Papež František poprvé v Chile. Podpořil původní obyvatele i oběti sexuálního zneužívání

Papež František v úvodu návštěvy Chile vyjádřil bolest a hanbu nad sexuálním zneužíváním dětí, kterého se dopustili místní církevní představitelé. Vyzval také k respektu vůči právům a kultuře domorodých obyvatel. Posléze na mši pod širým nebem, jíž se zúčastnilo přes 400 tisíc lidí, vyzval k aktivnímu boji za mír a spravedlivou společnost.

„Cítím bolest a hanbu, když pomyslím na nenapravitelné škody způsobené dětem některými církevními představiteli. Je správné požádat o odpuštění a s veškerým úsilím pomoci obětem a zároveň nedopustit, aby se něco podobného opakovalo,“ řekl papež v prezidentském paláci v Santiagu. Vysloužil si tím dlouhý potlesk přítomných i věřících, kteří jeho projev sledovali na velkých obrazovkách v O'Higginsově parku při čekání na mši.

Papež František na návštěvě Chile
Zdroj: Pablo Sanhueza/Reuters

Španělský deník El País nicméně přinesl nesouhlasnou reakci jedné z obětí. „Jsou to prázdná slova, která způsobují ještě větší bolest. Všichni víme, že pro oběti neudělali absolutně nic,“ řekl listu El País Juan Carlos Cruz, který nyní žije v USA a který byl jednou z obětí zneužívání. Podle něj jsou v Chile stále aktivní biskupové, kteří o zneužívání věděli a tyto činy kryli.

Cruz uvedl i konkrétní jména biskupů, mezi nimiž citoval biskupa z jihochilského Osorna Juana Barrose. Ten byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem chilského kněze Fernanda Karadimy, kterého Vatikán v roce 2011 uznal vinným ze sexuálního a psychického zneužívání mladistvých a zakázal mu církevní činnost.

Některé z Karadimových obětí, které se neúspěšně snažily vyjednat setkání s Františkem během jeho nynější cesty, požadují Barrosovo odvolání. Papež František ale Barrose v minulosti několikrát hájil s tím, že proti němu nejsou žádné důkazy.

František během mše v Santiagu de Chile
Zdroj: Maglio Perez/Reuters

Papežově návštěvě předcházely útoky radikálů

Minulý týden se stalo několik chilských katolických kostelů terčem útoků radikálů, kteří rozbíjeli okna a pokoušeli se zakládat požáry. Podle některých by náklady na papežovu návštěvu mohly být využity lépe - třeba pro chudé Chilany.

„Děkuji vám za vaši práci, bude to náročné. Tři dny v jedné zemi a tři dny v další. Pro mě to nebude tak těžké - v Chile jsem jeden rok studoval a mám tam mnoho přátel,“ řekl papež novinářům na palubě letadla.

Hlava katolické církve je během svého pětiletého pontifikátu v Chile poprvé. Tato 17milionová jihoamerická země hostila naposledy hlavu katolické církve v roce 1987, kdy jí byl papež Jan Pavel II. V Chile tehdy vládl ještě diktátor Augusto Pinochet a ke katolické víře se tam hlásilo na 70 procent obyvatel. Nyní je to asi o deset procent méně.

Nahrávám video

Františka přivítala na letišti prezidentka Michelle Bacheletová, jejíž otec byl jednou z prvních obětí Pinochetovy diktatury. Papež se s ní v úterý oficiálně setkal v prezidentském paláci. Ateistka Bacheletová proslula jako reformátorka - mimo jiné pomohla k uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů a povolení potratů ve výjimečných případech.

Papež při setkání s prezidentkou a diplomaty zdůraznil nutnost naslouchat původním obyvatelům Chile, na které se často zapomíná. Vyzval k ochraně jejich práv a kultury, „aby se neztratila část identity a bohatství tohoto národa“, citovala jej agentura AFP. Domorodci Araukánci (Mapuči) bojují s vládou o území, jež si nárokují po dávných předcích.

Již po příletu vítaly papeže davy lidí. „Cítila jsem něco velkého. Poprosila jsem ho o zdraví a aby se naší zemi dařilo,“ uvedla jedna z věřících Juana Sandovalová. Nejsledovanějším bodem úterního papežova programu bude mše v O'Higginsově parku v Santiagu de Chile. Na rozloze asi 770 tisíc metrů čtverečních se tam očekává půl milionu věřících.

Odpoledne místního času papež krátce navštíví ženskou věznici a večer se v místní katedrále setká s biskupy, kněžími a seminaristy. Posledním bodem papežova úterního programu je soukromé setkání s jezuity. Jako novic tohoto řádu František v Santiagu před šedesáti lety studoval, tehdy ještě jako Jorge Bergoglio.

V dalších dnech pobytu v Chile se papež chystá do města Temuco, kde se setká s místními Araukánci. Ve čtvrtek zakončí návštěvu Chile na severu země ve městě Iquique, kde se má setkat i se dvěma z obětí Pinochetovy diktatury (1973–2000). V každé z oblastí, kterou papež navštíví, mají obyvatelé v příslušný den volno.

V plánu jsou nejrůznější protesty

Během papežovy návštěvy se očekávají i demonstrace, které už ohlásili mimo jiné feministky či homosexuálové. „Jsem tady, abychom vyjádřili svůj nesouhlas s církevní doktrínou. Odmítáme vše, s čím přicházejí,“ řekl gay aktivista Hector Garrido.

„Nejsme proti návštěvě papeže, ale proti obrazu, jejž mu chce vláda zprostředkovat – že je zde všechno v pořádku, což není pravda,“ prohlásil mluvčí dvaceti organizací, které zaštítily protest ve městě Concepción. Na ten přišlo přes 200 lidí, kteří chtěli projít centrem. K tomu však neměli povolení a policie proti nim zasáhla. Do demonstrace se zapojily i skupiny, které podporují původní obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 57 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...