Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Angelu Merkelovou, aby vyslala migrantům jasný signál, že kapacity Německa pro jejich další příjem jsou už vyčerpané. V rozhovoru pro bavorskou televizi, rovněž označil za chybu, že Merkelová nechala do země přijet běžence z Maďarska. Mělo to podle něj lavinový účinek.
Příchod migrantů do Německa se zrychlil poté, co se Merkelová 5. září vzhledem k dramatické situaci syrských uprchlíků v Maďarsku rozhodla nechat do země přijet tisíce neregistrovaných lidí. O týden později zavedl Berlín na hranicích kontroly.
Podle Seehofera je naprosto nezbytné dát jasně na vědomí, „že jsme své možnosti pro příjem (uprchlíků) vyčerpali“. Kapacity jsou využity na maximum, „dál už to nejde“, zdůraznil bavorský politik. Pokud se nepodaří přistěhovalectví omezit, pak podle něj hrozí před zimou kolaps. Tomu musí spolková vláda zabránit.
Vítání migrantů jsou jen řeči – skutečnost je jiná, zlobí se Bavorsko
Podle bavorského ministerstva vnitra přijímají německé spolkové země méně běženců, než jim stanoví spolkové kvóty. Ministr vnitra Joachim Herrmann upozornil, že obzvláště patrné je to u Dolního Saska. Bavorsko naopak v září ubytovalo přes 58 000 žadatelů o azyl, což je o 16 000 více, než stanoví kvóty.
„Ostatní spolkové země přijaly mnohem méně uprchlíků, než kolik měly. Obzvláště pak Dolní Sasko, které místo předpokládaných 25 000 lidí přijalo jen asi 18 000 běženců. To je v rozporu s tím, co spolkové země říkají. Hovoří se o vítání imigrantů, ale skutečnost je jiná,“ prohlásil Herrmann.
Pro běžence přicházející přes Rakousko je Bavorsko vstupní branou do Německa. Německé úřady v září zaregistrovaly rekordních 170 000 běženců, skutečný počet přicházejících uprchlíků je ale výrazně větší. Herrmann ho tento týden odhadl na 270 000 lidí. Německá vláda očekává, že celkem letos dorazí do země 800 000 žadatelů o azyl. Někteří politici mluví dokonce o milionu.
Do Chorvatska za tři týdny přišlo přes sto tisíc běženců
Do Chorvatska za uplynulé tři týdny přišlo přes 100 tisíc běženců. Drtivá většina jich následně zamířila do Maďarska a odtud do Rakouska. Budapešť ale dlouhodobě chorvatský přístup k běžencům kritizuje a Záhřebu vytýká, že migranty neregistruje, jak vyžadují azylové předpisy Evropské unie.
Jak oznámil chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić, pokud Maďarsko nekontrolovaný přechod svých hranic znemožní, má Chorvatsko se sousedním Slovinskem dohodnutý nouzový scénář. Podrobnosti ale neuvedl.
Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro rozhlas obvinil chorvatského premiéra, že mu nejde o zájmy vlastní země, ale o levicovou ideologii: „Cokoliv chorvatský premiér řekne, nevnímáme jako postoj Chorvatů, ale Socialistické internacionály. Od ní dostal rozkaz pošpinit Maďarsko.“
Desítky tisíc lidí se sešly ve Vídni na podporu migrantů
Na 20 tisíc lidí se sešlo v centru Vídně s cílem vyjádřit podporu migrantům, kteří utíkají do Evropy z Blízkého východu, Asie a Afriky před válkami a bídou. Po mítinku se na náměstí Hrdinů uskutečnil koncert solidarity. Cílem akce konané pod heslem „Uprchlíci, vítejte“ bylo nejen vyjádřit solidaritu s běženci, ale také odmítnout rostoucí podporu pravicově populistické Svobodné straně Rakouska (FPÖ).
Jen během září přišlo do Rakouska kolem 200 000 migrantů, z nichž mnozí utekli před válkou v Sýrii. Tato migrační vlna vyvolala u části z 8,5 milionu Rakušanů obavy a odrazila se minulý víkend v regionálních volbách v Horních Rakousích výrazným úspěchem strany FPÖ, která prosazuje protiimigrační politiku.
