Členka IS nechala umřít žízní jezídské děvče. Německý soud ji poslal na 10 let za mříže

Nahrávám video
Události: Německý soud poslal teroristku, která utýrala jezídské dítě, na deset let do vězení
Zdroj: ČT24

Jennifer Wenischová si podle verdiktu německé justice odpyká deset let za to, že v Iráku nechala zemřít žízní pětiletou jezídskou dívku. Odsouzená je bývalou členkou teroristické organizace Islámský stát (IS). Státní zástupci pro ni žádali doživotí za vraždu a válečný zločin.

Třicetiletá Wenischová pochází z Dolního Saska a do vězení ji soud poslal za činy v Iráku, kde působila v řadách IS. Její tehdejší manžel přivázal na řetěz pětiletou jezídskou holčičku a nechal ji umřít žízní. Podle soudu žena nic neučinila, aby dívku zachránila. Pár také využíval matku dívky jako domácí otrokyni.

Soud ženu uznal vinnou z členství v teroristické organizaci v zahraničí, z účasti na pokusu o vraždu a pokusu o válečný zločin a ze zločinu proti lidskosti. Podílet se měla na vyhlazování náboženské menšiny jezídů. Bývalý manžel Wenischové je souzen za smrt a týrání dívky ve Frankfurtu nad Mohanem, rozsudek se očekává na konci listopadu.

Obžaloba navrhovala doživotí, soud ale přihlédl k podřízenému postavení Wenischové. „Ona sama prohlašovala, že na smrti dítěte neměla žádný podíl a že jí ani nemohla zabránit. Za vše podle ní může její manžel, který jí samotné vyhrožoval násilím,“ informuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Žena během procesu také uvedla, že soud nepřihlíží jen k jejím činům, ale rovněž k aktivitám IS jako celku, což odporuje zásadám právního státu. Obhájci navíc tvrdili, že dívka týrání přežila. To ale odmítla dívčina matka, která byla  v procesu klíčovým svědkem.

Matka zavražděné také vypověděla, že jí Wenischová vyhrožovala zastřelením, pokud nepřestane plakat, když dítě umíralo.

Státní zástupce uvedl, že je s rozsudkem spokojen, protože soud potvrdil hlavní body obžaloby. „Pro nás je to vítězství,“ prohlásil obhájce Ali Aydin. Odsouzená žena, která strávila přes tři roky ve vazbě, bude moci za pár let požádat o předčasné propuštění, uvedla DPA. Obžaloba a obhajoba zvažují odvolání.

„Verdikt má nepopsatelný význam pro náboženskou komunitu jezídů,“ prohásila jezídská aktivistka Düzen Tekkalová, která pomáhala sestavit podklady pro obžalobu.

Nahrávám video
Studio ČT24: Deset let vězení pro členku Islámského státu
Zdroj: ČT24

Wenischová o týrání dívky omylem vyprávěla informátorovi FBI

Wenischová se obrátila na islám v roce 2013. Následující rok odcestovala do Iráku, aby se připojila k IS. V roce 2015 působila jako příslušnice obávané mravnostní policie ve městech Mosul a Fallúdža.

Chodila na hlídky, při nichž zastrašovala ženy, které nedodržovaly pravidla oblékání a chování stanovená islamisty. Nosila při tom kalašnikov, pistoli a vestu s výbušninami. V tomto období se také vdala za bojovníka IS.

V roce 2016 byla z Turecka vydána do Německa, kde také porodila. Ve vězení skončila v roce 2018 poté, co se snažila se svou dvouletou dcerou vrátit k islamistům do Sýrie. „Sama to zdůvodnila tak, že život pod vládou IS bylo to nejlepší, co zažila,“ líčí Jonáš.

Během cesty si najala řidiče, kterému vyprávěla o svém působení v řadách teroristické organizace. Muž byl ale informátorem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a výpověď ženy si nahrál. Záznam se stal důležitým důkazem v mnichovském procesu.

Jde o první trest za genocidu jezídů

Podle agentury AFP byl proces v Mnichově prvním soudem za hranicemi Iráku ohledně zločinů, kterých se teroristická organizace na jezídech dopustila. IS v roce 2014 obsadil severní Irák, kde jezídi žijí, a zůstal tam až do roku 2017, kdy se jej z oblasti podařilo vytlačit. 

Do příchodu bojovníků IS žilo v horách v okolí Sindžáru na půl milionu příslušníků jezídské menšiny. Islamisté následně na pět tisíc jezídských mužů brutálně zavraždili a sedm tisíc žen a dětí unesli a zotročili.

„Mluvíme o ženách, o dětech, které zotročili. Znásilňovali je přímo před příbuznými. Prodávali je v poutech a s roubíky v ústech na trzích s otroky v Mosulu,“ objasňuje Tekkalová.

Na 360 tisíc jezídů před islamisty uprchlo. OSN tažení proti jezídům označila za genocidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...