjednat vlastní obchodní dohody, což by v případě setrvání v celní unii nebylo možné.
Irská problematika se kvůli svým možným dopadům dovnitř britského ústavního pořádku stává klíčovou věcí rozvodové fáze rozhovorů poté, co se strany už loni v zásadě dohodly na řešení otázky práv čtyř milionů občanů EU v Británii po brexitu či vyrovnání britských finančních závazků.
Neshody dál panují ohledně přechodného období, kde Unie trvá na plné aplikaci práva EU a dohledu unijního soudu bez toho, že by britská strana jako země mimo Unii byla reprezentována na jednáních bloku.
Teprve na summitu v březnu, tedy rok do samotného brexitu, hodlá 27 prezidentů a premiérů odsouhlasit svůj pohled na podobu budoucích vzájemných vztahů. Představy, které má v tomto ohledu Londýn, už přitom předseda Evropské rady Donald Tusk označil za iluzorní.
Unie totiž dál trvá na tom, že si Británie nemůže z evropských pravidel o celní unii a jednotném trhu jen „vyzobávat“ účast v tom, co se jí líbí bez současného převzetí ostatních závazků.
