Dlouhé dobíjení patří k nevýhodám elektromobilů. Start-up přišel s akumulátorem, kterému má stačit šest minut

Nahrávám video

Řada řidičů odmítá přechod k elektroautům, důvody jsou prý hlavně vysoká pořizovací cena, nedostatečná infrastruktura, doba dobíjení a dojezd. Technologické firmy se proto snaží předehnat konkurenci, třeba snižováním nákladů či neustálým vývojem baterií. Jeden britský start-up pak má za to, že se jím vyvinutý nový akumulátor nabije za méně než šest minut.

Dobíjení elektromobilů trvá dlouho. Aby mělo vůbec smysl, vyplatí se podle majitelů vozů na elektrický pohon stát u nabíječky alespoň půl hodiny. Jenže stanice jsou kvůli tomu často obsazené. To zmiňuje většina řidičů těchto aut jako jednu z největších nevýhod. 

Ekologickou cestou se i navzdory přetrvávajícím problémům s dobíjením rozhodlo vydat Norsko. I když země nemá o ropu nouzi, chce se stát první na světě, která zakáže prodej benzinových a naftových aut, limit si stanovilo už na rok 2025. Ještě před platností zákazu už prodej elektroaut v Norsku převažuje, loni už jimi byly čtyři z pěti nově prodaných vozů v této severské zemi.

I tam ale řidiči narazí na řadu úskalí. „Největším problémem v Norsku je zaplatit vysokorychlostní nabíjení. Abyste se dobře připravili, potřebujete k tomu deset až patnáct aplikací,“ vysvětluje vedoucí Norské automobilové federace Thor Egil Braadland.

Dojezd až 250 kilometrů

S inovací v rychlejším nabíjení přišel jeden z britských start-upů. Slibuje, že dobu čekání „revolučně zkrátí“. „Firma Nyobolt vynalezla baterii, která dokáže plně nabít elektromobil za šest minut,“ prezentuje výkonný ředitel společnosti Sai Shivareddy. Firma tvrdí, že baterie s kapacitou 35 kilowatthodin (kWh) zvládla dva tisíce rychlonabíjecích cyklů bez zjevného opotřebení.

Dojezd takového automobilu odhaduje britská společnost na 250 kilometrů. Pro vyšší zájem veřejnosti se rozhodla pro prezentaci svého objevu na prototypu sportovního vozu. Návrhem auta pověřila Juliana Thomsona. „Mění to pohled na elektromobily, pokud jde o délku jejich nabíjení,“ hodnotí projekt David Fairbairn, výkonný ředitel firmy Callum.

Podobně krátkou dobu už nabízí v praxi třeba čínský výrobce elektromobilů Nio. Baterie ovšem nedobíjí, nýbrž mění použité akumulátory ve svých speciálních stanicích za plně nabité. Ty jsou v jejím vlastnictví. Firma své vozy v Evropě jen pronajímá, samotné stanice už fungují v severských státech nebo Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 54 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.