Dobytí Charkova je jedním z hlavních ruských cílů, obává se Zelenskyj

Rusko se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá zaútočit na Charkov. Je však přesvědčen, že nemá prostředky k novému rozsáhlému útoku na Kyjev. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP, v němž také kritizoval Západ za to, že nepovolil Ukrajině použít dodané zbraně k útokům na ruské území. Prohlásil, že se západní státy bojí stejně porážky Ruska jako porážky Ukrajiny.

Zatímco ruský vůdce Vladimir Putin hovořil v pátek na závěr své návštěvy Číny o tom, že nepočítá s útokem na druhé největší ukrajinské město Charkov, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen o opaku. Rusko se podle něj chystá na Charkov zaútočit a útoky v Charkovské oblasti z posledních dnů – které Putin označil za snahu o vytvoření nárazníkové zóny u hranic – mohou být první vlnou očekávané ofenzivy.

Charkov spolu s Donbasem považuje Zelenskyj momentálně za hlavní cíle ruského tažení. Nemyslí si naopak, že by bylo Rusko schopné podniknout nový rozsáhlý útok na Kyjev, který se neúspěšně pokusilo dobýt již v úvodu invaze v roce 2022. „Nemají síly na rozsáhlou ofenzivu na hlavní město, jakou provedli na začátku invaze,“ řekl Zelenskyj.

Jestliže Putin hovořil o ruské ambici vytvořit v Charkovské oblasti nárazníkovou zónu, která by Ukrajincům znemožnila podnikat útoky na příhraniční ruskou Bělgorodskou oblast, Zelenskyj dal najevo, že Ukrajina takovou ambici má. Kritizoval západoevropské země a USA, že zakazují používat zbraně, které dodávají, k úderům na ruské území.

„Oni na nás mohou útočit ze svého území, to je největší výhoda, jakou Rusko má, a my nemůžeme se západními zbraněmi podniknout nic proti jejich systémům umístěným na ruském území. Nemáme na to právo,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že si na to stěžoval americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.

Zároveň prezident zdůraznil, že jeho vojákům stále chybí výzbroj. Zejména podle něj mají jen čtvrtinu prostředků protivzdušné obrany, které by potřebovali. Země by také potřebovala 120 až 130 letounů F-16, aby ve vzduchu dosáhla rovnosti s Ruskem.

Podle Zelenského chybí Ukrajině i muži, což ovlivňuje morálku vojáků. V pátek přitom Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje vstoupit do ozbrojených sil některým odsouzeným. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat deset až dvacet tisíc vězňů. „Je třeba naplnit rezervy, máme značný počet brigád, které jsou prázdné. Musíme to udělat tak, aby chlapci měli normální rotaci. Pak se zlepší morálka,“ míní.

Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Západ si ani nepřeje ukrajinské vítězství. „Nacházíme se v absurdní situaci, kdy má Západ strach, že Rusko válku prohraje. A nechce, aby ji prohrála Ukrajina. Protože konečné vítězství Ukrajiny povede k porážce Ruska. A konečné vítězství Ruska povede k porážce Ukrajiny,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...