Džihádisté z IS jsou nejbohatšími teroristy

Bagdád/Damašek/Ankara – Islámský stát (IS) se stal nejbohatší teroristickou skupinou na světě. Měsíčně si podle expertů přijde na desítky milionů dolarů vydíráním, výkupným a prodejem ropy z obsazených ropných polí a ukořistěných historických památek. Džihádisté už obsadili rozsáhlá území na severu Sýrie a Iráku. Jejich ofenzivu se snaží zastavit tamní armády i bojovníci, kterým USA a jejich spojenci pomáhají cílenými leteckými údery. Irácké úřady dnes oznámily, že radikálové v bojích s armádou použili nejméně dvakrát chlor.

Jen prodejem ropy z obsazených ropných polí si radikálové denně vydělají milion dolarů, soudí David Cohen, který je náměstkem amerického ministra financí a má na starosti právě problematiku financování teroristických skupin. Hnutí podle něj nashromáždilo své bohatství velmi rychle, z různých zdrojů a jiným způsobem než mnohé teroristické skupiny. Islámský stát je nyní „považován za nejbohatší teroristickou organizaci s nejlépe propracovaným financováním,“ myslí si i Marwan Muasher ze soukromé neziskové organizace Carnegie Endowment for International Peace. Na rozdíl například od al-Káidy totiž islamisté nezískávají většinu peněz od bohatých dárců zejména ze zemí Perského zálivu.

Díky obsazení ropných polí mohou radikálové vyprodukovat denně asi 50 tisíc barelů ropy. Za velmi výhodné ceny ji pak prodávají různým prostředníkům, kteří je přeprodávají dále. Ropa se prý prodává i Kurdům v Iráku a pak rovněž směřuje do Turecka, černý trh je v této oblasti hluboce zakořeněný, říkají experti. I režim syrského prezidenta Bašára Asada, který proti islamistům bojuje, byl údajně donucen si kupovat od IS ropu z rafinerií, které měl ještě kdysi pod kontrolou. Skupina prý letos získala rovněž asi 20 milionů dolarů díky únosům, zejména novinářů a evropských rukojmích. Na peníze si pak přijde i ve městech, která obsadí a kde vymáhá výpalné od místních podnikatelů.

Letecké údery USA a jejich spojenců určitě pomohly omezit schopnosti radikálů, pokud jde o těžbu ropy. Turecké a kurdské úřady zase slíbily, že se budou snažit zastavit pašování tohoto produktu na svém území. Těm, kdo si tuto nelegální ropu koupí, budou rovněž hrozit přísné postihy.

Kurdové v Kobani se prý na pomoci ze strany syrských povstalců zatím nedohodli

Zástupce kurdské strany PYD popřel informace tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, podle nějž syrští Kurdové souhlasí s tím, že jim na pomoc v boji proti islamistům u severosyrského Kobani dorazí 1 300 bojovníků z opoziční Syrské svobodné armády (FSA). Místopředseda PYD Sálih Muslim pouze potvrdil, že je se syrskými povstalci v kontaktu.

Radikálové z hnutí Islámský stát (IS) obléhají Kobani již více než měsíc. I s pomocí náletů USA a jejich spojenců se podařilo ofenzivu IS pozastavit, situace na místě je ale stále velmi křehká, zdůrazňují američtí představitelé. Pohraniční město brání bojovníci napojení na stranu syrských Kurdů PYD. FSA je sekulární opozicí bojující proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada. „Navázali jsme kontakty s FSA, ale žádná dohoda, o které mluví pan Erdogan, zatím nebyla uzavřena,“ upřesnil Sálih Muslim. Syrští povstalci by prý podle něj měli spíše proti islamistům otevřít druhou frontu, než aby cestovali do Kobani.

Turecko považuje kurdské obránce Kobani za spojence turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara i USA řadí k teroristickým skupinám. Již ve čtvrtek turecký prezident uvedl, že se Kurdové dohodli, že do Sýrie pošlou 200 iráckých milicionářů – pešmergů. Dnes ale upřesnil, že jich má být pouze 150. Kobani je poslední baštou Kurdů na severu Sýrie. V jeho okolí islamisté ovládají asi 300 vesnic, a pokud by město padlo, ovládl by IS souvislý pás pohraničí od severovýchodního cípu Sýrie až po Aleppo. Z Kobani a jeho okolí již uteklo do sousedního Turecka přes 180 tisíc lidí.

Turecko podmiňuje zapojení do operace proti IS současným zakročením proti Asadovi

Turecko podmiňuje své případné zapojení do pozemní vojenské operace proti radikálům z IS souběžným zákrokem proti režimu syrského autoritativního prezidenta Bašára Asada a vytvořením bezletových zón nad Sýrií, které zabrání leteckým útokům na civilní obyvatelstvo. V Praze to dnes novinářům řekl turecký velvyslanec Ahmet Necati Bigali. Turecko, které sousedí se Sýrií a Irákem a potýká se s náporem uprchlíků z těchto zemí, podle něj podporuje pokračování mezinárodních leteckých úderů na islamisty. Nevěří ale v jejich porážku, dokud nepadne i Asad.

Nahrávám video

„Jsme přesvědčeni, že bombardování nestačí ke zlikvidování této teroristické hrozby. Nebezpečí a hrozby vycházející ze Sýrie nemohou být zastaveny, dokud syrský režim bude v Damašku. Příčinou tohoto terorismu v severní Sýrii a severním Iráku je existence Asadova režimu. Ten vytvořil vakuum v regionu a tuto teroristickou organizaci,“ uvedl velvyslanec, které patří k dlouhodobým odpůrcům syrského prezidenta.

Turecko se dosud stavělo rezervovaně k mezinárodní zbrojní podpoře sil iráckých Kurdů, které bojují s islamisty, a jen velmi liknavě otevřelo své hranice pro přesun kurdských posil a materiálu do Kobani, které se IS v posledních dnech intenzivně snaží dobýt. Turecko se bojí, aby se zbraně poslané iráckým Kurdům nedostaly do rukou PKK, které Ankara podle velvyslance považuje za stejnou bezpečnostní hrozbu jako IS.

Obavy z toho, že by mezinárodním společenstvím podpoření Kurdové mohli zesílit své snahy o vytvoření vlastního státu a mohli by ohrozit územní celistvost Turecka, Ankara podle Bigaliho nemá. „Narušení jednoty našeho státu ale rozhodně nepřipustíme a nemůžeme akceptovat ani autonomii,“ zdůraznil velvyslanec, který v Česku působí čtyři měsíce.

IS prý použil v Iráku chlorový plyn

Boje proti IS pokračují i v Iráku. V noci na dnešek prý při leteckém úderu na sklad trhavin a munice nedaleko Kirkúku zahynulo téměř 60 radikálů. Irácké úřady dnes také uvedly, že islamisté v bojích s iráckou armádou a šíitskými milicemi na sever od metropole Bagdádu použili minulý měsíc chlorový plyn. Údajně se tak stalo nejméně ve dvou případech, a to ve městech Dulujá a Balád. S největší pravděpodobností prý chlor získali z přípraven pitné vody v obsazených oblastech. Už ve středu oznámili kurdští představitelé, že IS použil nějaký typ jedovatého plynu v bojích o Kobani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...