Dlouhé dobíjení patří k nevýhodám elektromobilů. Start-up přišel s akumulátorem, kterému má stačit šest minut

Nahrávám video

Řada řidičů odmítá přechod k elektroautům, důvody jsou prý hlavně vysoká pořizovací cena, nedostatečná infrastruktura, doba dobíjení a dojezd. Technologické firmy se proto snaží předehnat konkurenci, třeba snižováním nákladů či neustálým vývojem baterií. Jeden britský start-up pak má za to, že se jím vyvinutý nový akumulátor nabije za méně než šest minut.

Dobíjení elektromobilů trvá dlouho. Aby mělo vůbec smysl, vyplatí se podle majitelů vozů na elektrický pohon stát u nabíječky alespoň půl hodiny. Jenže stanice jsou kvůli tomu často obsazené. To zmiňuje většina řidičů těchto aut jako jednu z největších nevýhod. 

Ekologickou cestou se i navzdory přetrvávajícím problémům s dobíjením rozhodlo vydat Norsko. I když země nemá o ropu nouzi, chce se stát první na světě, která zakáže prodej benzinových a naftových aut, limit si stanovilo už na rok 2025. Ještě před platností zákazu už prodej elektroaut v Norsku převažuje, loni už jimi byly čtyři z pěti nově prodaných vozů v této severské zemi.

I tam ale řidiči narazí na řadu úskalí. „Největším problémem v Norsku je zaplatit vysokorychlostní nabíjení. Abyste se dobře připravili, potřebujete k tomu deset až patnáct aplikací,“ vysvětluje vedoucí Norské automobilové federace Thor Egil Braadland.

Dojezd až 250 kilometrů

S inovací v rychlejším nabíjení přišel jeden z britských start-upů. Slibuje, že dobu čekání „revolučně zkrátí“. „Firma Nyobolt vynalezla baterii, která dokáže plně nabít elektromobil za šest minut,“ prezentuje výkonný ředitel společnosti Sai Shivareddy. Firma tvrdí, že baterie s kapacitou 35 kilowatthodin (kWh) zvládla dva tisíce rychlonabíjecích cyklů bez zjevného opotřebení.

Dojezd takového automobilu odhaduje britská společnost na 250 kilometrů. Pro vyšší zájem veřejnosti se rozhodla pro prezentaci svého objevu na prototypu sportovního vozu. Návrhem auta pověřila Juliana Thomsona. „Mění to pohled na elektromobily, pokud jde o délku jejich nabíjení,“ hodnotí projekt David Fairbairn, výkonný ředitel firmy Callum.

Podobně krátkou dobu už nabízí v praxi třeba čínský výrobce elektromobilů Nio. Baterie ovšem nedobíjí, nýbrž mění použité akumulátory ve svých speciálních stanicích za plně nabité. Ty jsou v jejím vlastnictví. Firma své vozy v Evropě jen pronajímá, samotné stanice už fungují v severských státech nebo Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 42 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...