Džihádisté z IS jsou nejbohatšími teroristy

Bagdád/Damašek/Ankara – Islámský stát (IS) se stal nejbohatší teroristickou skupinou na světě. Měsíčně si podle expertů přijde na desítky milionů dolarů vydíráním, výkupným a prodejem ropy z obsazených ropných polí a ukořistěných historických památek. Džihádisté už obsadili rozsáhlá území na severu Sýrie a Iráku. Jejich ofenzivu se snaží zastavit tamní armády i bojovníci, kterým USA a jejich spojenci pomáhají cílenými leteckými údery. Irácké úřady dnes oznámily, že radikálové v bojích s armádou použili nejméně dvakrát chlor.

Jen prodejem ropy z obsazených ropných polí si radikálové denně vydělají milion dolarů, soudí David Cohen, který je náměstkem amerického ministra financí a má na starosti právě problematiku financování teroristických skupin. Hnutí podle něj nashromáždilo své bohatství velmi rychle, z různých zdrojů a jiným způsobem než mnohé teroristické skupiny. Islámský stát je nyní „považován za nejbohatší teroristickou organizaci s nejlépe propracovaným financováním,“ myslí si i Marwan Muasher ze soukromé neziskové organizace Carnegie Endowment for International Peace. Na rozdíl například od al-Káidy totiž islamisté nezískávají většinu peněz od bohatých dárců zejména ze zemí Perského zálivu.

Díky obsazení ropných polí mohou radikálové vyprodukovat denně asi 50 tisíc barelů ropy. Za velmi výhodné ceny ji pak prodávají různým prostředníkům, kteří je přeprodávají dále. Ropa se prý prodává i Kurdům v Iráku a pak rovněž směřuje do Turecka, černý trh je v této oblasti hluboce zakořeněný, říkají experti. I režim syrského prezidenta Bašára Asada, který proti islamistům bojuje, byl údajně donucen si kupovat od IS ropu z rafinerií, které měl ještě kdysi pod kontrolou. Skupina prý letos získala rovněž asi 20 milionů dolarů díky únosům, zejména novinářů a evropských rukojmích. Na peníze si pak přijde i ve městech, která obsadí a kde vymáhá výpalné od místních podnikatelů.

Letecké údery USA a jejich spojenců určitě pomohly omezit schopnosti radikálů, pokud jde o těžbu ropy. Turecké a kurdské úřady zase slíbily, že se budou snažit zastavit pašování tohoto produktu na svém území. Těm, kdo si tuto nelegální ropu koupí, budou rovněž hrozit přísné postihy.

Kurdové v Kobani se prý na pomoci ze strany syrských povstalců zatím nedohodli

Zástupce kurdské strany PYD popřel informace tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, podle nějž syrští Kurdové souhlasí s tím, že jim na pomoc v boji proti islamistům u severosyrského Kobani dorazí 1 300 bojovníků z opoziční Syrské svobodné armády (FSA). Místopředseda PYD Sálih Muslim pouze potvrdil, že je se syrskými povstalci v kontaktu.

Radikálové z hnutí Islámský stát (IS) obléhají Kobani již více než měsíc. I s pomocí náletů USA a jejich spojenců se podařilo ofenzivu IS pozastavit, situace na místě je ale stále velmi křehká, zdůrazňují američtí představitelé. Pohraniční město brání bojovníci napojení na stranu syrských Kurdů PYD. FSA je sekulární opozicí bojující proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada. „Navázali jsme kontakty s FSA, ale žádná dohoda, o které mluví pan Erdogan, zatím nebyla uzavřena,“ upřesnil Sálih Muslim. Syrští povstalci by prý podle něj měli spíše proti islamistům otevřít druhou frontu, než aby cestovali do Kobani.

Turecko považuje kurdské obránce Kobani za spojence turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara i USA řadí k teroristickým skupinám. Již ve čtvrtek turecký prezident uvedl, že se Kurdové dohodli, že do Sýrie pošlou 200 iráckých milicionářů – pešmergů. Dnes ale upřesnil, že jich má být pouze 150. Kobani je poslední baštou Kurdů na severu Sýrie. V jeho okolí islamisté ovládají asi 300 vesnic, a pokud by město padlo, ovládl by IS souvislý pás pohraničí od severovýchodního cípu Sýrie až po Aleppo. Z Kobani a jeho okolí již uteklo do sousedního Turecka přes 180 tisíc lidí.

Turecko podmiňuje zapojení do operace proti IS současným zakročením proti Asadovi

Turecko podmiňuje své případné zapojení do pozemní vojenské operace proti radikálům z IS souběžným zákrokem proti režimu syrského autoritativního prezidenta Bašára Asada a vytvořením bezletových zón nad Sýrií, které zabrání leteckým útokům na civilní obyvatelstvo. V Praze to dnes novinářům řekl turecký velvyslanec Ahmet Necati Bigali. Turecko, které sousedí se Sýrií a Irákem a potýká se s náporem uprchlíků z těchto zemí, podle něj podporuje pokračování mezinárodních leteckých úderů na islamisty. Nevěří ale v jejich porážku, dokud nepadne i Asad.

Nahrávám video

„Jsme přesvědčeni, že bombardování nestačí ke zlikvidování této teroristické hrozby. Nebezpečí a hrozby vycházející ze Sýrie nemohou být zastaveny, dokud syrský režim bude v Damašku. Příčinou tohoto terorismu v severní Sýrii a severním Iráku je existence Asadova režimu. Ten vytvořil vakuum v regionu a tuto teroristickou organizaci,“ uvedl velvyslanec, které patří k dlouhodobým odpůrcům syrského prezidenta.

Turecko se dosud stavělo rezervovaně k mezinárodní zbrojní podpoře sil iráckých Kurdů, které bojují s islamisty, a jen velmi liknavě otevřelo své hranice pro přesun kurdských posil a materiálu do Kobani, které se IS v posledních dnech intenzivně snaží dobýt. Turecko se bojí, aby se zbraně poslané iráckým Kurdům nedostaly do rukou PKK, které Ankara podle velvyslance považuje za stejnou bezpečnostní hrozbu jako IS.

Obavy z toho, že by mezinárodním společenstvím podpoření Kurdové mohli zesílit své snahy o vytvoření vlastního státu a mohli by ohrozit územní celistvost Turecka, Ankara podle Bigaliho nemá. „Narušení jednoty našeho státu ale rozhodně nepřipustíme a nemůžeme akceptovat ani autonomii,“ zdůraznil velvyslanec, který v Česku působí čtyři měsíce.

IS prý použil v Iráku chlorový plyn

Boje proti IS pokračují i v Iráku. V noci na dnešek prý při leteckém úderu na sklad trhavin a munice nedaleko Kirkúku zahynulo téměř 60 radikálů. Irácké úřady dnes také uvedly, že islamisté v bojích s iráckou armádou a šíitskými milicemi na sever od metropole Bagdádu použili minulý měsíc chlorový plyn. Údajně se tak stalo nejméně ve dvou případech, a to ve městech Dulujá a Balád. S největší pravděpodobností prý chlor získali z přípraven pitné vody v obsazených oblastech. Už ve středu oznámili kurdští představitelé, že IS použil nějaký typ jedovatého plynu v bojích o Kobani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...