Evropská komise podle svého předsedy Jeana-Clauda Junckera schválí návrh na zrušení pravidelného přechodu na letní čas. Pro konec střídání času se v největším online průzkumu mezi občany EU vyslovilo více než osmdesát procent respondentů. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem Komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
EK schválí návrh na zrušení střídání času. V dotazníku se pro to vyslovila většina Evropanů, včetně Čechů
Události: Evropané nechtějí letní čas (zdroj: ČT24)
„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém německé veřejnoprávní televizi ZDF. V současnosti se ve všech státech EU posouvá čas vždy poslední březnovou neděli, a to o hodinu dopředu. Zpět zase každou poslední neděli v říjnu.
Diskuze o zrušení střídání času obnovila skupina osmdesáti europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL, EPP), která v reakci na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví, vyzvala Evropskou komisi k vyhodnocení rizik. Součástí této diskuse byl právě dotazník, na jehož výsledky Juncker reagoval. Hlasování probíhalo od 4. července do 16. srpna.
Argumenty proti střídání času
Většina chtěla jen letní čas
Výsledky konzultace unikly do médií ještě před oficiálním zveřejněním. Pro zrušení přechodu na letní čas se vyslovilo 84 procent respondentů. Většina z odpůrců každoročních změn pak vyjádřila přání, aby celoročně platil čas letní.
Argumenty pro střídání času
„Po dvou týdnech se přihlásilo 1,2 milionu respondentů, což z této konzultace činí zdaleka největší a nejúspěšnější veřejnou konzultaci, kterou Evropská komise kdy udělala,“ uvedl dříve Svoboda. Celkem v dotazníku odpovídalo 4,6 milionu lidí z celkové půlmiliardy obyvatel Evropské unie.
Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony. V České republice se zúčastnilo přes půl procenta obyvatelstva, pro zrušení bylo 83 procent respondentů. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas jsou také Estonci, Lotyši, Litevci či Finové. Naopak pro zachování střídání času byli nejvíce obyvatelé Řecka, Kypru a Malty.
Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné.
Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU. Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Mezi členskými státy už tak jednoznačná není, poznamenala DPA.
- Institut Karolinska – lékařská univerzita (Švédsko): vyšší riziko infarktu
- Univerzita Britské Kolumbie (Kanada): nárůst dopravních nehod
- Univerzita v Kodani (Dánsko): sezonní deprese
- Národní ústav duševního zdraví (ČR): narušení biorytmu, nespavost
Český premiér Andrej Babiš (ANO) k debatě o zrušení střídání času řekl, že ho nezajímá. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl Babiš na žádost novinářů o reakci na avizovaný plán Evropské komise (EK) nechat o případné změně rozhodnout členské státy Unie a Evropský parlament.
Otevření tématu a přímo zavedení jednotného času po celý rok naopak během tiskové konference premiéra s odbory přivítala předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Hospodářská komora ČR uvedla, že střídání času je nepotřebným přežitkem, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Poprvé se čas začal měnit v roce 1915
Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (času šetřícího denní světlo, tedy Daylight Saving Time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.
Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu. V českých zemích byl poprvé zavedený v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949.
Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.