Čína může přispět k nalezení „cesty k míru“ na Ukrajině, řekl Macron v Pekingu

Nahrávám video

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ruská válka proti Ukrajině, která trvá již více než devět let, z toho přes rok jde o plnohodnotnou pozemní invazi, bude podle předpokladů jedním z hlavních bodů čtvrtečního jednání Macrona s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Třístranné schůzky se účastní také předsedkyně EK von der Leyenová.

Macron po příletu do Pekingu zdůraznil, že dialog s Čínou je klíčový. „Nemůžeme dopustit, aby dialog s Čínou vedlo výhradně Rusko,“ řekl. Francouzský prezident také uvedl, že se čím dál víc mluví o napětí mezi Východem a Západem, ale že není důvod přistoupit na „logiku dvou antagonistických bloků“.

Macron dal již dříve najevo, že návštěvy v Číně využije k tomu, aby se Si Ťin-pchingem „pracoval na návratu k míru“ na Ukrajině sužované ruskou invazí. Krátce před návštěvou Číny telefonoval Macron se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Oba státníci se shodli, že je třeba přesvědčit Čínu, aby pomohla k brzkému ukončení války na Ukrajině a nastolení trvalého míru v regionu, uved Elysejský palác.

Strategické otázky a mezinárodní krize, spolupráce tváří tvář světovým výzvám a ekonomické vztahy budou hlavními tématy jeho návštěvy, oznámil také Elysejský palác s tím, že Čína je významný hráč z pohledu demografie, ekonomiky, vědy i diplomacie. Francie i Čína jsou také stálými členy Rady bezpečnosti OSN.

Nahrávám video

Peking chce hrát roli mírotvůrce

Čínský vůdce v březnu absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v uplynulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu. Západ je ale vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska k čínskému návrhu skeptický.

„Peking by rád hrál větší roli při zprostředkování míru na Ukrajině,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Poukázala na jeho nedávno představený dvanáctibodový plán. „Problém je v tom, že Peking má strategické partnerství s Moskvou a tento plán jednoznačně straní Rusku, proto je nepřijatelný jak pro Ukrajinu, tak pro západní spojence,“ řekla zpravodajka. Čína podle ní nechce ustoupit z této pozice, přestože se pak mohou zhoršit její vztahy s Evropskou unií.

Peking vnímá Macrona – po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové – jako někoho, kdo by mohl pomoci usměrňovat evropskou politiku vůči Číně, aby nebyla tak radiální, tak rázná, jako je politika USA, a aby se Čína nedostala do izolace. „Určitě nemůžeme čekat zásadní změnu čínské pozice, to je jasné i v Bruselu, nicméně zástupci Evropské komise chtějí zapůsobit na Čínu, aby nedodávala Rusku zbraně,“ řekla Šámalová k možným výsledkům návštěvy.

Dodala, že jsou informace o tom, že Peking dodává Moskvě munici a duální technologie, které lze využít jak k civilním, tak k vojenským účelům. Například drony, které používá ruská armáda.

Borell: Čína porušuje své závazky vůči OSN

Von der Leyenová nedávno vyzvala Peking, aby sehrál konstruktivní roli při nastolení míru na Ukrajině, a uvedla, že Evropská unie je znepokojena přátelským postojem Číny vůči Rusku, které Ukrajinu před více než rokem napadlo. Peking by podle šéfky EK měl využít svých vazeb na Moskvu k omezení bojů.  

Von der Leyenová a Macron oznámili plánovanou cestu po konci summitu EU, na němž se evropští lídři mimo jiné shodli na investicích do snížení závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. 

Den před návštěvou von der Leyenové a Macrona v Číně uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, že čínská podpora Ruska během invaze na Ukrajinu je hrubým porušením závazků Pekingu vůči OSN. „Nelze se stavět na stranu agresora,“ prohlásil Borrell „Od stálého člena Rady bezpečnosti OSN se jasně očekává, že se postaví na obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech a Čína má morální povinnost přispět ke spravedlivému míru,“ dodal.

Čínský velvyslanec říká, že podpora Ruska není bezmezná

Velvyslanec Číny v Evropské unii Fu Kong řekl v rozhovoru pro The New York Times, že čínsko-ruské „přátelství bez limitů“ je jen rétorický obrat a že jeho země Ruskem vedenou válku nepodporuje. „Peking neodsoudil invazi, protože pochopil ruská tvrzení o obranné válce proti pronikání NATO a protože jeho vláda věří, že ,základní příčiny jsou složitější‘, než říkají západní vůdci,“ řekl.

Zmínil, že Čína neposkytla Rusku žádnou vojenskou pomoc a že neuznala anexi Krymu, který považuje za území Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.