Clinton rozvířil vody v Maďarsku a Polsku. Prohlásil, že chtějí vedení po vzoru Putina

Bývalý americký prezident Bill Clinton popudil Polsko a Maďarko, když prohlásil, že dávají přednost autoritářskému vedení po vzoru Ruska. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyzval Clintona, aby Maďary neurážel, a polská premiérka Beata Szydlová požadovala omluvu. Americká velvyslankyně v Budapešti Colleen Bellová se napětí snažila mírnit s tím, že Clinton hovořil jako soukromá osoba a vyjádřil pouze osobní názor.

„Polsko a Maďarsko, dvě země, které by nebyly svobodné bez Spojených států a dlouhé studené války, se teď rozhodly, že demokracie znamená mnoho problémů,“ řekl Clinton minulý pátek během volebního mítinku své ženy a demokratické kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové v New Jersey.

Dodal, že obě země chtějí mít vládu „po putinovsku“. „Jen mi dejte autoritářské vedení a cizince nevpouštějte. Nic vám to nepřipomíná?“ řekl Clinton v narážce na kampaň republikána Donalda Trumpa. Podle agentury AP narážel také na uprchlické kvóty, které prosazuje Evropská unie, ale Polsko a Maďarsko je odmítají.

Nahrávám video
Politolog Mlejnek: Přirovnávat Polsko k Putinově Rusku je přehnané
Zdroj: ČT24

Clinton by se měl omluvit, zní z Polska

Polská premiérka Szydlová, jejíž vláda bývá obviňována z autoritářských sklonů, řekla, že Clintonovo vyjádření je neopodstatněné a jednoduše nefér. Bývalá hlava USA podle ní přeháněla a měla by se omluvit. Šéf konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński uvedl, že Clinton podle něj nemá k dispozici správné informace. „Pokud někdo říká, že v Polsku dnes není demokracie, měl by si zajít k lékaři,“ dodal Kaczyński.

I americká vláda může Polsko kritizovat, poněvadž ohrožení ústavnosti je tam (v Polsku) zřejmé a americká politika sleduje dodržování lidských práv všude ve světě. Srovnávat Polsko s Putinovým Ruskem je ale přehnané, i opozice cítila potřebu se ohradit vůči této kritice ze zahraničí.
Josef Mlejnek
politolog
Nahrávám video
Události: Clinton kritizuje Polsko a Maďarsko
Zdroj: ČT24

Někteří západní politici tvrdí, že PiS, která loni vyhrála prezidentské i parlamentní volby, ohrožuje určité demokratické principy a dodržování zásad právního státu. Vláda je kritizována za to, že udělala několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó řekl, že je podle něj nepřijatelné zlehčovat tímto způsobem boj Maďarů za svobodu. „Clinton dobře ví, že Maďaři rozhodli o směřování své země v demokratických parlamentních volbách,“ uvedl. „Možná se mu nelíbí naše rozhodnutí, ale to není dostatečný důvod pro urážky,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 21 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 2 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 3 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 5 hhodinami
Načítání...