Čínský realitní gigant Evergrande má obří dluhy i ztrátu, akcie se propadly o 87 procent

Akcie čínského developera China Evergrande Group, který se potýká s problémy, se v pondělí na burze v Hongkongu propadly až o 87 procent. Burza obchodování s akciemi silně zadlužené realitní společnosti pozastavila loni v březnu a nyní ho obnovila.

Evergrande je nejzadluženější developer na světě a nachází se v centru krize čínského realitního sektoru. Společnost uvedla, že „adekvátně“ splnila všechny pokyny hongkongské burzy.

Od konce roku 2021 firma nezaplatila řadu dluhů. Příští měsíc budou soudy rozhodovat o plánu společnosti na restrukturalizaci zahraničních dluhových závazků v hodnotě téměř 32 miliard dolarů (712,6 miliardy korun). Na konci minulého roku firma oznámila, že její dluh se zvýšil na 340 miliard dolarů.

Kvůli tažení Pekingu proti realitním firmám ztratily akcie společnosti za poslední tři roky více než 99 procent své hodnoty. V roce 2020 začala v zemi platit pravidla, na základě kterých se kontroluje objem peněz, které si mohou velké realitní podniky půjčovat.

Hodnota firmy se v pondělí snížila až na 2,9 miliardy hongkongských dolarů (8,2 miliardy korun). Během posledního obchodování s akciemi firmy, tedy před necelými 18 měsíci, měla hodnotu 21,8 miliardy hongkongských dolarů. Maximálního tržního ocenění společnost dosáhla v roce 2017, a to téměř 420 miliard hongkongských dolarů.

Obchod na burze firma potřebuje

Obchodování s akciemi burza pozastavila 21. března 2022. Její hongkongské divize, China Evergrande New Energy Vehicle a Evergrande Property Services, obnovily obchodování v uplynulém měsíci po šestnáctiměsíční přestávce.

Obnovení obchodování s akciemi všech tří společností je pro skupinu Evergrande klíčové, protože její plán restrukturalizace zahraničního dluhu zahrnuje výměnu části dluhu za jimi kryté kapitálové nástroje. Pokud by pozastavení obchodování s akciemi dosáhlo 18 měsíců, hrozilo by Evergrande vyřazení z burzy.

„Je jen malá naděje, že Evergrande bude moci spoléhat při splácení dluhu na prodej domů, protože kupci nemovitostí budou dávat přednost státním developerům, a firma nebude moci využívat stimulační politiky,“ uvedl Steven Leung, který řídí hongkongskou banku UOB Kay Hian.

V neděli firma vykázala za prvních šest měsíců roku ztrátu 33 miliard jüanů (bezmála 101 miliard korun). Ve stejném období loni měla ztrátu 66,4 miliardy jüanů.

Finanční problémy Evergrande se rozšířily po celém realitním odvětví Číny. Řada dalších developerů nesplácí své dluhy a zanechává po sobě nedokončené stavební projekty po celé zemi.

Číňané jsou opatrní s koupí bytů

Problémem realitního trhu je nižší poptávka. Čínští spotřebitelé se nehrnou do nákupu bytů ze dvou důvodů. Tím prvním je možná nepřesnost uváděných informací.

Oficiální státní statistiky naznačují, že trh s nemovitostmi byl překvapivě odolný vůči selhání developerů. Ukazují, že ceny nových domů klesly pouze o 2,4 procenta z maxima v srpnu 2021, zatímco ceny stávajících domů klesly o šest procent.

Rozdílná jsou ovšem data, která si vyhotovují realitní agentury a soukromé statistické firmy. Podle nich ceny stávajících domů například ve čtvrtích velkoměst Šanghaj nebo Šen-čen údajně klesly výrazněji, tedy o patnáct procent. Domy ve městě Chang-čou, poblíž firem významných v oblasti informačních technologií, pak prý ztratily čtvrtinu na své hodnotě od roku 2021.

„Údaje o cenách bydlení jsou v mnoha zemích založeny na celkových tržních transakcích, ale Čína používá selektivní vzorky,“ uvedl vedoucí výzkumu pro Asii a Tichomoří ve společnosti CBRE Henry Chin. „Číňané jsou ostražití, že ceny v této době ještě víc klesají, a nekupují nemovitosti. Vláda si tak ničí její vlastní zájem,“ dodala Alicia García Herrerová z investiční banky Natixis.

Nedostatečné sociální programy, v popředí stavebnictví

Druhým důvodem nižšího zájmu o koupi mimo opatrnost je také nedostatek financí obyvatelů. Podle New York Times byla Čína několikrát varována předními ekonomy, aby více podporovala spotřebitelskou ekonomiku jako cestovatelský ruch či gastronomii. 

Navíc vláda v Pekingu nedokázala zavést silné programy pro sociální pomoc obyvatelům. Investovala spíše do budování infrastruktury a do silného odvětví stavebnictví. Výsledkem je přebytek nových bytů. Čína nashromáždila prázdné byty, které pokryjí podle New York Times poptávku na sedm let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...