Káhira – Čeští archeologové v čele se známým egyptologem Miroslavem Bártou si připsali další významný nález. V egyptském Abúsíru poblíž Káhiry objevili hrob jednoho z královských lékařů. Šepseskafanch kromě dalších funkcí zastával posty v několika slunečních chrámech v době vlády faraonů páté dynastie, tedy v období 2500 až 2350 před naším letopočtem.
Bárta je se svým týmem v Egyptě od poloviny září a vrátí se na konci listopadu. „Z této lokality už známe lékařů víc. Šepseskafanch byl zároveň knězem v několika slunečních chrámech, což je téma, které je hodně propojené s Abúsírem, kde v Egyptě působíme,“ řekl Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Kamenná hrobka patří knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta, nachází se v jižní části české archeologické koncese v Abúsíru a je 21 metrů dlouhá a 14 metrů široká. Její zdivo sahá do výše přes čtyři metry. Nedaleko od ní leží hrobkový komplex princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který Češi se světovým ohlasem objevili loni. Ve východní části hrobky je zakomponována chodbová kaple. Na jejím konci stojí monumentální kamenná stéla takzvaných nepravých dveří, byla nejdůležitější částí staroegyptských hrobek. Zde našli Češi tituly a jméno lékaře Šepseskafancha.
„Historická důležitost posledních objevů našeho týmu spočívá zejména v tom, že Šepseskafanch patřil k nejvýše postaveným lékařům známým ze starého Egypta doby stavitelů pyramid, to je Staré říše. De facto je unikátní historickou osobností, která nemá paralelu,“ uvedl Bárta, který je ředitelem Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucím projektu v Abúsíru. Šepseskafanch byl osobním lékařem panovníka. Jak Bárta zdůraznil, v komplexu byly v předcházejících sezonách objeveny již dvě hrobky lékařů. Jde tak o zcela unikátní pohřebiště lékařů, kteří ve své době patřili k velmi významným rodinám u dvora faraona.
Miroslav Bárta pro ČT:
"Byl to vrchní lékař celého Egypta - takže ve srovnání s moderní dobou takový ministr zdravotnictví. S tím ještě, že to byl ministr kouzel. (…) Ten objev je opravdu unikátní, protože jinou kompletně dochovanou hrobku s lékařem Horního a Dolního Egypta, který souvisel s mnoha vysokými státními funkcemi, se v posledních letech najít nepodařilo. Zároveň jde o rodinný hřbitov lékařů. V pohřebišti, kde v současné době pracujeme, se našly tři hrobky lékařů. Tahle, kterou jsme objevili již koncem září, je z nich bezpochyby nejvýznamnější."
„Stéla představuje průchod mezi světem mrtvých a živých. Dle tehdejších náboženských představ zesnulý vycházel z těchto dveří, to je ze svého věčného příbytku, aby přijímal obětiny, které mu na obětní oltář předkládal nejstarší syn nebo k tomu určený kněz. Je to nejdůležitější součást hrobky,“ řekl ČTK egyptolog Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu. Dodal, že hrobka přináší mnoho nových informací o době 5. dynastie, kromě problematiky lékařů je zajímavé zejména propojení se slunečními chrámy. Tyto chrámy byly spojeny se zádušním kultem panovníků a kultem slunečního boha; pouze obětiny, jež prošly těmito chrámy, bylo možné použít v zádušním kultu panovníků 5. dynastie. Výhradně oni je budovali. Právě v době páté dynastie dosahoval sluneční kult jednoho ze svých vrcholů důležitosti a významu pro Egypťany a pro královský kult.
Písemných pramenů o slunečních chrámech znají vědci šest, prozkoumány jsou pouze dva. Další hledají Češi, kteří pracují v největší české vědecké expedici v zahraničí, v širší oblasti Abúsíru. Podzimní česká archeologická expedice začala na pyramidovém poli v Abúsíru poblíž Káhiry v polovině září. V té době šlo o jedinou archeologickou expedici pracující v oblasti Abúsíru a Sakkáry.
