Praha - Zchudnutí, kterého se svět v nejisté době dluhové krize obává, je ve skutečnosti návratem k normálu. Lidé se nyní musí naučit šetřit na energiích i potravinách. Právě drahá energie, nedostatek ropy, zvyšující se ceny jídla a asociální stát vidí do budoucna jako největší hrozbu geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, který byl hostem pořadu Hyde Park ČT24. Lidé se podle něj obrátí od touhy po zisku a penězích zpět k rodině či komunitě, jež budou hrát stěžejní roli.
Podle geologa je ekonomická krize pouze „věcí na povrchu“, zásadní ale má být krize z drahé energie či nedostatku ropy, která ji následuje. Ta totiž může rozkolísat trhy. „Je-li drahá energie, jsou drahé i potraviny,“ poznamenal Cílek.
Zchudnutí jako návrat k normálu
Budoucnost Cílek nevidí tak pesimisticky. Zchudnutí je podle geologa pouze návratem k normálu, kdy po roce 1950 došlo k abnormálně rychlému vývoji. Příčin je několik – zanikla třeba třída rolníků. „V Americe je míň farmářů než vězňů,“ konstatoval Cílek s tím, že podobně je to i s dělníky nebo přístupem ke vzdělání.
Popularizátor vědy Václav Cílek:
„Posunuli jsme se ze sféry rukodělek do sféry služeb. Pracujeme čím dál účinněji a sféra služeb začíná být nasycena. Vzniká následně potřeba nějakého dalšího zaměstnání. To, co vidíme, je návrat asociálního státu – rostou ceny potravin, energií. Platíme víc, ale příjmy jsou redukovány. Následovat musí nutně zchudnutí.“
Před rokem 1950 byly poměry sice skromnější, nebyly ovšem hrozné. „Budoucnost bude v nových globálních strategiích a v nových lokálních strategiích,“ míní vědec. Stěžejní roli bude hrát podle něj rodina, komunita nebo určité místo. Správná cesta podle popularizátora vědy vede přes úspory – třeba právě na energiích a jídle. Většina potíží se bude odehrávat podle Cílka v hlavách lidí.
Cílkovi se zamlouvá teorie, že planeta Země je jeden komplexní živý organismus, kde je vše propojeno. „Tato myšlenka vyrůstá z renesance a odráží se od antiky,“ podotkl geolog, podle něhož jde především o otázku víry. Člověk uvolňuje do světa velké množství uhlíku, síry nebo dusíku, podobně jako přírodní procesy. „Všechny tyto prvky oteplují či ochlazují oceány a atmosféru,“ vysvětluje Cílek. Země má podle této teorie schopnost skrze mikroorganismy tlumit výkyvy počasí. K ohrožení životního prostředí proto nedochází - mikroby se naučily spolupracovat.
Václav Cílek, geolog:
„Mikroby vytvořily něco jako mikrobiální kolébku, v níž všichni žijeme. Tato kolébka tlumí přirozené výkyvy klimatu.“
Lidstvo přežilo už na padesát dob ledových. „Jsme specializováni na všechny možné druhy chování a umíme rychle přeskakovat od jednoho módu k druhému,“ řekl geolog s tím, že lidé tu budou ještě za pár set tisíc let. Organismy mají podle Cílka určitou dobu žití – několik milionů let, pak je nahrazují jiné. V případě lidstva bude důležitou věcí množství, při němž bude možné přežít.
Automobily v současné podobě jsou postrachem ekologů
Za komunismu v Česku docházelo k devastaci přírody. „Tepelné elektrárny nebyly odsířené, což oslabilo lesní půdu a následky neseme dosud,“ řekl Cílek s tím, že co začal komunismus, to dodělal kapitalismus svou úspěšností a rozbitím krajiny. Problémem jsou nyní podle něj hlavně auta. Za třicet až čtyřicet let by se navíc mohl sečíst oteplující vliv člověka s přirozeným oteplujícím chodem. „Teplota půjde rázně nahoru, a to v okamžiku, kdy budou opravdové problémy s ropou a nemusíme mít peníze na to vyměnit miliardu aut za jiné ekologičtější,“ poznamenal Cílek. Geolog nepochybuje ani o tom, že budou v budoucnu v Česku prolomeny těžební limity.
Problémem se mohou do budoucna stát i takzvané války o vodu. Podle Cílka k nim ale prakticky nedochází – alespoň se nejedná o války dvou států proti sobě. „Většinou to má charakter občanské války, kdy spolu soupeří dvě skupiny lidí na určitém území,“ řekl vědátor. Stěhování lidí je mimo veškerou kontrolu. „Tlak lidí, kteří jdou za lepším kvůli zničenému prostředí, je velice silný,“ podotkl Cílek.
