Desítky tisíc Basků vytvořily 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz, chtějí hlasovat o nezávislosti

Úctyhodných 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz vytvořili Baskové, kteří požadují vyhlášení referenda o nezávislosti na Španělsku. Zapojily se do něj desítky tisíc obyvatel regionu, který se už teď těší velké míře autonomie. Většina z nich si sice podle průzkumů odtržení nepřeje, chtějí ale mít právo o tom rozhodnout v lidovém hlasování. Podle ústavy je ovšem španělské království nedělitelné.

Lidský řetěz zorganizovala baskická iniciativa Gure Esku Dago (V našich vlastních rukách). Řetěz lidí držících se za ruce se táhl od San Sebastiánu (baskicky Donostia) až po baskický parlament ve městě Vitoria-Gasteiz.

Španělská ústava, která byla vytvořena v roce 1978 po pádu diktátorského režimu Franciska Franka, však obsahuje ustanovení, že království je nedělitelné. Na právní bariéru narazila loni i katalánská vláda při uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska. Toto referendum bylo podle Madridu a španělských soudů nezákonné a někteří katalánští politici jsou nyní ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

Mnozí Baskové se domnívají, že i oni by měli mít právo hlasovat o budoucnosti regionu. Většina Basků přitom nezávislost nepodporuje.

Lidský řetěz v Baskicku
Zdroj: ČTK/AP/Alvaro Barrientos

Baskicko má nad financemi kontrolu už nyní

Španělská oblast Baskicko získala autonomii hned v roce 1979. Region má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda také vybírá daně a ve většině případů rozhoduje i o využití těchto peněz.

Lidé, kteří se hlásí k baskické národnosti, žijí převážně na území dvou států, Francie a Španělska. Ve Španělsku se jedná o Baskické autonomní společenství neboli Euskadi a o provincii Navarra, kde dohromady žije asi 2,1 milionu Basků.

Od 60. let bojovala za samostatný baskický stát, složený ze španělských i francouzských provincií, organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). Za dobu svého boje připravila o život více než 800 lidí. Nejen Madrid a Paříž, ale i EU a USA ji považují za teroristickou organizaci.

V posledních letech ale ztrácela podporu i přímo mezi Basky. V roce 2011 ETA vyhlásila trvalé a všeobecné příměří, následně oznámila, že se vzdává všech svých zbraní a začátkem letošního května ukončila činnost.

Politickým křídlem ETA byla strana Batasuna, která byla od roku 2003 ilegální a která se rozpustila už v roce 2013. Kořeny vzdoru sahají zejména do doby občanské války v druhé polovině 30. let. Generál Franco tehdy potlačil Basky velice brutálně, tisíce tamních nacionalistů byly internovány či odsouzeny k smrti a baskičtina byla zakázána. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 9 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 10 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...