Demokraté chtějí, aby liberální člen Nejvyššího soudu Breyer uvolnil místo mladšímu kolegovi. Funkce je doživotní

Nahrávám video

Jednomu ze tří liberálních soudců Stephenu Breyerovi bude brzy 83. Část demokratů na něj tlačí, aby se doživotní funkce vzdal. V Senátu totiž v této chvíli mají dost hlasů pro schválení jeho nástupce. Čeká se, že vládnoucí strana příští rok ve volbách většinu v Senátu ztratí. Republikáni pak hodlají liberální soudce blokovat.

Stephen Breyer strávil u Nejvyššího soudu 27 let a patří mezi jeho nejzkušenější členy. Zároveň je nejstarší. Demokrati se bojí dalšího vychýlení orgánu ve prospěch konzervativců, pokud by funkci opustil až po volbách, které se uskuteční příští rok na podzim.

„Prožili jsme velmi nepříjemnou zkušenost, když jsme udělali zcela opačnou chybu. Soudce Breyer by měl zvážit setrvání ve funkci,“ řekla stanici CNN Alexandria Ocasio-Cortezová, demokratická členka Sněmovny reprezentantů.

Demokrati považují za chybu, že k odchodu z funkce včas nepřemluvili populární Ruth Ginsburgovou, která se stala ještě za svého života ikonou amerického soudnictví. „Ruth byla diskriminována na právnické fakultě i na trhu práce, protože byla žena. Přesto se dokázala stát hlavní obhájkyní, která proti diskriminaci bojovala u soudu,“ vyjádřil se o Ginsburgové předseda Nejvyššího soudu John Roberts.

Šest ku třem

Před rakví se řečníci předháněli v superlativech. V zákulisí už ale probíhal boj o obsazení uvolněného místa. Těsně před volbami, které nakonec prohráli, dosadili Donald Trump a republikáni do Nejvyššího soudu konzervativní soudkyni Amy Barettovou. Počet konzervativních soudců tak narostl už na šest – proti třem liberálním.

V posledních desetiletích byl přitom senát Nejvyššího soudu většinou v rovnováze. „To, co tato administrativa a republikány ovládaný Senát udělali, je prostý výkon moci svěřené nám americkým lidem,“ komentoval tehdy dosazení konzervativní soudkyně vedoucí republikánské většiny v Senátu Mitch McConell.

Demokraté obviňovali v souvislosti s Trumpovým jmenováním Barettové republikány z pokrytectví. Poslední rok vlády Baracka Obamy totiž blokovali jím nominovaného soudce s tím, že prezident na konci mandátu už nemá nikoho navrhovat.

„Kdo drží většinu hlasů, volí k Nejvyššímu soudu, koho chce.“ Tímto heslem loni republikáni odbyli stížnosti demokratů. A už teď dávají najevo, že po příštích vyhraných volbách svou většinu v Kongresu, který stojí hned naproti, opět využijí.

Po volbách v listopadu 2022 tak už Senát nemusí žádného z případných nominantů Joea Bidena k Nejvyššímu soudu schválit. Do té doby je ale situace opačná a část demokratů bude stupňovat tlak na soudce Breyera, aby sám funkci opustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 31 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...