Druhý pokus: Britští poslanci budou o brexitové dohodě hlasovat příští úterý

Kabinet premiérky Theresy Mayové předloží dohodu o brexitu vyjednanou s Evropskou unií poslancům 15. ledna. Britský parlament měl původně o brexitové dohodě hlasovat už 11. prosince, Mayová ovšem kvůli odporu opozičních poslanců i významné části své strany hlasování odložila.

Mluvčí premiérky oznámil, že Mayová členům svého kabinetu zdůraznila, že odklad brexitu není strategií britské vlády. O této variantě prý hovoří jen představitelé Evropské unie, nikoliv Velké Británie.

Informaci, že Británie sonduje možnosti prodloužení dvouletého období určeného k vyjednání podmínek odchodu z EU, přinesl deník The Daily Telegraph. Odvolával se na své tři unijní zdroje, podle kterých britští zástupci v Bruselu zjišťují, jak by šla lhůta stanovená článkem 50 Lisabonské smlouvy prodloužit.

Spojené království má Evropskou unii opustit k 29. březnu. Pokud do té doby nebude „rozvodová dohoda“ britskou stranou schválena, hrozí neřízený odchod země z Unie, takzvaný tvrdý brexit.

  • OBCHOD
    - Británie by se v obchodování vrátila k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), což může ve vztazích k zemím EU znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období. Vzájemný obchod zkomplikuje zavedení cel a netarifních překážek. Podle předpokladu Institutu po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO by EU mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. To by znamenalo zvýšení cen zboží v britských obchodech, do kterých budou obchodníci muset tato cla promítnout. V obchodech také může některé zboží chybět z důvodu zpoždění kamionové dopravy na hranicích.
  • - Některé druhy britského zboží může EU odmítnout, neboť jejich obchodování bude vyžadovat nová oprávnění a certifikáty.
  • - Někteří výrobci se patrně budou snažit přesunout své firmy do zemí EU ve snaze vyhnout se komplikacím s převozem zboží přes hranice. Z Británie se podle deníku The Times už chystají odejít třeba letecký kolos Airbus či automobilka BMW.
  • DOPRAVA
    - Zpřísněné celní kontroly by přinesly výrazné zdržení dosud plynulého pohybu kamionové dopravy na hranicích s EU. Francie už kvůli tomu plánuje v Calais výstavbu dalších odstavných ploch pro kamiony. Zdržení kamionů by mohlo přinést narušení dodavatelských řetězců, případně až zastavení výroby při nedostatku dovážených dílů.
  • - Se ztrátou přístupu na společný evropský trh a zároveň skončením platnosti dohod se třetími zeměmi, jež Británie podepsala jako členský stát EU, hrozí Britům také kolaps letecké dopravy.
  • FINANCE
    - Londýnu hrozí, že by mohl přijít o pozici nejsilnějšího finančního centra – přesun svých centrál ze země oznámily například společnost Goldman Sachs nebo banky Barclays či Deutsche Bank.
  • - Podle agentury Bloomberg přišla pouhá hrozba tvrdého brexitu Británii od referenda v červnu 2016 na více než dvě procenta jejího hrubého domácího produktu.
  • - Podle průzkumu, který v polovině října 2018 provedla mezi britskými firmami společnost IHS Markit, by Británie v případě realizace tvrdého brexitu mohla přijít zhruba o šest procent HDP.
  • - Britská vláda nebude po tvrdém brexitu muset platit roční příspěvek ve výši 13 miliard liber do rozpočtu EU. Ale zároveň přijde o dotace – například tři miliardy liber pro britské farmáře.
  • LIDÉ
    - Británie si bude moci stanovit vlastní imigrační kontroly pro pohyb občanů ze zemí EU a totéž bude moci udělat Evropská unie pro Brity. Zpřísněné imigrační kontroly mohou vyvolat zpoždění a fronty při odbavování na hranicích. Nejistý bude osud Britů žijících v zemích EU a také občanů EU v Británii. V evropských zemích nyní žije a pracuje 1,3 milionu Britů, zatímco v Británii je to 3,7 milionu občanů ze zemí EU.
  • - Pro Brity pracující v zemích EU může tvrdý brexit znamenat, že jejich kvalifikace přestane platit, tudíž nebudou moci dále vykonávat svoji práci.
  • ZÁKONY
    - Existuje řada oblastí, kde dosud nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jež by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. To se týká například letecké dopravy.
  • - Právní vakuum hrozí nárůstem byrokracie a kontrol na hranicích a může do značné míry paralyzovat vztahy mezi Británií a kontinentem.
  • IRSKÁ HRANICE
    - Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem zůstane nedořešena. Obě země budou odděleny vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír.
  • BEZPEČNOST
    - Odchod Británie z EU bez dohody by mohl podle expertů například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 58 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...