Z vojenského vězení v kansaském Fort Leavenworthu byla po sedmi letech strávených za mřížemi propuštěna Chelsea Manningová, která v letech 2009 a 2010 ještě jako vojín Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks více než 700 000 utajovaných armádních a diplomatických dokumentů. Její původní pětatřicetiletý trest za špionáž zmírnil na pětinu těsně před odchodem z úřadu exprezident Barack Obama. Původní trest byl podle něj neúměrný.
Hned po svém odsouzení v roce 2013 nastoupil Manning cestu ke změně pohlaví, přestože celou dobu přebýval v mužské věznici. Podle advokátů se dvakrát pokusil o sebevraždu a odpykával si dlouhé vězeňské tresty na samotce.
„Cokoli je přede mnou, …je daleko důležitější než minulost,“ uvedla devětadvacetiletá žena v prohlášení rozeslaném médiím několik hodin po propuštění. Dodala, že si nejprve musí srovnat věci v hlavě. Krátce nato umístila na Twitter fotografii nohou v teniskách s popiskem „První kroky svobody!“
Podle amerických médií se bude Manningová na svobodě zabývat obhajobou práv transgenderových osob, tedy lidí, kteří změnu pohlaví podstoupili.
Přesto bude podle agentury Reuters její přechod z vězení na svobodu složitý. Transgenderové osoby se v USA stále potýkají s nedůvěrou a diskriminací, mnozí navíc Manningové vyčítají její kontakty s WikiLeaks, které vyústily ve velký mezinárodní skandál.
Transgenderové osoby a americká armáda
Během věznění Manningové Pentagon přehodnotil svůj vztah k transgenderovým osobám a povolil jim, aby v armádě sloužily s přiznáním své skutečné identity. Tato změna se podle odhadu odborníků týká 7000 osob, podle informací deníku New York Times by se počet transgenderových osob v americké armádě mohl pohybovat okolo 15 000. Celkem v americké armádě slouží něco přes 700 000 vojáků.
Manningová formálně zůstane ve službě i po odpykání trestu na „dlouhodobé dovolené“, než armáda její status s konečnou platností vyřeší. Nebude pobírat plat, ale bude mít přístup k armádní lékařské péči.
Kauza Manning(ová)
Ještě jako vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.
Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.
Mezi uniklými daty byla třeba nahrávka helikoptéry, která zabila 12 civilistů v Bagdádu v roce 2007. Manningová poskytla také citlivou komunikaci mezi diplomaty USA nebo údaje o praktikách na základně Guantanámo včetně věznění bez soudního procesu.
Když si Manningová před několika lety vyslechla verdikt, omluvila se za to, že „způsobila Spojeným státům újmu“. Podle svých slov si prý „mylně myslela, že může změnit svět k lepšímu“.
Manningová byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 35 let. Více než milion lidí podepsalo petici, aby Obama zasáhl i v případě nejznámějšího whistleblowera současnosti: Edwarda Snowdena. „Nemůžu omilostnit někoho, kdo nestanul před soudem a neobhajoval se,“ vysvětlil Obama své zamítavé stanovisko v loňském rozhovoru pro německý týdeník Spiegel.
- Snowden uprchl ze Spojených států v roce 2013 ze strachu před stíháním. Na základě obvinění mu hrozí až 30 let vězení. Získal dočasný azyl v Rusku.
