Před dvěma lety se Britové v referendu rozhodli pro odchod z Evropské unie. Přestože britské úřady zvýšily poplatky za vyřízení žádostí o změnu občanství, roste počet těch, kteří kvůli nejistotě usilují o získání dokladů ze členských zemí. Týká se to i některých britských rodin s českými kořeny, které žádají o české pasy.
Tvář Michelle Jany Chanové mohli diváci po celém světě sledovat v cestovatelském pořadu BBC, nyní jí navíc vychází první kniha. Patří k těm, kteří kvůli brexitu budou žádat o český pas, aby mohli zůstat v EU.
„Dokud nenastal brexit, tak to nebylo tak nutné. Ale já chci být součástí EU, toto je možnost, jak si to udržet. Mojí obavou je, že budu vnímaná jako někdo, kdo chce na palubu díky českému pasu, že to je oportunismus. Ale potřebuji ho, abych byla součástí Evropy. Nevím, jak to bude přijaté. Moje máma ho má, ale pokud by tato možnost byla a já bych ho též mohla mít, pak by to byl skvělý den,“ říká Chanová.
Přiznává, že sledovat, jak se výsledky referenda kloní k odchodu, pro ni bylo strašným zážitkem: „Sledovala jsem výsledky celou noc. Byl to pro mě zničující úder. Šlo o mnohem víc než jen zaškrtnout políčko při hlasování. Pro mě to bylo popření všech hodnot, kterých si vážím. Byla jsem opravdu rozhořčená, když jsem se dozvěděla, že se moje země takto rozhodla. Ve mně je pořád částečný pocit, jako by se to nestalo, a zbytek optimismu nebo spíš surrealismu, že se to možná ani neskuteční.“
Hned den po referendu volala své babičce Miladě. Ženě, která si vzala tankového velitele Jana Kuttelwaschera v Čechách jen pár týdnů po skončení války.
„Moje svatba byla fantastická. My jsme se neznali s mým mužem víc jak šest týdnů, když se vrátil s armádou do Čech. Vojáci upekli velikánské dorty, bylo plno jídla. Když jsme šli do kostela, tak měly tanky spojené hlavně. Osvobodily západ Čech, a my jsme šli pod těmi hlavněmi do kostela. Měli jsme svatbu na tanku! Po ní jsme museli na jeden vylézt a projeli jsme celou vesnicí tam a zpátky,“ vzpomíná Milada Kuttelwascherová.
Jejím švagrem byl nejúspěšnější český letec RAF Karel Kuttelwascher. Do Británie musela utéct poté, co komunisté před sedmdesáti lety dokončili státní převrat: „Můj muž válčil na Západě. Komunisti nechtěli nikoho, kdo byl na Západě. Za války viděli jiný svět, jiné chování, všechno jiné. Kdo byl na Západě, ten byl v zemi nebezpečný.“
I ona hodnotí brexit záporně: „Je to hloupost, nemá se odcházet z Evropy. Je to jako Svatopluk Čech. Tři pruty nikdo nezlomí, ale jeden se rozpadne. To není dobře.“
I když sama český pas nechce, zájem o něj své vnučce nerozmlouvá. „Může, samo sebou. Já český pas nemám, jsem Angličanka. Mně dali svobodu,“ vysvětluje Kuttelwascherová.
Její vnučka se cítí napůl jako Češka. Dokazují to i české vlajky, které s sebou vzala na Kilimandžáro, Mount Kenya i Mont Blanc. „Vyrostli jsme na českém jídle. V domě, který byl vyzdobený v českém stylu, v pozadí byla čeština, přestože já bohužel česky nemluvím. Ale lidé se mně ptají, odkud jsem. Odpovídám, že jsem napůl Češka, napůl z Guyany, odkud pocházel můj otec. Ano, mám britský pas, ale moje duše a srdce patří těm dvěma místům, odkud jsou mí rodiče,“ ujišťuje Chanová. Brexit podle ní jen uspíšil rozhodnutí zažádat si o český pas.
Dva roky od referenda je britská společnost v názoru na brexit nesmiřitelně rozdělená. Podle aktuálních průzkumů nemají zastánci ani odpůrci odchodu z EU většinovou podporu.
