Obyvatelé závislí na humanitární pomoci, dohoda s umírněným Fatahem v nedohlednu a hrozba další eskalace konfliktu s Izraelem. Účet za dekádu vlády radikálního palestinského hnutí Hamas v Pásmu Gazy mnoho optimismu nevyvolává. Hamas ovládl Gazu přesně před deseti lety. V červnu 2007 vyvrcholily boje mezi ním a umíněným hnutím Fatah, které vypukly po volbách v lednu 2006. Už tak špatnou ekonomickou situaci v Gaze může ještě zhoršit aktuální diplomatická krize kolem Kataru.
Deset let od ovládnutí Hamasem trápí Gazu bída i neustálá hrozba konfliktu
Pásmo Gazy
Zhruba sedmdesát procent obyvatel pásma žije pod hranicí bídy a jsou závislí na potravinové pomoci. Třetina lidí je bez práce, mezi mladými je nezaměstnanost šedesátiprocentní. Obyvatelé Pásma Gazy, kterých jsou přibližně dva miliony, se také potýkají se stále delšími výpadky elektřiny.
Gazu citelně zasáhla izraelská hospodářská blokáda, kterou kritizovala i OSN. Izrael kontroluje vzdušný prostor i přístup do přístavů v Gaze, na pobřežní blokádu dohlížejí izraelské lodě. Povoluje tam dovoz zboží, které nemůže být použito k výrobě zbraní, hloubení tunelů či budování opevnění.
Právě izraelská blokáda je jedním z důsledků ovládnutí Gazy Hamásem. Radikálové porazili v parlamentních volbách v lednu 2006 dosud vládnoucí hnutí Fatah a mezi oběma hnutími začaly ozbrojené střety.
Ty vyvrcholily v červnu 2007, kdy hnutí Hamas ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse. V září 2007 Izrael vyhlásil pásmo Gazy pod vedením Hamasu za „nepřátelskou entitu“.
Od zavedení blokády se ji pokusila narušit již řada lidí. Nejvážnější byl námořní incident z roku 2010, kdy izraelské komando zabilo deset tureckých občanů, kteří byli ve flotile, jež chtěla prolomit námořní blokádu Gazy a dopravit tam humanitární pomoc.
Pásmo Gazy
Vedle Izraele sáhl k blokádě také Egypt, krom Izraele jediný další stát, se kterým má Pásmo Gazy společnou hranici. Po revoluci z roku 2011 vládlo v Egyptě Muslimské bratrstvo, z něhož Hamas vznikl. V té době se režim na hranici uvolnil, ale bratrstvo je nyní v Egyptě zakázané a tamní vláda začala kolem hranice budovat široké nárazníkové pásmo.
Palestinci to řešili budováním tunelů, kterými pašovali vše potřebné. Egyptské bezpečnostní síly ale většinu tunelů zasypaly z bezpečnostních důvodů, protože se jimi do země dostávali i radikálové. Hraniční přechod v Rafáhu se teď otevírá jen výjimečně, vždy na krátkou dobu z humanitárních důvodů.
Loni v září začal Izrael stavět podél hranice s Pásmem Gazy betonovou bariéru, jejíž část má být zapuštěna do země, aby znemožňovala Hamasu budovat pod hranicí nové chodby.
Na Hamas tlačí také Fatah. I snížením dodávek elektřiny
Pásmo Gazy je také pod tlakem palestinské samosprávy, která sídlí na Západním břehu Jordánu a v jejímž čele stojí představitel umírněného Fatahu Mahmúd Abbás a která se snaží donutit Hamas k jednání.
Příkladem takových opatření je například zavedení daně na palivo dovážené z Izraele pro jedinou elektrárnu v Pásmu Gazy. Zařízení vyrábělo necelou třetinu elektrické energie pro Gazu a kvůli dani ukončila letos v dubnu provoz.
Nejnovějším krokem, který má Hamas dotlačit k jednacímu stolu, pak je dohoda mezi samosprávou a Izraelem na dalším snížení dodávek elektrické energie. Obyvatelé Pásma Gazy měli dosud elektřinu tři až čtyři hodiny denně, nově by to měly být jen dvě hodiny. Izraelská nevládní organizace Giša už varovala, že snížení dodávek povede k nedostatku pitné vody a ohrozí pacienty v nemocnicích.
Podle některých zdrojů může snížení dodávek energie eskalovat napětí mezi Hamasem a Izraelem, se kterým vedlo radikální hnutí od svého nástupu k moci několik ozbrojených konfliktů, z nichž ten nejrozsáhlejší z léta 2014 si vyžádal nejméně 2200 mrtvých. Bojovníci Hamasu ostřelují území Izraele, což izraelská armáda opětuje.
- Palestinská vláda a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás sídlí v Ramalláhu. Umírněnější Abbásovo hnutí Fatah vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu, zatímco Pásmo Gazy v roce 2007 obsadilo konkurenční radikální hnutí Hamas.
- Zdroj: ČTK
Kvůli problémům s elektřinou také letos v lednu několik tisíc lidí proti vládnoucímu Hamasu protestovalo. Bezpečnostní složky ale proti nepovolené demonstraci rychle zasáhly. Obyvatelé pásma proti Hamasu neprotestují často, protože, jak napsala AP, nevěří, že je možné tuto skupinu svrhnout.
Průzkumy podle AP ukazují, že téměř třetina obyvatel by Pásmo Gazy opustila, kdyby mohla. Na druhou stranu si ale Hamas udržuje stabilní podporu přibližně třetiny lidí. Známky odporu hnutí potlačuje.
Hamas chce zlepšit vztahy, krize kolem Kataru mu nepřidá
Hamas letos v květnu oznámil, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Podle agentury Reuters tak zřejmě usiluje o zlepšení vztahů s arabskými státy v Perském zálivu a s Egyptem.
Velká část Západu považuje Hamas kvůli jeho nepřátelskému zaměření vůči Izraeli za teroristickou organizaci a podle expertů se hnutí pozměněním svého programu snaží vrátit do hry při mezinárodních jednáních.
Katarem financovaný projekt Hamad City v Gaze
Hamas měl na Blízkém východě dlouho spojence v Turecku, Sýrii, Íránu a Kataru. Uzavřením své základny v Damašku a přesunem svého politického ústředí do katarského Dauhá ale znamenalo konec dlouhého a plodného vztahu se Sýrií. Tato skutečnost také ohrožuje vztah Hamásu s Íránem, který je nejbližším syrským spojencem.
Současná diplomatická krize kolem Kataru může ohrozit také partnerství Hamasu s touto zemí. Katar, který Pásmu Gazy pokytuje krom diplomatické také výraznou finanční podporu, se ocitl v částečné izolaci mimo jiné i kvůli tomu, že podporuje islamistické skupiny, jako je právě Hamás. Katar už proto údajně požádal některé exilové lídry Hamasu, aby jeho území opustili, napsala agentura AP.