Desítky tisíc Basků vytvořily 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz, chtějí hlasovat o nezávislosti

Úctyhodných 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz vytvořili Baskové, kteří požadují vyhlášení referenda o nezávislosti na Španělsku. Zapojily se do něj desítky tisíc obyvatel regionu, který se už teď těší velké míře autonomie. Většina z nich si sice podle průzkumů odtržení nepřeje, chtějí ale mít právo o tom rozhodnout v lidovém hlasování. Podle ústavy je ovšem španělské království nedělitelné.

Lidský řetěz zorganizovala baskická iniciativa Gure Esku Dago (V našich vlastních rukách). Řetěz lidí držících se za ruce se táhl od San Sebastiánu (baskicky Donostia) až po baskický parlament ve městě Vitoria-Gasteiz.

Španělská ústava, která byla vytvořena v roce 1978 po pádu diktátorského režimu Franciska Franka, však obsahuje ustanovení, že království je nedělitelné. Na právní bariéru narazila loni i katalánská vláda při uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska. Toto referendum bylo podle Madridu a španělských soudů nezákonné a někteří katalánští politici jsou nyní ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

Mnozí Baskové se domnívají, že i oni by měli mít právo hlasovat o budoucnosti regionu. Většina Basků přitom nezávislost nepodporuje.

Lidský řetěz v Baskicku
Zdroj: ČTK/AP/Alvaro Barrientos

Baskicko má nad financemi kontrolu už nyní

Španělská oblast Baskicko získala autonomii hned v roce 1979. Region má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda také vybírá daně a ve většině případů rozhoduje i o využití těchto peněz.

Lidé, kteří se hlásí k baskické národnosti, žijí převážně na území dvou států, Francie a Španělska. Ve Španělsku se jedná o Baskické autonomní společenství neboli Euskadi a o provincii Navarra, kde dohromady žije asi 2,1 milionu Basků.

Od 60. let bojovala za samostatný baskický stát, složený ze španělských i francouzských provincií, organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). Za dobu svého boje připravila o život více než 800 lidí. Nejen Madrid a Paříž, ale i EU a USA ji považují za teroristickou organizaci.

V posledních letech ale ztrácela podporu i přímo mezi Basky. V roce 2011 ETA vyhlásila trvalé a všeobecné příměří, následně oznámila, že se vzdává všech svých zbraní a začátkem letošního května ukončila činnost.

Politickým křídlem ETA byla strana Batasuna, která byla od roku 2003 ilegální a která se rozpustila už v roce 2013. Kořeny vzdoru sahají zejména do doby občanské války v druhé polovině 30. let. Generál Franco tehdy potlačil Basky velice brutálně, tisíce tamních nacionalistů byly internovány či odsouzeny k smrti a baskičtina byla zakázána. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...