Desítky tisíc Basků vytvořily 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz, chtějí hlasovat o nezávislosti

Úctyhodných 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz vytvořili Baskové, kteří požadují vyhlášení referenda o nezávislosti na Španělsku. Zapojily se do něj desítky tisíc obyvatel regionu, který se už teď těší velké míře autonomie. Většina z nich si sice podle průzkumů odtržení nepřeje, chtějí ale mít právo o tom rozhodnout v lidovém hlasování. Podle ústavy je ovšem španělské království nedělitelné.

Lidský řetěz zorganizovala baskická iniciativa Gure Esku Dago (V našich vlastních rukách). Řetěz lidí držících se za ruce se táhl od San Sebastiánu (baskicky Donostia) až po baskický parlament ve městě Vitoria-Gasteiz.

Španělská ústava, která byla vytvořena v roce 1978 po pádu diktátorského režimu Franciska Franka, však obsahuje ustanovení, že království je nedělitelné. Na právní bariéru narazila loni i katalánská vláda při uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska. Toto referendum bylo podle Madridu a španělských soudů nezákonné a někteří katalánští politici jsou nyní ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

Mnozí Baskové se domnívají, že i oni by měli mít právo hlasovat o budoucnosti regionu. Většina Basků přitom nezávislost nepodporuje.

Lidský řetěz v Baskicku
Zdroj: ČTK/AP/Alvaro Barrientos

Baskicko má nad financemi kontrolu už nyní

Španělská oblast Baskicko získala autonomii hned v roce 1979. Region má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda také vybírá daně a ve většině případů rozhoduje i o využití těchto peněz.

Lidé, kteří se hlásí k baskické národnosti, žijí převážně na území dvou států, Francie a Španělska. Ve Španělsku se jedná o Baskické autonomní společenství neboli Euskadi a o provincii Navarra, kde dohromady žije asi 2,1 milionu Basků.

Od 60. let bojovala za samostatný baskický stát, složený ze španělských i francouzských provincií, organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). Za dobu svého boje připravila o život více než 800 lidí. Nejen Madrid a Paříž, ale i EU a USA ji považují za teroristickou organizaci.

V posledních letech ale ztrácela podporu i přímo mezi Basky. V roce 2011 ETA vyhlásila trvalé a všeobecné příměří, následně oznámila, že se vzdává všech svých zbraní a začátkem letošního května ukončila činnost.

Politickým křídlem ETA byla strana Batasuna, která byla od roku 2003 ilegální a která se rozpustila už v roce 2013. Kořeny vzdoru sahají zejména do doby občanské války v druhé polovině 30. let. Generál Franco tehdy potlačil Basky velice brutálně, tisíce tamních nacionalistů byly internovány či odsouzeny k smrti a baskičtina byla zakázána. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 16 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 53 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...