Demokraté potvrdili Harrisovou jako viceprezidentskou kandidátku. „Jde o budoucnost," zdůraznila

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.

Po oficiálním jmenování Joea Bidena jako kandidáta na prezidenta USA teď demokraté dali zelenou i Kamale Harrisové, kterou si zkušený demokrat vybral jako viceprezidentku. Senátorka za Kalifornii prohlásila, že Spojené státy jsou před nadcházejícími prezidentskými volbami podle ní „na rozcestí“.

„Právě teď máme prezidenta, který mění naše tragédie v politické zbraně,“ řekla Harrisová a vyzvala, aby lidé místo Trumpa poslali do Bílého domu  Bidena. Ten podle ní bude prezidentem, který Ameriku sjednotí.

Harrisová, která má indicko-jamajské kořeny, zdůraznila, že je v sázce budoucnost Američanů a jejich dětí. „Po nějaké době od této chvíle se naše děti a vnoučata zeptají – kde jsi byl, když bylo tolik v sázce,“ uvedla.

Do Trumpa se ostře pustil také Obama

Nezvykle ostře se na adresu současného šéfa Bílého domu vyjádřil jeho předchůdce Barack Obama. Podle něj Trump svou roli prezidenta nikdy nebral vážně, nedokázal do ní dorůst a úřad amerického prezidenta využívá k tomu, aby pomohl sobě a svým přátelům. Chová se, „jako by to byla další reality show, díky které se mu dostane pozornosti, po které touží,“ řekl na Trumpovu adresu Obama.

„Důsledky jeho selhání jsou vážné. 170 tisíc mrtvých Američanů. Miliony pracovních míst pryč… Naše nejhorší pudy probuzené, naše hrdá pověst ve světě vážně pošramocená a naše demokratické instituce ohrožené jako nikdy dřív,“ dodal Obama. V sázce je podle něj nyní samotná americká demokracie.

V projevu Obama neopomněl ocenit Bidenovo viceprezidentství. „Udělal mě lepším prezidentem,“ řekl na adresu sedmasedmdesátiletého politika. 

Kromě Harrisové a Obamy dnes na sjezdu vystoupila také předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, senátorka Elizabeth Warrenová či bývalá demokratická kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová. „Přála bych si, aby Donald Trump věděl, jak být prezidentem. Protože Amerika právě teď prezidenta potřebuje,“ řekla bývalá první dáma a někdejší ministryně zahraničí Clintonová.

Harrisová může osvěžit Bidenovu kampaň

S Kamalou Harrisovou podle politologů přichází do Bidenovy kampaně energie a potenciál oslovit menšiny. Pětapadesátiletá politička s indicko-jamajskými kořeny má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství v Kalifornii.

S nejlidnatějším státem USA spojila Harrisová i politickou kariéru, když se stala teprve třetí kalifornskou senátorkou v historii. 

Pokud by Biden a jeho tým v listopadových volbách zvítězili, byla by pětapadesátiletá Harrisová první političkou tmavé pleti, která by zastávala funkci viceprezidentky USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 5 mminutami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 39 mminutami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 1 hhodinou

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 8 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 9 hhodinami
Načítání...