Egyptská armáda demoluje tisíce domů na Sinajském poloostrově, tvrdí lidskoprávní organizace

Egyptská armáda na Sinajském poloostrově od února zdemolovala nejméně tři tisíce budov. Vyplývá to ze satelitních snímků, které analyzovala organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Opatření HRW označila za kontraproduktivní s tím, že přispívá ke zhoršení humanitární situace, informoval v úterý zpravodajský server BBC. Egypt bourání vysvětluje tažením proti terorismu.

Ze satelitních snímků Sinaje pořízených mezi 15. lednem a 14. dubnem je podle HRW patrné, že od února bylo zničeno více než tři tisíce obytných domů i komerčních budov. Znehodnoceno bylo i mnoho hektarů půdy.

Úřady sahají k demolici až poté, co místní dostanou příkaz k vystěhování. Vláda ale demolice hájí a tvrdí, že chce na severovýchodě Sinaje vytvořit nárazníkovou zónu, která bude před teroristickými útoky chránit civilisty. Opatření ale podle HRW není právně ukotveno a přispívá ke zhoršení humanitární situace na poloostrově. 

„Egyptská armáda tvrdí, že chrání obyvatele před ozbrojenci. Je ale absurdní si myslet, že vyháněním lidí z domovů jim zajistí větší bezpečí,“ uvedla HRW. Sinajský poloostrov je dlouhodobě dějištěm střetů mezi egyptskou policií a armádou na straně jedné a islámskými radikály na straně druhé. Napětí v regionu se znásobilo v roce 2013 po sesazení prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva.

Současný prezident Abdal Fattáh Sísí v roce 2014 po bombovém útoku, který si vyžádal 33 lidských životů, vyhlásil na Sinaji výjimečný stav a poloostrov označil za „hnízdo terorismu a teroristů“.

Loni v listopadu bylo při teroristickém útoku ozbrojenců napojených na teroristickou organizaci Islámský stát v mešitě v severosinajském Bir al-Abdu zabito přes 300 lidí. Šlo o nejhorší teroristický útok v dějinách Egypta. V únoru Káhira oznámila, že proti radikálům na Sinaji a v částech delty Nilu a Západní pouště u hranice s Libyí zahájila rozsáhlou protiteroristickou operaci.

Vojenský soud poslal novináře na 10 let do vězení

Sinajský poloostrov je dlouhodobě dějištěm střetů mezi egyptskou policií a armádou na straně jedné a islámskými radikály na straně druhé. Napětí v regionu se znásobilo v roce 2013 po sesazení prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva.

A že je téma skutečně třaskavé, potvrzuje i úterní verdikt egyptského vojenského soudu, který poslal novináře Ismáíla Alexandráního, jenž na volné noze psal o nepokojích na Sinaji, na deset let do vězení. Podle soudu reportér šířil lživé informace a byl členem blíže neupřesněné zakázané skupiny. Proti rozsudku se však ještě novinář může odvolat. 

Alexandrání byl zadržen po návratu do Egypta v roce 2015 poté, co v Berlíně přednášel o nepokojích na Sinajském poloostrově. V Egyptě novinář pracoval pro několik deníků.

Už v uplynulých letech bylo v zemi několik novinářů uvězněno, a to na základě poměrně obecně formulovaných zákonů, které kriminalizují šíření lživých informací. Podle ochránců lidských práv se vláda prezidenta Sísího takto snaží umlčet disent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...