Francouzská vdova Béatrice Huretová brojila proti migrantům. Pak se ale do jednoho z nich zamilovala a pomohla mu utéct z Calais do Velké Británie. U soudu jí za to hrozilo až deset let vězení. Odešla ale bez trestu. O svém příběhu vydala knihu.
Čtyřiačtyřicetiletá Huretová kdysi fandila Marine Le Penové a aktivně bojovala za program protiimigrační Národní fronty. Názor změnila, když vstoupila poprvé do uprchlického tábora v Calais, kde loni potkala íránského učitele Mochtara. „Vyměnili jsme si pár pohledů a bylo to tam. Hned to tam bylo,“ popsala dobrovolnice v uprchlickém táboře Béatrice Huretová.
Mochtar byl mezi muži, kteří si na protest proti likvidaci calaiského uprchlického tábora zvaného Džungle zašili ústa. Zůstat ve Francii ale nechtěl – jeho cílem byla Velká Británie, a k tomu potřeboval člun. Pomohla mu Béatrice. „Bylo to víc než nebezpečné. To ráno jsem mu řekla sbohem. Neřekla jsem na viděnou, řekla jsem sbohem. Byla jsem si jistá, že už ho neuvidím,“ říká Huretová.
Jen pár týdnů poté ji zatkla policie. Ona se ale brání, že mezi pašeráky lidí, kteří mají na svědomí tisíce životů, rozhodně nepatří. Říká o sobě, že zákon překročila z lásky, a proto se žádných soudů nebojí.
Mochtar cestu přežil. Je v Scheffieldu, kde získal pracovní povolení a Béatrice ho pravidelně navštěvuje. O jejich vztahu napsala knihu. „Možná jsou lidé, kteří se ocitli v podobné situaci jako já a až si přečtou tu knihu, řeknou si, že musejí přemýšlet a možná přestat slepě naslouchat všemu okolo,“ uvedla Huretová.
Ve větším se rozhodl pomáhat migrantům farmář Cédric Herrou. Přímo na svém pozemku v Nice vybudoval pro ilegální migranty provizorní přístřeší a pomáhal jim při přechodu Alp mezi Itálií a Francií. Prokuratura pro něj požadovala osm měsíců vězení, zabavení auta a omezení řidičského povolení. Nakonec odešel s podmíněným peněžitým trestem ve výši tří tisíc eur.
„Budeme pokračovat, protože je nutné, abychom pokračovali. Řada právníků je na naší straně – francouzských i italských,“ řekl Cédric Herrou.
