Chilské arcibiskupství má zaplatit odškodnění obětem zneužívání

Arcibiskupství v chilské metropoli Santiago de Chile má zaplatit 450 milionů pesos (asi 15 milionů korun) jako odškodnění obětem sexuálního zneužívání. Rozhodl o tom odvolací soud v Santiagu. Podle chilského deníku La Tercera, který o verdiktu soudu informoval v neděli, jde o největší odškodnění, jaké dosud určil soud chilské církvi k zaplacení. Arcibiskupství se zatím k rozsudku nevyjádřilo.

Žalobu vznesli tři muži, kteří byli v minulosti zneužíváni chilským katolickým knězem Fernandem Karadimou. Jeho kauza je neznámější z více než stovky případů zneužívání církevními představiteli, které nyní chilská justice řeší.

Karadimu (88) Vatikán uznal už v roce 2011 vinným ze sexuálního a psychického zneužívání mladistvých a zakázal mu církevní činnost, trestně stíhán ale není, protože skutky byly už tehdy promlčené.

James Hamilton, Juan Carlos Cruz a José Andrés Murillo žalovali v Karadimově kauze dva kardinály – santiagského arcibiskupa Ricarda Ezzatiho a Franciska Javiera Errázurize, který stál v čele santiagského arcibiskupství před Ezzatim. Muži je žalovali za to, že Karadimovy činy kryli.

Verdikt soudu je podle Cruze historický

Cruz označil verdikt soudu za historický. „Církev prohrála, dokázali jsme její nedbalost a lži,“ napsal Cruz na Twitteru. „Kardinálové Errázuriz, Ezzati a jejich banda biskupů jsou delikventi! Konečně vítězství pro ty, kteří tolik trpěli kvůli jejich zločinům,“ dodal Cruz, který nyní žije v americké Filadelfii.

Soud první instance odškodnění původně zamítl. Odvolací soud ale tento verdikt zvrátil na základě dopisu, v němž podle deníku La Tercera kardinál Errázuriz v roce 2009 napsal tehdejšímu papežskému nunciovi v Chile Giuseppemu Pintovi, že se mu donesla obvinění vůči Karadimovi, ale že se rozhodl to nevyšetřovat. Dopis našla letos v červnu policie při prohlídce santiagského arcibiskupství, kterou nařídil místní prokurátor.

Všichni chilští biskupové nabídli rezignaci. František už ji u sedmi přijal

Kvůli zneužívání nezletilých církevními představiteli, které chilská církev dlouhodobě bagatelizovala, či dokonce kryla, nabídli letos v květnu všichni chilští biskupové papeži rezignaci. Učinili tak poté, co si je papež František pozval do Vatikánu. Zatím přijal rezignaci sedmi z nich.

Kritice čelil i papež František, který se dlouho – ještě letos v lednu – zastával Karadimova blízkého spolupracovníka biskupa Juana Barrose, podezřelého z krytí případů zneužívání. Letos v dubnu papež František připustil, že „vážně pochybil“ při posuzování kauzy zneužívání kněžími v Chile, a požádal oběti o odpuštění.

Podle údajů chilské prokuratury je nyní vyšetřováno 167 církevních činitelů kvůli sexuálnímu zneužívání v minulosti, z celkem 178 obětí bylo 79 nezletilých, uvedla agentura EFE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 56 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...