Brusel - Mezi českými europoslanci panuje neshoda v pohledu na to, jakou budoucnost má v Evropské unii Lisabonská smlouva, kterou nyní schvalují jednotlivé členské státy. Někteří poslanci se domnívají, že listina bude bez problému ratifikována, jiní soudí, že se problémy objeví.
„Jsem přesvědčen, že smlouva bude hladce schválena ve všech členských zemích EU,“ uvedl Tomáš Zatloukal (SNK-ED). Názor, že smlouvu nakonec schválí všechny země, což je zapotřebí k jejímu vstupu v platnost, zastává většina ze 15 europoslanců, kteří na anketu reagovali. „Spíše se domnívám, že smlouva ratifikačním procesem neprojde. Domnívám se, že narazí v Irsku,“ kontroval nicméně komunistický europoslance Jiří Maštálka.
Rozdíly v názorech českých europoslanců panují i v tom, zda by měli o složitém právním textu, jehož vyjednávání provázely v unii ostré a zdlouhavé boje a debaty, rozhodovat Češi v referendu, či parlament. Myšlenku referenda podporují komunističtí europoslanci, zástupci ODS, Jana Hybášková ze SNK-ED či Jana Bobošíková s Vladimírem Železným. Spíše či jasně proti jsou někteří jiní zástupci SNK-ED či ČSSD. „V žádném případě. Je to komplikovaný právní výplod,“ reagoval na otázku, zda by o smlouvě neměli rozhodovat lidé v referendu, sociální demokrat Richard Falbr.
Uspořádat referendum se rozhodlo jediné Irsko. Přitom právě referenda potopila předchozí ambiciózní projekt na změnu fungování a rozhodování v unijních institucích - takzvanou euroústavu. Dokument, který měl nahradit všechny dosavadní unijní smlouvy, odmítli lidé v referendech ve Francii a Nizozemsku.
Shodou okolností ve Francii už nová smlouva, která na rozdíl od plánované euroústavy ostatní smlouvy jen doplňuje, nikoli nahrazuje, ratifikací prošla. Stejně tak i v několika dalších zemích včetně Slovenska. V Česku se jí parlament teprve začal zabývat.
Podle dosavadního plánu by smlouva, která počítá mimo jiné i se zřízením nových funkcí jakéhosi unijního ministra zahraničí či dlouhodobého předsedy Evropské rady, měla vstoupit v platnost na začátku příštího roku.
V té době ale bude „sedmadvacítce“ předsedat Česká republika a náběh smlouvy kvůli reformám, které přináší, by mohl do určité míry české „šéfování“ unii ovlivnit a možná mu poněkud ubrat na lesku.
Otázkou totiž je, jak by vedle sebe fungovaly například dlouhodobější předseda Evropské rady a český premiér či prezident. Dosud summitům předsedal šéf vlády či prezident předsednické země. Přesné vymezení jednotlivých kompetencí nových úřadů se však zatím „dolaďuje“.
Podle Hynka Fajmona smlouva do konce roku ratifikována nebude. „Není v zájmu ČR, aby vstoupila v platnost již od 31. prosince 2008, protože by to vážně narušilo průběh českého předsednictví EU,“ poznamenal. „Pokud bude smlouva nabíhat v platnost během českého předsednictví, může na tom ČR dokonce politicky získat,“ soudí nicméně jiný občanský demokrat Jan Zahradil. Právě pod českým vedením by se pak totiž podle něj dokončovaly rozhovory o tom, kdo obsadí nové posty. „Můžeme v tom mít důležité slovo,“ dodal.
„Českého předsednictví se obávám všeobecně, se smlouvou nebo bez smlouvy,“ poznamenal Falbr.
