Egyptský prezident nechal na celý ramadán otevřít hranice s Pásmem Gazy. Hraniční přechod Rafáh tak bude průchozí na nejdelší dobu od roku 2013, kdy ho Egypťané uzavřeli kvůli teroristickým útokům na Sinaji. Tento krok souvisí s palestinskými protesty, které u hranic Pásma Gazy v pondělí vyvrcholily tvrdým zásahem izraelské armády, při němž zemřelo na 60 Palestinců. Incident odsoudil Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Izrael by podle něj měl ukončit okupaci a násilí v Gaze.
Egypt otevírá hranici „bratrům v Gaze“, průchozí bude nejdéle od útoků v roce 2013
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na Twitteru napsal, že otevření přechodu má pomoci „bratrům v Gaze“, kteří jsou v těžké situaci. Přechod bude otevřený po celý ramadán – tedy do 14. června.
Palestinci v Gaze manifestují od konce března. Izraelské bezpečnostní složky od té doby usmrtily přes 110 palestinských demonstrantů – většinu z nich v pondělí, kdy byla otevřena americká ambasáda v Jeruzalémě.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva označil násilnosti za „strašnou událost, která nikomu nepřinesla větší bezpečí“. Podle něj byla izraelská reakce na protesty „naprosto nepřiměřená“, což dokazuje kontrast v počtu obětí – na izraelské straně není ani jedna. Zabíjení je podle Husajna „výsledek nelegálního použití síly“. Husajn podpořil požadavky států, které chtějí „mezinárodní, nezávislé a nestranné“ vyšetření událostí.
Vyšetřovací komise? Na místě to nic nezmění, tvrdí izraelská zástupkyně
Izrael své akce označuje za obranu hranice, kterou podle něj někteří z demonstrantů chtěli prorazit. Izraelská zástupkyně v Radě OSN pro lidská práva prohlásila, že ustavení případné vyšetřovací komise „nezmění na konkrétní situaci na místě“ vůbec nic. Uvedla rovněž, že se Izraelci snažili minimalizovat ztráty na rozdíl od palestinského radikálního hnutí Hamas, které lidi vyzývalo, aby šli do prvních linií jako lidské štíty.
„Rada pro lidská práva se vyznačuje mimo jiné tím, že nejčastěji na světě kritizuje právě Izrael. V zásadě je to orgán OSN, kde se všichni shodnou na tom, že Izrael je a priori vinen. Počet rezolucí, které se věnují Izraeli každý rok, je naprosto neúměrný – ještě s vědomím toho, že Izrael je skutečně demokratickým státem,“ upozornil bezpečnostní analytik Tomáš Pojar z CEVRO Institutu.
Americké rozhodnutí přesunout ambasádu se setkalo s hlasitou kritikou mnoha arabských zemí a několik evropských států vyjádřilo obavy, že Trumpův krok zbrzdí mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael tvrdé zákroky proti Palestincům v Gaze hájí tím, že radikální hnutí Hamas, které v enklávě vládne, chce protesty využít k útokům na Izrael.
Islamistické hnutí sice v Gaze vládne, ale kontrolu nad přechodem Rafáh s Egyptem a Erez s Izraelem předalo loni představitelům Západem uznávané palestinské samosprávy, která vládne na Západním břehu Jordánu. Učinilo tak na základě dohody zprostředkované Egyptem. Ten před pěti lety uzavřel hranici s Gazou po útocích na egyptské bezpečnostní složky na Sinaji, z nichž obvinil radikály z Gazy.