Chávez ve venezuelských volbách obhájil prezidentské křeslo

Caracas - Hugo Chávez zůstává venezuelským prezidentem. Podle prvních výsledků získal 54 procent hlasů, uvedla venezuelská volební komise po sečtení většiny hlasovacích lístků. Pokud mu to zdraví dovolí, bude Chávez jihoamerické zemi bohaté na ropu vládnout celkem dvacet let. Opoziční kandidát Henrique Capriles již uznal porážku a blahopřál Chávezovi ke znovuzvolení. I přes na své poměry malé vítězství se Chávez může na dalších šest let opřít o silný mandát - k urnám přišlo 81 procent z téměř 19 milionů registrovaných voličů.

Výsledky prezidentských voleb potvrdily předpoklady, i když šlo o nejvážnější výzvu pro Cháveze za jeho čtrnáctiletou vládu. Chávez po sečtení 90 procent hlasů s převahou vyhrál. „I kdyby byl rozdíl jeden hlas nebo tři miliony hlasů, odpovědní politici musí uznat výsledky, zvlášť s tak dokonale průhledným volebním procesem, který patří k nejlepším na světě,“ oznámil Chávez. Svým stoupencům poděkoval i na Twitteru. „Díky, můj milovaný lide. Ať žije Venezuela!! Ať žije Bolívar,“ napsal.

Hugo Chávez:
„Mé uznání patří těm, kteří hlasovali proti nám. Uznávám jejich smysl pro demokracii. Ale teď už jen prosím Boha, aby mi dal sílu a zdraví. Chci ještě více a lépe sloužit venezuelskému lidu.“

Henrique Capriles:
„Posílám své gratulace svému soupeři, svému prezidentu republiky. Také ale doufám, že pan prezident vyslyší i odlišné názory téměř poloviny lidí v téhle zemi.“

Pro Cháveze šlo ale o nejméně přesvědčivé ze všech jeho vítězství. Opozice naopak zaznamenala úspěch, po letech roztříštěnosti se shodla na jediném kandidátovi, který dokázal otřást prezidentovou zdánlivě neochvějnou pozicí. „Bude tu jen jeden vítěz, zvolený prezident, ale nebude tu poražená země. To je velmi důležité, takže tu celé Venezuele říkám, že i zítra budeme jednou zemí, jednou Venezuelou,“ řekl Capriles.

Chávezovi příznivci čekají na výsledky voleb
Zdroj: ISIFA/EPA/BORIS VERGARA

Chávez se může na dalších šest let opřít o silný mandát, k volebním urnám přišlo 81 procent z téměř 19 milionů registrovaných voličů. Chávezovi příznivci slavili v ulicích Caracasu v očekávání vítězství osmapadesátiletého politika již před oficiálním oznámením výsledků. Po něm oslavy propukly naplno, vidět byly ohňostroje i velké množství lidí s vlajkami před prezidentským palácem.

Catherine Ashtonová: „S vítězstvím přichází odpovědnost. V rámci nového mandátu prezident Chávez musí dbát na všechny složky společnosti při prohlubování základních lidských svobod a zabezpečování trvale udržitelného rozvoje.“ 

Raúl Castro: „Toto historické vítězství dokazuje sílu bolívarovské revoluce a její nesporné podpory ze strany lidu.“

Spojené státy latinskoamerické se nekonaly

Za téměř čtrnáct let Chávezovy vlády se z Venezuely stala země s nejaktivnější zahraniční politikou v regionu. Chávez byl totiž vždy posedlý ideou „Spojených států latinskoamerických“. Přízeň voličů si kupoval hesly o „socialismu 21. století“ a štědrými sociálními programy, které byl ovšem schopen financovat nikoli díky úspěšné hospodářské politice, ale díky ropě.

Do křesla prezidenta usedl bývalý vojenský výsadkář Chávez poprvé v únoru 1999 a díky změnám ústavy, jež pomocí referend prosadil, v něm může teoreticky sedět až do smrti (poslední úprava ústavy z roku 2009 zrušila omezení počtu prezidentských mandátů v řadě). V posledních letech však v zemi sílí hlas opozice, která se v nynějších volbách nejvíce přiblížila k ukončení Chávezovy vlády, která vykazovala výrazné rysy autokracie.

