Papež František poprvé v Chile. Podpořil původní obyvatele i oběti sexuálního zneužívání

Papež František v úvodu návštěvy Chile vyjádřil bolest a hanbu nad sexuálním zneužíváním dětí, kterého se dopustili místní církevní představitelé. Vyzval také k respektu vůči právům a kultuře domorodých obyvatel. Posléze na mši pod širým nebem, jíž se zúčastnilo přes 400 tisíc lidí, vyzval k aktivnímu boji za mír a spravedlivou společnost.

„Cítím bolest a hanbu, když pomyslím na nenapravitelné škody způsobené dětem některými církevními představiteli. Je správné požádat o odpuštění a s veškerým úsilím pomoci obětem a zároveň nedopustit, aby se něco podobného opakovalo,“ řekl papež v prezidentském paláci v Santiagu. Vysloužil si tím dlouhý potlesk přítomných i věřících, kteří jeho projev sledovali na velkých obrazovkách v O'Higginsově parku při čekání na mši.

Papež František na návštěvě Chile
Zdroj: Pablo Sanhueza/Reuters

Španělský deník El País nicméně přinesl nesouhlasnou reakci jedné z obětí. „Jsou to prázdná slova, která způsobují ještě větší bolest. Všichni víme, že pro oběti neudělali absolutně nic,“ řekl listu El País Juan Carlos Cruz, který nyní žije v USA a který byl jednou z obětí zneužívání. Podle něj jsou v Chile stále aktivní biskupové, kteří o zneužívání věděli a tyto činy kryli.

Cruz uvedl i konkrétní jména biskupů, mezi nimiž citoval biskupa z jihochilského Osorna Juana Barrose. Ten byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem chilského kněze Fernanda Karadimy, kterého Vatikán v roce 2011 uznal vinným ze sexuálního a psychického zneužívání mladistvých a zakázal mu církevní činnost.

Některé z Karadimových obětí, které se neúspěšně snažily vyjednat setkání s Františkem během jeho nynější cesty, požadují Barrosovo odvolání. Papež František ale Barrose v minulosti několikrát hájil s tím, že proti němu nejsou žádné důkazy.

František během mše v Santiagu de Chile
Zdroj: Maglio Perez/Reuters

Papežově návštěvě předcházely útoky radikálů

Minulý týden se stalo několik chilských katolických kostelů terčem útoků radikálů, kteří rozbíjeli okna a pokoušeli se zakládat požáry. Podle některých by náklady na papežovu návštěvu mohly být využity lépe - třeba pro chudé Chilany.

„Děkuji vám za vaši práci, bude to náročné. Tři dny v jedné zemi a tři dny v další. Pro mě to nebude tak těžké - v Chile jsem jeden rok studoval a mám tam mnoho přátel,“ řekl papež novinářům na palubě letadla.

Hlava katolické církve je během svého pětiletého pontifikátu v Chile poprvé. Tato 17milionová jihoamerická země hostila naposledy hlavu katolické církve v roce 1987, kdy jí byl papež Jan Pavel II. V Chile tehdy vládl ještě diktátor Augusto Pinochet a ke katolické víře se tam hlásilo na 70 procent obyvatel. Nyní je to asi o deset procent méně.

Nahrávám video

Františka přivítala na letišti prezidentka Michelle Bacheletová, jejíž otec byl jednou z prvních obětí Pinochetovy diktatury. Papež se s ní v úterý oficiálně setkal v prezidentském paláci. Ateistka Bacheletová proslula jako reformátorka - mimo jiné pomohla k uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů a povolení potratů ve výjimečných případech.

Papež při setkání s prezidentkou a diplomaty zdůraznil nutnost naslouchat původním obyvatelům Chile, na které se často zapomíná. Vyzval k ochraně jejich práv a kultury, „aby se neztratila část identity a bohatství tohoto národa“, citovala jej agentura AFP. Domorodci Araukánci (Mapuči) bojují s vládou o území, jež si nárokují po dávných předcích.

Již po příletu vítaly papeže davy lidí. „Cítila jsem něco velkého. Poprosila jsem ho o zdraví a aby se naší zemi dařilo,“ uvedla jedna z věřících Juana Sandovalová. Nejsledovanějším bodem úterního papežova programu bude mše v O'Higginsově parku v Santiagu de Chile. Na rozloze asi 770 tisíc metrů čtverečních se tam očekává půl milionu věřících.

Odpoledne místního času papež krátce navštíví ženskou věznici a večer se v místní katedrále setká s biskupy, kněžími a seminaristy. Posledním bodem papežova úterního programu je soukromé setkání s jezuity. Jako novic tohoto řádu František v Santiagu před šedesáti lety studoval, tehdy ještě jako Jorge Bergoglio.

V dalších dnech pobytu v Chile se papež chystá do města Temuco, kde se setká s místními Araukánci. Ve čtvrtek zakončí návštěvu Chile na severu země ve městě Iquique, kde se má setkat i se dvěma z obětí Pinochetovy diktatury (1973–2000). V každé z oblastí, kterou papež navštíví, mají obyvatelé v příslušný den volno.

V plánu jsou nejrůznější protesty

Během papežovy návštěvy se očekávají i demonstrace, které už ohlásili mimo jiné feministky či homosexuálové. „Jsem tady, abychom vyjádřili svůj nesouhlas s církevní doktrínou. Odmítáme vše, s čím přicházejí,“ řekl gay aktivista Hector Garrido.

„Nejsme proti návštěvě papeže, ale proti obrazu, jejž mu chce vláda zprostředkovat – že je zde všechno v pořádku, což není pravda,“ prohlásil mluvčí dvaceti organizací, které zaštítily protest ve městě Concepción. Na ten přišlo přes 200 lidí, kteří chtěli projít centrem. K tomu však neměli povolení a policie proti nim zasáhla. Do demonstrace se zapojily i skupiny, které podporují původní obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...