Ukrajinsko-ruský spor se přesouvá na Azovské moře. Kyjev si stěžuje, že Moskva tamní vody blokuje a brání přesunu některých lodí do ukrajinských přístavů. Reaguje proto obdobně. Obchodních plavidel v moři ubývá, zatímco pokračuje militarizace oblasti. Na vývoj v regionu už reagoval i Evropský parlament.
Další dějství sporu mezi Ukrajinou a Ruskem: Azovské moře svírá obchodní válka
Horizont ČT24: Napětí v Azovském moři (zdroj: ČT24)
„Pro majitele lodí už není výhodné kotvit v ukrajinských přístavech v Azovském moři. Rusko chce Ukrajinu ekonomicky destabilizovat,“ tvrdí Alexander Olejnyk, ředitel ukrajinského přístavu Mariupol.
Azovské moře
Podle místních hrozí zdejším vodám podobný osud jako v případě sousedního Krymu. Už teď Rusko může kontrolovat prakticky vše, co do Azovského moře vpluje. U ukrajinských lodí je přitom obzvlášť pečlivé: pohraniční stráž je kontroluje i pět dnů. Důsledkem je zamrzání nákladní plavby Ukrajiny.
„Ukrajinci mají tendenci zastavovat zase ruské rybářské lodě. Je to taková vzájemná, naštěstí zatím jen obchodní a dejme tomu ekonomická válka,“ dodává rusista a komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Moskva tvrdí, že kontroly jsou jen součástí boje proti terorismu. I ukrajinská strana přiznává, že jakkoliv jde o provokaci, patnáct let trvající dohody ji technicky umožňují. „Podobné kontroly dovoluje mezinárodní právo a jsou prováděny plně v souladu s tímto právem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruský parlament ale navíc koncem září schválil zákon, který zmocňuje jednotky národní gardy vykázat cizí lodě z Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem a eskortovat ji do speciálního doku. V ukrajinských médiích se zase objevily zprávy, že Kyjev chce v azovském přístavu Berďansk vybudovat co nejdřív novou vojenskou námořní základnu.
Pod ruským mostem neproplují některé lodě
Trumfem v zatím tiché námořní bitvě je ruský most, který vytvořil spojení mezi anektovaným poloostrovem Krym a ruskou pevninou. Jinou trasu tím ale zároveň přehradil: lodě vyšší než 33 metrů už pod ním neprojedou.
Podle Ukrajinců to není náhoda, ale součást obchodní šikany. „Ukrajinci sami se obávají, že snaha Rusů blokovat Mariupol je dána tím, aby se tam neustále zvyšovala nezaměstnanost, aby se zvyšovala nespokojenost místních lidí,“ vysvětluje komentátor Dvořák.
Mnoho firem si cestu dvakrát rozmyslí. Přibývá nejen kontrol, ale i zatýkání. Respekt a dávné dohody přestávají platit. „Rusko tvrdí, že Azovské moře je vlastně jeho vnitřní moře, kdežto Ukrajina tvrdí, že to není vůbec pravda,“ doplnil Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd UK.
Evropský parlament už otevřeně mluví o ruské blokádě. Poukázal i na pokračující militarizaci oblasti Azovského a Černého moře, zejména nezákonně okupovaného a anektovaného Krymu. Kyjev zase mluví o tom, že po Krymu už si mapu podruhé překreslit nenechá.