Peking - Jako mnoho věcí v Číně je i její armádní výzkum supertajný. Neočekávaně tak otestovala hypersonický kluzák WU-14, který letěl desetkrát rychleji než zvuk - ke zděšení Spojených států. Ty budou muset přidat, aby jim Čína v téhle strategické oblasti neutekla.
Bezmotorového čínského „rychlíka“ vypustila mezikontinentální raketa ve výšce 100 kilometrů, pak dosáhl Machu 10 – přes 12 tisíc kilometrů za hodinu. „Zjevně je vyvinutý proto, aby využil extrémně vysokou rychlost a obratnost k porážce americké obrany,“ říká Frank Gaffney, ředitel neziskové organizace Center for Security Policy.
Mezikontinentální balistické střely dosahují nadzvukové rychlosti běžně, ty ale na své křivce prolétají vesmírem. Prodírat se odporem zemské atmosféry je mnohem těžší. Hypersonické stroje tak jsou svatým grálem armád 21. století. Ať už budou mít vlastní pohon, nebo ne, současná protiraketová obrana je na ně krátká. Kdo je ovládne, získá podobnou strategickou výhodu jako ve 20. století vlastník jaderné bomby. „Kouzlo hypersonických kluzáků je v tom, že dokážou přesně udeřit. Mohou přitom letět v relativně malé výšce a po ploché trajektorii. To jim dává zásadní výhodu před protiraketovou obranou,“ vysvětluje analytik Rick Fisher.
Rychlost zvuku poprvé překonal 14. října 1947 americký pilot Chuck Yeager v raketovém letadle Bell X-1. Američané nejsou pozadu ani teď a úspěšný čínský pokus by mohl jejich program Prompt Global Strike ještě urychlit. V letech 2010 a 2011 testovala armáda hypersonický kluzák HTV-2, který v obou případech letěl rychlostí Mach 20.
Motorem poháněný X51 WaveRider by měl časem sloužit jak armádě, tak pro přepravu cestujících a superrychlý má být i SR-72, nástupce průzkumníka Blackbird. Ten by měl být schopen samostatného startu.
Na vývoji strojů z kategorie sci-fi pracují i další země, jako je Rusko nebo Německo. Na Českou republiku je tahle technologie zatím příliš, a to i přesto, že číslu, které udává poměr rychlosti pohybu k rychlosti šíření zvuku, říkáme jménem brněnského fyzika Ernsta Macha.