Oslavy Chávezova znovuzvolení
Zdroj: ISIFA/EPA/BORIS VERGARA

Co nařídí prezident, platí

Již ve volbách na podzim 2010 ztratila Chávezova Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Nicméně Chávez si ještě před obnovou sněmu (od ledna 2011) nechal poslanci odhlasovat plnou moc, jež mu umožňovala vládnout prostřednictvím dekretů do poloviny letošního roku. Podobný krok učinil již několikrát, například v létě 2008 v poslední den takového období vydal třicítku zákonů umožňujících vládě znárodňovat firmy či upravovat ceny a prezidentovi jmenovat státní úředníky v regionech. Zákon umožňující prezidentovi vládnout  prostřednictvím dekretů odsoudili jeho političtí oponenti jako autokratický. „Stát jednoduše řečeno určuje, co by venezuelští spotřebitelé měli jíst, jak moc by měli jíst a kde by si měli opatřovat zboží,“ popsal jistý ekonom Chávezovu vizi centralizovaného hospodářství.

Chávez, jehož nezlomila ani rakovina, s níž poslední rok s kubánskými lékaři bojuje, se nepovažuje jen za „spasitele“ své země, nýbrž i za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využívá i historické nevraživosti řady jejích obyvatel vůči USA, které pravidelně kritizuje a obviňuje i ze snahy ho zabít. Omezit vliv Washingtonu v regionu má Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jež založil v roce 2004 Chávez s Fidelem Castrem a jehož členy je dnes osm zemí s asi 70 miliony obyvatel.

Henrique Capriles Radonski hovoří po vyhlášení výsledku voleb
Zdroj: ISIFA/EPA/MIGUEL GUTIERREZ

Castra za vzor, Péreze svrhnout

Castra považoval Chávez vždy za svého velkého učitele a převzal od něj řadu manýrů. Například prezentaci v televizi, v níž každý týden vystupuje v pořadu Haló, prezidente, s nímž mimo jiné navštěvuje různé části země a rozmlouvá s Venezuelany. V roce 2005 inicioval vznik satelitní nadnárodní televize Telesur (Televize jihu) se sídlem v Caracasu.

Hugo Rafaal Chávez Frías se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Na střední škole byl úspěšným hráčem baseballu a psal povídky a divadelní hry. Po absolvování Vojenské akademie založil už jako podplukovník v roce 1982 Revoluční Bolívarovo hnutí (MBR-200), s jehož členy se v únoru 1992 neúspěšně pokusil svrhnout nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze a skončil ve vězení, odkud byl propuštěn v roce 1994 na prezidentskou milost.

Oslavy Chávezova znovuzvolení
Zdroj: ISIFA/EPA/BORIS VERGARA

Kůň z Malých Benátek cválá doleva

V roce 1997 založil Hnutí V. republiky (od roku 2007 PSUV), s nímž rozšířil alianci Vlastenecký pól a jako její kandidát v prosinci 1998 vyhrál prezidentské volby. Během prvního roku v úřadě prosadil změnu ústavy, jež posílila jeho pravomoci, a rozpustil opozicí ovládaný parlament. Nová ústava též zrušila Senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela.

Od roku 2006 má země, jejíž název znamená „malé Benátky“, i novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět). Chávez je od roku 2003 podruhé rozvedený a má tři dcery a syna. Horké chvilky zažil v dubnu 2002, kdy byl po pětiměsíčních protivládních demonstracích pučem armádních špiček sesazen, ale po dvou dnech ho jeho příznivci dosadili zpět.

„Život na Marsu zničil kapitalismus“

Chávez proslul i řadou kuriózních výroků. Například v roce 2009 radil Venezuelanům, jak šetřit s vodou: „Někteří lidé si ve sprše zpívají, půl hodiny ve sprše. Počítal jsem to, tři minuty a už nesmrdím.“ Loni v březnu obrátil své myšlenky do vesmíru: „Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sevastopol je po útoku bez elektřiny, tvrdí ruské okupační úřady

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez důkazů obvinil Ukrajinu. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot.
před 42 mminutami

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 7 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 8 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 9 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 12 hhodinami
Načítání...