Čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v 70. letech 20. století. Loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněných výsledků loňského sčítání lidu. Stalo se tak navzdory tomu, že Peking před několika lety přísnou populační politiku zmírnil.
Čínská populace roste nejpomaleji od politiky jednoho dítěte, vyplývá ze sčítání
Populace v pevninské Číně vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy. Za desetiletí před sčítáním v roce 2010 stoupl počet obyvatel o 5,84 procenta na 1,34 miliardy. Nyní zveřejněný růst těsně zaostal za vládním cílem z roku 2016, podle nějž mělo být v Číně do roku 2020 na 1,42 miliardy obyvatel.
Výsledky sčítání vytvářejí podle Reuters další tlak na Peking, aby zatraktivnil pobídky pro páry a přiměl je pořizovat si více než pouze jednoho potomka.
„Mít dítě je pro ženy v mém věku obrovská rána pro rozvoj kariéry,“ řekla agentuře Reuters šestadvacetiletá Annie Čangová, která pracuje v Šanghaji v pojišťovnictví a loni v dubnu se vdala. „Vychovávání dítěte v Šanghaji je navíc strašně drahé. Po porodu se také můžete rozloučit se svobodou,“ dodala.
Pesimistické vyhlídky
Čínská státní média byla v posledních měsících ohledně vyhlídek demografického vývoje v zemi čím dál pesimističtější, podle nich se populace může začít zmenšovat již v příštích několika letech. Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.
Deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací koncem dubna uvedl, že čínská populace v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem dokonce už poklesla. Národní statistický úřad to tehdy popřel a uvedl, že počet obyvatel vzrostl.
Hlavní ekonom z investiční skupiny Natland Petr Bartoň předpovídá, že pro Čínu pomalejší růst znamená problémy, jelikož je jejich důchodový systém méně štědrý, než ten český. Pro zbytek světa je to ale relativně dobrá zpráva, protože se Čína transformuje z „montovny“ do vyšších pater přidané hodnoty.
Někteří odborníci varují před hospodářským zpomalením vývoje. Dle Bartoně ale není třeba se zpomaleného vývoje bát. „Čína se už nesoustředí na kvantitu, ale na kvalitu dětí. To se mnohem více vyplácí a vidíme ten přerod. Neznamená to, že je méně pracovní síly. Akorát ta síla například tří nevzdělaných Číňanů je dnes obsažena v jednom vzdělaném Číňanovi. Na peníze investované do těch lidí to vyjde stejně,“ vysvětlil v pořadu Horizont ČT24.
Horizont ČT24: Čínské sčítání lidu + Petr Bartoň (zdroj: ČT24)
Politika jednoho dítěte
K přísné politice pod heslem jedna rodina – jedno dítě přistoupilo čínské vedení v roce 1979, aby kvůli omezeným zdrojům zbrzdilo populační explozi a s tím související chudobu a nároky na přírodní zdroje. Porušení pravidel bylo trestáno pokutami, propouštěním z práce a někdy i nucenými potraty.
Negativním průvodním jevem politiky jednoho dítěte bylo také to, že země momentálně čítá o 30 milionů více mužů než žen, neboť chlapci jsou z kulturních důvodů upřednostňováni před dívkami.
Opatření byla následně zmírňována, takže si postupně směli dvě děti pořídit obyvatelé venkova, zástupci etnických menšin a od listopadu 2013 i páry, kde alespoň jeden rodič byl jedináček. V roce 2015 Peking rozhodl, že umožní všem párům mít dvě děti.