Palestinci v Gaze manifestují od konce března. Izraelské bezpečnostní složky od té doby usmrtily přes 110 palestinských demonstrantů – většinu z nich v pondělí, kdy byla otevřena americká ambasáda v Jeruzalémě.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva označil násilnosti za „strašnou událost, která nikomu nepřinesla větší bezpečí“. Podle něj byla izraelská reakce na protesty „naprosto nepřiměřená“, což dokazuje kontrast v počtu obětí – na izraelské straně není ani jedna. Zabíjení je podle Husajna „výsledek nelegálního použití síly“. Husajn podpořil požadavky států, které chtějí „mezinárodní, nezávislé a nestranné“ vyšetření událostí.
Pojar: Rada OSN pro lidská práva a priori kritizuje Izrael
Pojar: Rada OSN pro lidská práva a priori kritizuje Izrael
Vyšetřovací komise? Na místě to nic nezmění, tvrdí izraelská zástupkyně
Izrael své akce označuje za obranu hranice, kterou podle něj někteří z demonstrantů chtěli prorazit. Izraelská zástupkyně v Radě OSN pro lidská práva prohlásila, že ustavení případné vyšetřovací komise „nezmění na konkrétní situaci na místě“ vůbec nic. Uvedla rovněž, že se Izraelci snažili minimalizovat ztráty na rozdíl od palestinského radikálního hnutí Hamas, které lidi vyzývalo, aby šli do prvních linií jako lidské štíty.
„Rada pro lidská práva se vyznačuje mimo jiné tím, že nejčastěji na světě kritizuje právě Izrael. V zásadě je to orgán OSN, kde se všichni shodnou na tom, že Izrael je a priori vinen. Počet rezolucí, které se věnují Izraeli každý rok, je naprosto neúměrný – ještě s vědomím toho, že Izrael je skutečně demokratickým státem,“ upozornil bezpečnostní analytik Tomáš Pojar z CEVRO Institutu.
Islamistické hnutí sice v Gaze vládne, ale kontrolu nad přechodem Rafáh s Egyptem a Erez s Izraelem předalo loni představitelům Západem uznávané palestinské samosprávy, která vládne na Západním břehu Jordánu. Učinilo tak na základě dohody zprostředkované Egyptem. Ten před pěti lety uzavřel hranici s Gazou po útocích na egyptské bezpečnostní složky na Sinaji, z nichž obvinil radikály z Gazy.
