Luhansk – K ukrajinským hranicím míří téměř tři stovky ruských nákladních automobilů. Podle Moskvy jde výhradně o humanitární pomoc pro obležený Luhansk a ruští představitelé ubezpečují, že jejich vozy na ukrajinské území nevjedou. Překládání pomoci na hranicích proběhne pod dohledem Červeného kříže. Ten je ochoten pomoc zaštítit, bude-li vědět, co v kamionech je. Pozorovatelé a komentátoři se však pozastavují nad podobou konvoje, načasováním pomoci a pochybují i o úmyslech Rusů.
Kolona 280 nákladních automobilů je podle ruských představitelů darem Moskvanů a obyvatel Moskevské oblasti obyvatelům obležených ukrajinských měst, které odřízly boje protikyjevských povstalců a ukrajinské armády od dodávek jídla i od elektřiny. Rusko zdůrazňuje, že skutečně nejde o nic jiného než o kamiony s pomocí. Že kolonu nedoprovázejí například vojáci, potvrdil i zpravodaj ČT Miroslav Karas. Dobré úmysly Ruska přesto leckdo zpochybňuje.
Rasmussen i Fabius se bojí ruského „trojského koně“
Pochybnosti o „humanitárnosti“ moskevské kolony vyjádřili i vrcholní západoevropští politici. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že Rusové „vytvářejí narativ a kontext pro zásah skrytý pod rouškou humanitární operace“, zatímco francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius rovnou prohlásil, že konvoj „může být zástěrka, jak dostat Rusy k Luhansku a Doněcku a postavit nás před hotovou věc“. Autor ruského blogu Žurnal Drugovo potom upozornil, že kolona vyjela z vojenské základny Alabino a řidiči jsou ve vojenských uniformách.
Co je podle Rusů ve 280 kamazech?
- 400 tun cereálií
- 100 tun pečiva
- 62 tun dětské výživy
- 54 tun léků a zdravotnického vybavení
- 12 tisíc spacáků
- 69 generátorů elektřiny
zdroj: BBC
O tom, že by Rusko chystalo vojenskou lest spojenou s humanitárním konvojem, pochybuje i šéf kanceláře OSN v Česku Michal Broža. „Osobně se nedomnívám, že by si kterýkoli členský stát Rady bezpečnosti, nota bene stálý člen Rady bezpečnosti mohl dovolit nějakou velkou kamufláž. Na druhou stranu situace není přehledná, je tam hodně napětí,“ řekl Broža v Interview ČT24.
Rusko upozornilo, že jeho kamiony nepřekročí hranice. „Náklad bude přeložen,“ uvedl ruský ministr pro výjimečné situace Vladimir Pučkov. Na předání zásob by přitom měl dohlížet Červený kříž. Ten by měl podle Pučkova také zodpovídat za doručení na Ukrajinu.
Červený kříž konvoj zaštítí, bude-li vědět, co veze
Červený kříž o konvoji ví a předběžně se svojí účastí počítá. „Mezinárodní výbor Červeného kříže je oficiálně v jednání jak s představiteli Ruska – konkrétně bylo jednání iniciováno ministrem zahraničí Lavrovem – tak i s představiteli Ukrajiny. Vyslovil ochotu poskytnout záštitu dopravě a rozdělování humanitární pomoci na ukrajinské území,“ uvedl prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Podmínkou záštity a převzetí pomoci na rusko-ukrajinských hranicích má být to, že bude známo, co se vlastně na Ukrajinu přepravuje. Mluvčí mezinárodního výboru Andre Loersch přitom zdůraznil, že Červený kříž „nemá žádné informace o nákladu“.
Podstatné pro další vývoj ovšem bude i to, jak se k humanitární pomoci postaví kyjevská vláda. Zatímco Marek Jukl se zmínil o jednání s představiteli Ukrajiny a mluvčí Kremlu dokonce oznámil, že Kyjev s humanitární pomocí souhlasil, Ukrajina je opatrná. Její představitelé varovali, že na své území kolonu nevpustí, bude-li doprovázena ruskými vojáky nebo i záchranáři.
Michal Broža, šéf kanceláře OSN v Česku:
„Dnes se k té situaci vyjádřil šéf OSN Pan Ki-mun. Říká, že na jednu stranu vítá, že by se poskytla humanitární pomoc lidem v nouzi – takže ano, je tady velká potřeba rozsáhlé humanitární pomoci. Na druhé straně, pokud k ní má dojít, musí k ní dojít na základě konsenzu mezi zúčastněnými – Ukrajina, Rusko, rebelové.“
Luhansku vládne vedro, hlad a tma
V Luhansku, kam by měla ruská pomoc směřovat, zůstává nejméně čtvrt milionu lidí, kteří se snaží přežít v zoufalých podmínkách. Město obléhá ukrajinská armáda a je odříznuté od jakýchkoli zásob – dochází tak jídlo, léky i pohonné hmoty. Při bojích bylo poškozeno i parkoviště městských služeb, ustal proto odvoz odpadu. Město je bez elektřiny, potíže jsou i s dodávkami vody – a to v situaci, kdy se teploty pohybují nad 30 stupni Celsia. Obdobná je situace také v Doněcku. Lidé v obou městech kladou svoji situaci za vinu především ukrajinské vládě. „Dopadají granáty, dopadají na ně střely. Většina z nich přičítá exploze ukrajinské armádě, která nebere ohled na civilní obyvatelstvo,“ popsal nálady ve městech zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Zpravodaj ČT Josef Pazderka:
„V Doněcku i v přilehlé Luhanské oblasti není prostor a čas na diplomatické finesy a pragmatické rozvažování o tom, čemu má konvoj skutečně sloužit. V Doněcku je obklíčené město, v Luhanské oblasti jsou města obklíčená ukrajinskou armádou. Lidé jsou zde pod obrovským tlakem a jsou vnímáni jako součást konfliktu mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, padají na ně bomby, a v tomto kontextu vnímají konvoj jako něco, čím jim Moskva dává najevo, že vnímá jejich problémy a že jim chce pomoci. Lidé jsou zde také daleko více prorusky naladěni, než že by vnímali nějaké obavy Kyjeva.“
Od poloviny dubna zahynulo v bojích na Ukrajině nejméně 1 500 lidí a na čtyři tisíce dalších utrpělo zranění.
