Všechny členské státy Evropské unie jsou odhodlány do konce roku 2018 dokončit unijní jednotný digitální trh. V Tallinnu na závěr digitálního summitu EU to řekl estonský ministerský předseda Jüri Ratas. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že unijní exekutiva příští rok předloží návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem.
„Budou znamenat jistotu a rovné podmínky pro všechny,“ podotkl Juncker. O detailech budou jednat ministři financí osmadvacítky; daňové záležitosti vyžadují jednomyslný souhlas všech států.
Komise už dříve dávala najevo, že internetové firmy by měly v EU platit daně tam, kde skutečně vytvářejí zisk. Bez velkého nadšení byl komisí i některými členskými státy nedávno přijat návrh některých velkých zemí předpokládající danění těchto společností podle jejich obratu a nikoli zisku.
Jak připustil estonský premiér Ratas, i dále v této věci existují názorové rozdíly. „Dnes jsme to probírali a rozhodně jsme si vyjasnili, jaké mají jednotlivé země postoje. Myslíme, že se dá najít shoda, ale konečné rozhodnutí dnes nepadlo,“ prohlásil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podpořil myšlenku, že velké internetové společnosti budou daněny tam, kde vzniká jejich zisk. Na vlastní tiskové konferenci upozornil, že američtí giganti jako Google, Amazon nebo Facebook neuznávají evropská pravidla hry. Společnosti nyní sídlí v EU v zemích jako je Irsko či Lucembursko, protože je to pro ně z daňového hlediska výhodné.
Český premiér Bohuslav Sobotka upozornil, že unijní státy se zatím shodly jen na malé části už předložených legislativních návrhů, které jsou k dokončení unijního digitálního trhu nezbytné. „Potřebujeme zajistit, aby digitální služby mohly fungovat přeshraničně, aby nebyly překážky pro volný tok dat přes hranice,“ řekl.
Lídři řešili i kybernetickou bezpečnost
Summit, který sezvalo estonské předsednictví, se ale zabýval především tím, jak pomocí digitálních technologií zlepšit výkon státních správ evropských zemí, jak posílit kybernetickou bezpečnost a jak podpořit příslušné části evropské ekonomiky.
„Elektronická státní správa nebude fungovat, pokud nebudou mít lidé důvěru v internetové služby a technické prostředky,“ upozornil Ratas. I proto je podle něj potřeba posílit bezpečnost v této oblasti a disponovat výzkumnými systémy, nástroji i regulačním rámcem a infrastrukturou. „Toho dosáhneme jen tehdy, když zajistíme evropský kyberprostor jako celek,“ řekl ministerský předseda země, která je pyšná na své postavení evropského digitálního lídra.
Ratas vyzval k větším a „chytřejším“ investicím do infrastruktury, do vědy a výzkumu, do průmyslu, ale třeba i do umělé inteligence a takzvaných superpočítačů.
Předseda unijních schůzek Donald Tusk podotkl, že Evropa musí využít všech výhod, které společnosti a demokracii přináší nynější digitální revoluce, od robotiky po umělou inteligenci. Spolu s Ratasem nyní bude pracovat na odpovídající části závěrů klasického unijního summitu v říjnu.
Podle Sobotky se mluvilo také o různých zkušenostech při digitalizaci státní správy nebo o rozvoji digitálních schopností na školách. „Diskutovali jsme o tom, jak se digitalizace projevuje ve službách, v oblasti průmyslu, co to bude znamenat z hlediska nároků na pracovní sílu,“ podotkl. Kybernetickou bezpečnost podle něj všechny země EU vnímají jako klíčovou prioritu.
