Vlna odporu proti norské sociální službě Barnevernet stmelila řadu českých krajanů v Norsku. Tamní sociální systém sice podle nich není bezchybný, ale odmítají, že jde o systematické odebírání dětí. Norsko se setkalo s nevolí především kvůli případu Evy Michalákové, které úřad odebral dva syny.
V Norsku sílí kritika toho, jak je severská země v Česku prezentována. Nebýt kauzy Evy Michalákové, nejspíš by o sobě řada krajanů v Norsku nevěděla, sjednocuje je ale názor, že to není tak zlé.
Jitka do Norska odešla jako matka samoživitelka se dvěma dětmi a dělá architekturu. V souvislosti s kritikou Barnevernetu se setkala s různými reakcemi, třeba i od prarodičů. Lidé se divili, že nemá strach, nebo radili, ať sebere děti a jede zpátky do Česka.
Tvrzení o tom, že si tu děti nesmí lehnout k rodičům do postele a sladkosti mohou jen v sobotu, Češi v Norsku z vlastní zkušenosti vyvracejí. „Ty informace jsou naprostý mýtus. Sama jsem byla několikrát na návštěvě v norských rodinách a tam byla mísa sladkostí,“ zmínila Klára, která v norských školkách pomáhá českým dětem adaptovat se na nové prostředí.
Obě dvě ženy jsou protinorskými náladami v Česku znepokojeny. Například na lednové demonstraci v Praze proti Barnevernetu zaznívala hesla, že Norsko krade děti. Kritiku odstartoval případ Evy Michalákové, které norská sociální služba odebrala syny Denise a Davida v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Nepotvrdilo se to, ale soud tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Krajani v Norsku netvrdí, že je tamní sociální systém bez chyby, ale odmítají, že jde o systematické, státem řízené odebírání dětí.
České protesty proti norské sociálce přitom organizuje žena, která norsky nemluví, v zemi ani nikdy nebyla a vychází z informací od rodičů odebraných dětí. Jordanka Jirásková považuje Barnevernet za teroristickou organizaci a případ Evy Michalákové za zmanipulovaný. „Jako byste chtěli vidět spis Milady Horákové před její popravou,“ tvrdí.
Se Zdechovským nesouhlasili, stěžovali si na něj v Bruselu
Na politické úrovni proti norskému Barnevernetu bojuje český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP-ED). Podle něj jde o zrůdný systém. Jelikož s jeho výkladem Norska řada krajanů nesouhlasila, stěžovala si na něho přímo v Bruselu.
„Je potřeba si ověřit, kdo to jsou ti lidé, kteří to podepisovali,“ řekl Zdechovský, „Myslím, že když se člověk podívá, zjistí, že nikoho nereprezentují,“ dodal. Česká televize získala seznam podepsaných krajanů k dispozici a jsou mezi nimi například pedagogové, architekti nebo výzkumníci, kteří v Norsku dlouhodobě žijí.
Dál v Norsku žijí i bratři Michalákovi. Mladší z nich strávil v pěstounské rodině už větší část svého života. Norská sociální služba přitom znovu zamítla žádost prarodičů o schůzku s vnuky. Podle informací petičního výboru to Barnevernet odůvodňuje stresem, který děti mají před chystaným soudem. Proces o opatrovnictví má pokračovat na jaře. V současnosti probíhá soudní přezkum správního rozhodnutí, který udělil souhlas s adopcí mladšího syna a matku zbavil rodičovských práv ke staršímu.
