Duda podepíše sporný zákon o holocaustu. Pošle ho ale i ústavním soudcům

Nahrávám video

Polský prezident Andrzej Duda podepíše kontroverzní zákon, který hrozí vězením za připisování odpovědnosti za holocaust polskému národu či státu. Zároveň se ale rozhodl, že pošle zákon k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova a zda ustanovení hrozící trestem vězení nejsou příliš vágně formulovaná. Polský zákon kritizuje hlavně Izrael, ale i USA nebo Ukrajina.

„My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu,“ prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby v Polsku byl tolerován antisemitismus a nesnášenlivost.

Nový zákon z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o připomínání holocaustu se vztahuje zejména k období druhé světové války. Žalobcem má být prokurátor z Institutu národní paměti. Za používání termínu „polský koncentrační tábor“ legislativa umožňuje udělit až tříletý trest vězení. Norma zdůrazňuje, že tábory smrti na polském území stavělo nacistické Německo.

Odpůrci říkají, že zákon je tak široce formulovaný, že by to mohlo vést ke snaze postihnout každého, kdo bude mluvit o vině jednotlivců – Poláků na masakrech.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Trest za pouhý náznak

Postih by pak čekal i ty, kteří by jen naznačili, že polský stát s nacisty kolaboroval. Výjimkou jsou umělecká a vědecká díla. „Jde o náš národní zájem. Po mnoho let byla historie překrucována. Tento zákon nám přináší pravdu a vrací důstojnost,“ uvedl předseda polského senátu Stanislaw Karczewski.

Ve stejném duchu se o víkendu vyjádřil i nejvlivnější muž v Polsku, lídr PiS Jaroslaw Kaczyński, jenž naléhal na prezidenta, aby normu podepsal. 

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

„Z pohledu prezidenta je to taktický krok. Snažil se uklidnit situaci, ale je pravda, že jakmile zákon vyjde ve sbírce zákonů, tak začne platit, a to i po dobu projednávání ústavním soudem,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Kontroverzní zákon prošel polským senátem minulý týden. Podle Izraele zkresluje diskusi o holocaustu a zbavuje Poláky veškeré viny za smrt Židů. Varšava tyto námitky nepřipouští. Diplomatické vztahy se tak ocitly na bodu mrazu.

V Izraeli se zatím k Dudovu rozhodnutí vyjádřilo ministerstvo zahraničí ve smyslu toho, že chová naději, že ještě před ukončením procedury „bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona“.

Polská vláda dokonce kvůli sporu zrušila plánovanou návštěvu izraelského ministra školství Naftaliho Bennetta, který patří k hlasitým kritikům nové legislativy. „Polská vláda zrušila mou návštěvu, protože jsem se zmínil o polské odpovědnosti za vraždu asi 200 tisíc Židů při holocaustu. Jsem poctěn,“ reagoval Bennett.

Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Kritika přišla z USA, Unie i Ukrajiny

Před dopady nového zákona varovaly Poláky i Spojené státy, podle nichž by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh legislativy přehodnotilo.

K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Do debaty o kontroverzním zákoně se zapojilo rovněž Německo. „Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 1 hhodinou

Salvadorská armáda chce na Haiti s místními silami potlačit gangy, má i robotické psy

Salvadorští vojáci spolu s haitskou policií a armádou minulý týden získali zpět z rukou gangů národní stadion v metropoli Port-au-Prince. Salvadorský prezident Nayib Bukele na sociální síti X zveřejnil videozáznam z této operace, na němž je vidět, jak armáda na stadionu používá robotické psy s puškou. Podle serveru BBC Mundo ale není zřejmé, zda je využila přímo při zásahu.
před 2 hhodinami

Při požáru obchodu v thajském letovisku zemřelo jedenáct lidí

Při požáru obchodu v thajském letovisku Patong v pondělí časně ráno místního času zemřelo jedenáct lidí, dalších nejméně šestnáct osob bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní policii, podle ní mezi oběťmi ani zraněnými nejsou turisté.
před 2 hhodinami

Několik států žádá Izrael, aby neomezoval pomoc pro Pásmo Gazy

Spojené království, Itálie, Austrálie a Kanada vyzývají Izrael, aby neomezoval proudění humanitární pomoci do Pásma Gazy. V prohlášení to uvedli ministři zahraničí jednotlivých zemí. Podobné prohlášení vydala v sobotu i unijní diplomacie. Státy poukazují na špatnou humanitární situaci na palestinském území, která se zhoršuje s příchodem zimy i kvůli nedávným záplavám.
před 5 hhodinami

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den nejvíc migrantů od vedení záznamů

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu na patnácti lodích celkem 1580 migrantů, což je nejvyšší počet od vedení těchto záznamů. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom informovala agentura EFE. I v neděli na Kanárské ostrovy připlulo přes tisíc migrantů. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Estonsko uzavře hraniční přechody s Ruskem kvůli hrozbě sabotáže

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil ministr zahraničí Margus Tsahkna nedlouho poté, co bezpečnostní složky ohlásily, že zmařily sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Důvodem jsou podle ministra jasné důkazy, že útok nařídila ruská vojenská rozvědka GRU. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva postup Tallinu označila za „další projev rusofobie“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jemenská vláda posiluje obranu Adenu, hútíové postupují

Útok hútíjských povstalců si nedaleko Adenu vyžádal životy nejméně pěti lidí. Dalších osm osob utrpělo zranění. S odkazem na tři vojenské a jeden vládní zdroj o tom informovala agentura AFP. Aden je dočasným sídlem mezinárodně uznávané jemenské vlády. Provládní jednotky posílí obranu Adenu, ovšem stáhnou se z okolí průlivu Báb al-Mandab. Podle vládních a armádních zdrojů agentury AFP povstalci postoupili a nyní se nacházejí zhruba šedesát kilometrů od Adenu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Drony zasáhly tři nákladní lodě u ústí Dunaje, oznámilo Rumunsko

Bezpilotní prostředky zasáhly u ústí Dunaje tři nákladní lodě. Oznámil to v neděli podle agentury Reuters premiér Luca Niculescu s tím, že se tak stalo v sobotu. Posádky plavidel jsou v pořádku. Rumunské úřady neinformovaly, komu drony patřily. Útoky ale považují za přímý důsledek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.