Drastické video získané nelegální cestou. Italové odsuzují veřejnoprávní televizi za odvysílání pádu lanovky

5 minut
Newsroom ČT24: Italové odsuzují veřejnoprávní televizi za odvysílání pádu lanovky
Zdroj: ČT24

Byl to důkazní materiál, který ze soudního spisu unikl do médií. Zobrazuje posledních pár vteřin života čtrnácti lidí a bez jakékoli úpravy ho odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Video se následně rozšířilo do dalších médií a na sociální sítě. Měsíc po tragédii, která stále není vyšetřená, se Italové pozastavují nad praxí novinářů a shodují se, že takové video zveřejnit neměli. Proč a co televizi nejspíš vedlo k opačnému závěru, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Chybělo pár vteřin a kabina s patnácti cestujícími by zastavila v horní stanici na hoře Mottarone v severní Itálii. Pak se ale něco stalo, lanovka se utrhla a řítila se směrem dolů. Záběry z bezpečnostních kamer zachycující neštěstí, které přežil pouze pětiletý chlapec, jako první odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Nezveřejnila zdroj videa a neptala se ani pozůstalých, zda ho může odvysílat.

„To video bylo ve všech televizích, bylo i na internetu. Bylo všude. Dostalo se i do zahraničí,“ popisuje rychlost jeho šíření spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Itálií otřásl samotný případ, v médiích se hovoří o tom, že turisté zemřeli pravděpodobně kvůli odstavené záchranné brzdě. Video, které pád zachycuje, se objevilo až několik dní po události. A Itálií otřáslo podobně silně.

„Je kontroverzní v tom, že nepřidává nic užitečného pro diváka, co se týče informovanosti, jako co se stalo, kde se to stalo a jak se to stalo. Přidává naopak morbidní zvědavost vidět co nejblíže detaily anebo tušit moment, kdy se to stalo,“ říká Andreas Pieralli, novinář a překladatel.

Pokuty nejsou vysoké

Odvysílání záběrů redakce italské televize RAI s nikým nekonzultovala, podle odborníků na etiku médií přitom měla mít svolení od pozůstalých lidí, kteří při pádu zemřeli. „Představte si, že vidíte svého vnoučka, syna nebo dceru, jak se řítí v jakési kabině a končí takhle tragicky. A vy se na to díváte v televizi. To je samozřejmě za hranicí veškerých etických pravidel a samozřejmě RAI jako televize veřejné služby by si zvlášť měla uvědomovat, že tohle je očividně pravidlo, přes které se nejde,“ kritizuje situaci sociolog médií Jaromír Volek.

Kontroverzní je i původ, materiál totiž do redakce údajně poslal anonymní zdroj, který ho získal ze spisového materiálu určeného k vyšetření události. „Co se týče právní roviny, je to jednoznačně nezákonné. Je to důkazní materiál ve spisu, ve fázi vyšetřování a podle italského práva nesmí být zveřejněn. I když, jak jsem se na to díval, pokuty za to nejsou nijak vysoké, a proto taky neodrazují média od případného šíření,“ vysvětluje italskou praxi novinář Andreas Pieralli.

Rozhodla nejspíš sledovanost

Televize odvysílání záběrů obhajovala tím, že veřejnost má právo na informace. Pravdou ale je, že šokovaný jimi byl i sám její ředitel. Pořad Newsroom ČT24 se na důvod odvysílání ptal zástupců RAI, odmítli se ale vyjádřit. Podle mediálních expertů měla RAI jedinou motivaci, a to vysokou sledovanost.

„Dnes jsou všechna evropská média pod tlakem sledovanosti. Tento typ komunikace, dramatického vypjatého příběhu, který končí smrtí, je bulvár se všemi atributy. V silně bulvárním periodiku bychom tím nebyli překvapeni, čekali bychom to, ale v případě média veřejné služby si myslím, že to je zbytečné,“ vysvětluje Volek.

Případ pádu lanovky teď kromě policie prošetřuje i italský telekomunikační úřad. Žádný závratný závěr ale Italové neočekávají. Pokuty totiž redakce nedostaly ani za záběry pádu mostu v Janově před třemi lety. Ty totiž kromě zřícení stavby zachycovaly také pád vozidel s cestujícími.

Podobný případ nedávno řešilo také Česko. Když v prosinci 2019 vybuchl plyn v panelovém domě v Prešově, televize Prima dvakrát v hlavní zpravodajské relaci odvysílala záběr, na kterém je patrný člověk padající z okna. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání později rozhodla, že tím televize porušila zákon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...