„Bylo to, jako bychom se znovu narodili,“ říkají jezídi, kteří uprchli ze zajetí IS

Nahrávám video
Skupině jezídů se podařilo uprchnout ze zajetí IS v Iráku
Zdroj: ČT24

Skupině osmnácti jezídů se podařilo uprchnout ze zajetí Islámského státu, který je dva roky držel ve městě Tal Afar, západně od iráckého Mosulu. Skupině se podařilo dostat přes poušť až ke Kurdům, kteří je přijali. Vyhnat islamisty z Tal Afaru je úkolem šíitských milic, kterým se o víkendu podařilo přiblížit k městu na několik kilometrů.

  • Jezídové (také jazídové), jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku. Často jsou považováni za tajnou islámskou sektu, ale ve skutečnosti se zde mísí řada prvků hinduismu, mazdaismu (zoroastrismus), manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství (nestorianismu – např. lámání chleba, křest) a islámu (především súfismu – např. obřízka, pouť, oběť, půst). Jezídové věří v Boha jakožto stvořitele světa a v sedm andělů, z nichž nejvýznamnější je Melek Táús (Anděl Páv).
  • Jezídové pocházejí původně z Indie, odkud převzali určité prvky hinduismu. Časem se pomalu přesouvali na západ a po cestě přebírali prvky ostatních náboženství.
  • Některé zdroje uvádějí, že příslušníků této náboženské skupiny je kolem 800 tisíc. Největší skupina jezídů žije v severním Iráku poblíž Mosulu, odkud část v roce 2014 uprchla před islamisty do Sýrie. Menší komunity se nacházejí také v Sýrii, Turecku, Gruzii a v Arménii.
  • Zdroj: Wikipedia

„Viděli jsme lidi, kteří šli přes poušť a udělali jsme to samé. Šli jsme skrz poušť a v polovině cesty jsme potkali pastevce, který nám ukázal cestu. Řekl nám, že tam nejsou žádné bomby a abychom si sundali naše šátky, až se dostaneme k pešmergům,“ uvedla jedna z žen ze skupiny uprchlých jezídů.

„Když jsme se k nim konečně dostali, sundali jsme si šátky a zvedli ruce nad hlavu. Měli jsme černé oblečení a báli jsme se, že si budou myslet, že jsme z Islámského státu. Zamávali na nás, ale pořád jsme se hrozně báli. Řekli jsme ale dětem: 'Pojďme za nimi'. Mysleli jsme si, že buď nás zastřelí, nebo přivítají,“ uvedla další uprchlá jezídka. 

Po dvou letech na svobodě

Nakonec se stalo to druhé a skupina jezídů se dostala po dvou letech definitivně na svobodu. Islamisté je drželi v zajetí od dubna 2014. Ne všem členům rodiny se ale podařilo utéct, jedna z žen uvedla, že její syn je zřejmě ve cvičném kempu a dceru unesli islamisté. Jezídi se dlouhodobě stávají terčem útoků radikálů.

„Cítili jsme se, jako bychom se podruhé narodili. Nemohli jsme uvěřit tomu, že jsme se svými rodinami. Hodně jsme trpěli. Šli jsme pět hodin a mockrát jsme upadli a poranili si chodidla. Už nemůžeme chodit,“ popsala pocity jedna z žen. 

Tal Afar je okupovaný radikály z Islámského státu, významnou roli v jeho osvobození mají hrát šíitské milice, kterým se v neděli podařilo přiblížit se deset kilometrů před město. V boji mají novou motivaci. Navzdory tvrdému odporu sunnitských stran totiž irácký parlament v sobotu přijal zákon, který legalizuje šíitské milice a přiznává jim stejná práva jako armádě.

Boj o Mosul zpomaluje přítomnost civilistů

Ofenziva na severu Iráku trvá už šest týdnů a irácké síly zatím získaly kontrolu nad téměř polovinou východního Mosulu. Pohybují se pomalu jednotlivými čtvrtěmi a potýkají se přitom s odstřelovači, sebevražednými atentátníky i s výbušninami nastraženými v automobilech.

Několikrát jsme se dostali pod přímou palbu sniperů, nebo nějakých menších jednotek islamistů. Nadále se i z okrajových čtvrtí ozývá palba dělostřelectva, většinou tedy minometů, případně tanků irácké armády. Všechno rozhodně nenasvědčuje tomu, že by operace nějak výrazně pokračovala směrem k tomu středu.
Jakub Szántó
Zpravodaj ČT

Elitní irácké jednotky jsou jedinou silou, která vstoupila do Mosulu z východu. Irácká armáda, policie a kurdské oddíly postupují ze severu a z jihu, šíitské milice pak ze západu.

Bitva o Mosul pohledem zpravodaje ČT Jakuba Szántó
Zdroj: Jakub Szántó

Speciální síly prolomily obranu radikálů na konci října, teď ale kvůli obavám o životy civilistů raději nepoužívají v bojích tanky či těžkou techniku. „Postup byl na začátku rychlejší. Operovali jsme totiž v oblastech, kde už nežili žádní lidé,“ řekl irácký velitel Abdal Ghaní Asadí.

Iráčtí vojáci už zabili téměř tisíc radikálů

„Dostali jsme se ale do zalidněných oblastí. A jak máme chránit civilisty? Musíme čistit postupně čtvrť po čtvrti,“ dodal Asadí. Na východě města podle něj vojáci dosud v bojích zabili okolo 990 radikálů. Kolik obětí bylo na straně vládních jednotek, neupřesnil.

„Změnili jsme plány, zčásti kvůli změně druhu nepřítele… DAIŠ se nenachází jen na jedné pozici, ale pohybuje se z místa na místo,“ popsal irácký velitel. DAIŠ je arabskou zkratkou pro Islámský stát. „Tanky tady nefungují, dělostřelectvo není účinné. Letouny koalice i irácké armády mají omezené pole působnosti kvůli civilistům,“ dodal.

Nahrávám video
Jakub Szántó z iráckého Mosulu
Zdroj: ČT24

Ofenziva u Mosulu je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílejí se na ní desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...