V Česku jitří emoce nový případ nemocného devítiměsíčního děvčátka české matky i starší kauza sourozenců Michalákových. Podle jedné z organizátorek akce Jordanky Jiráskové se akce připravovala od prosince.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský v proslovu zdůraznil, že neprotestují proti Norsku, ale proti systému odebírání dětí, který se prý vymkl kontrole. „Nelíbí se nám to, co se děje v Norsku,“ uvedl v proslovu Zdechovský. Europoslanec za Svobodné Petr Mach zase představil návrh mezinárodní smlouvy, na základě které by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy chce předat českému ministerstvu zahraničí.
Podle odhadu z místa před velvyslanectvím byla na začátku protestu zhruba stovka lidí. Další ale přicházeli, a tak se počet mohl zdvojnásobit. Organizátoři odhadli počet účastníků na 300 až 400.
Zhruba hodinový průvod prošel hlavní turistickou cestou přes Karlův most a Staroměstské náměstí na náměstí Republiky, kde sídlí úřad norských fondů. Protestující nesli transparenty s hesly jako „Děti patří rodině“, „Norsko, dej ruce pryč od našich dětí“, „Vraťte české děti české matce“ nebo „Stop norskému fašismu“. V podobném duchu se nesla i hesla, která při pochodu dav skandoval.
V Česku na sebe pozornost strhl případ bratrů Michalákových. Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny - dnes téměř jedenáctiletého Denise a šestiletého Davida - v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Norské úřady loni v září rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl konat koncem února.
Události: V Evropě se protestovalo proti Barnevernetu
Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před pár týdny. Podle matky to zdůvodnila nedostatečně rozvinutým kontaktem s dcerou a špatným vztahem k ní. Matka a otec předtím uvedli, že pokud bude léčba pro dítě náročná a nebude ji zvládat, ukončí ji. Barnevernet to bral nejspíš jako odmítání léčení, vyplývá z matčina vyjádření.
Protestovalo se i před norským velvyslanectvím v Moskvě
Odebrání dětí v Norsku řeší i slovenská matka či rumunská rodina. Během soboty se protestovalo také v Moskvě, Litvě a Vídni.
Ruska Irina Borgsetová viděla svého syna Michala naposledy v květnu 2011, kdy mu byly čtyři roky. „Od té doby Norsko neumožňuje spojení přes Skype, telefon a ani jiné formy kontaktu. Vše je zakázané, totální izolace,“ stěžuje si Irina.
V dalších dnech jsou naplánovány demonstace proti Barnevernetu i v indické Kalkatě, Bratislavě či ve Varšavě. Dosud se uskutečnily v Norsku, Španělsku, Británii či Rumunsku.
