Drastické video získané nelegální cestou. Italové odsuzují veřejnoprávní televizi za odvysílání pádu lanovky

Nahrávám video

Byl to důkazní materiál, který ze soudního spisu unikl do médií. Zobrazuje posledních pár vteřin života čtrnácti lidí a bez jakékoli úpravy ho odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Video se následně rozšířilo do dalších médií a na sociální sítě. Měsíc po tragédii, která stále není vyšetřená, se Italové pozastavují nad praxí novinářů a shodují se, že takové video zveřejnit neměli. Proč a co televizi nejspíš vedlo k opačnému závěru, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Chybělo pár vteřin a kabina s patnácti cestujícími by zastavila v horní stanici na hoře Mottarone v severní Itálii. Pak se ale něco stalo, lanovka se utrhla a řítila se směrem dolů. Záběry z bezpečnostních kamer zachycující neštěstí, které přežil pouze pětiletý chlapec, jako první odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Nezveřejnila zdroj videa a neptala se ani pozůstalých, zda ho může odvysílat.

„To video bylo ve všech televizích, bylo i na internetu. Bylo všude. Dostalo se i do zahraničí,“ popisuje rychlost jeho šíření spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Itálií otřásl samotný případ, v médiích se hovoří o tom, že turisté zemřeli pravděpodobně kvůli odstavené záchranné brzdě. Video, které pád zachycuje, se objevilo až několik dní po události. A Itálií otřáslo podobně silně.

„Je kontroverzní v tom, že nepřidává nic užitečného pro diváka, co se týče informovanosti, jako co se stalo, kde se to stalo a jak se to stalo. Přidává naopak morbidní zvědavost vidět co nejblíže detaily anebo tušit moment, kdy se to stalo,“ říká Andreas Pieralli, novinář a překladatel.

Pokuty nejsou vysoké

Odvysílání záběrů redakce italské televize RAI s nikým nekonzultovala, podle odborníků na etiku médií přitom měla mít svolení od pozůstalých lidí, kteří při pádu zemřeli. „Představte si, že vidíte svého vnoučka, syna nebo dceru, jak se řítí v jakési kabině a končí takhle tragicky. A vy se na to díváte v televizi. To je samozřejmě za hranicí veškerých etických pravidel a samozřejmě RAI jako televize veřejné služby by si zvlášť měla uvědomovat, že tohle je očividně pravidlo, přes které se nejde,“ kritizuje situaci sociolog médií Jaromír Volek.

Kontroverzní je i původ, materiál totiž do redakce údajně poslal anonymní zdroj, který ho získal ze spisového materiálu určeného k vyšetření události. „Co se týče právní roviny, je to jednoznačně nezákonné. Je to důkazní materiál ve spisu, ve fázi vyšetřování a podle italského práva nesmí být zveřejněn. I když, jak jsem se na to díval, pokuty za to nejsou nijak vysoké, a proto taky neodrazují média od případného šíření,“ vysvětluje italskou praxi novinář Andreas Pieralli.

Rozhodla nejspíš sledovanost

Televize odvysílání záběrů obhajovala tím, že veřejnost má právo na informace. Pravdou ale je, že šokovaný jimi byl i sám její ředitel. Pořad Newsroom ČT24 se na důvod odvysílání ptal zástupců RAI, odmítli se ale vyjádřit. Podle mediálních expertů měla RAI jedinou motivaci, a to vysokou sledovanost.

„Dnes jsou všechna evropská média pod tlakem sledovanosti. Tento typ komunikace, dramatického vypjatého příběhu, který končí smrtí, je bulvár se všemi atributy. V silně bulvárním periodiku bychom tím nebyli překvapeni, čekali bychom to, ale v případě média veřejné služby si myslím, že to je zbytečné,“ vysvětluje Volek.

Případ pádu lanovky teď kromě policie prošetřuje i italský telekomunikační úřad. Žádný závratný závěr ale Italové neočekávají. Pokuty totiž redakce nedostaly ani za záběry pádu mostu v Janově před třemi lety. Ty totiž kromě zřícení stavby zachycovaly také pád vozidel s cestujícími.

Podobný případ nedávno řešilo také Česko. Když v prosinci 2019 vybuchl plyn v panelovém domě v Prešově, televize Prima dvakrát v hlavní zpravodajské relaci odvysílala záběr, na kterém je patrný člověk padající z okna. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání později rozhodla, že tím televize porušila zákon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled