Česko žádá o informace k zadržení Čecha ve Venezuele

České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.

Venezuelské úřady zadržely dva Španěly, tři občany Spojených států a jednoho Čecha, viní je ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele, včetně vůdce Nicoláse Madura. „V této nótě žádáme o detailní informace o případu a konzulární kontakt. Naši diplomaté jsou v kontaktu s kolegy z ministerstev zahraničí USA a Španělska,“ uvedla Wernerová.

Podle zjištění serveru Neovlivní.cz je zadržený Čech třiatřicetiletý Jan Darmovzal, který je aktivním záložníkem ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Podle serveru působil pět let v Singapuru, kde dálkově vystudoval právo na Londýnské univerzitě. Po návratu do Česka pracoval pro českou státní správu a následně působil v armádě.

Španělská média citovala venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella, podle kterého byla šestice zadržena kvůli podezření z vyvolávání násilí a destabilizace Venezuely. Cabello o víkendu v televizi teleSUR označil zadrženého Čecha za „velmi důležitou osobu“. Tvrdí o něm, že pracoval jako žoldák v Evropě a byl součástí skupiny zvané Z, ve které byli i francouzští žoldáci.

Zadrženými Španěly jsou podle španělských médií José María Basoa a Andrés Martínez z baskického Bilbaa, kteří se rodinám naposledy ozvali začátkem září z Kolumbie s tím, že jedou do Puerta Ayacucho, venezuelského města na hranici s Kolumbií. Právě tam byli zatčeni. Mezi třemi zadrženými Američany je údajně i člen elitních jednotek SEAL amerického námořnictva Wilmer José Castaňeda, který sloužil dříve mimo jiné v Afghánistánu či v Iráku. Zatčen byl 30. srpna v Caracasu a podle Cabella byl „mozkem celé operace“.

Španělsko i USA zapojení do „spiknutí“ odmítly

Podle venezuelských úřadů byli cizinci součástí spiknutí vedeného americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA), jehož cílem bylo svrhnout vládu a zabít několik členů jejího vedení.

Zdroj ze španělského ministerstva zahraničí agentuře Reuters řekl, že zatčení španělští občané neměli žádné vazby na španělské tajné služby ani jinou státní instituci a že Španělsko nebylo zapojeno do žádného plánu na politickou destabilizaci Venezuely.

Americké ministerstvo zahraničí v sobotu potvrdilo zadržení jednoho příslušníka americké armády a uvedlo, že ví o nepotvrzených zprávách o dalších dvou amerických občanech zadržených ve Venezuele. „Jakákoli tvrzení o zapojení Spojených států do spiknutí s cílem svrhnout Madura jsou kategoricky nepravdivá. Spojené státy nadále podporují demokratické řešení politické krize ve Venezuele,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení úřadu.

Caracas dále tvrdí, že do „spiknutí“ je zapojena i šéfka hlavní opoziční aliance María Corina Machadová. Ta organizuje od konce července demonstrace za uznání výsledků prezidentských voleb, které podle ní vyhrál opoziční kandidát Edmundo González. Opozice to dokládá výsledky z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu. Ústřední volební komise tvrdí, že volby vyhrál Maduro, podrobné výsledky ale dosud nezveřejnila. Kvůli účasti na povolebních demonstracích Madurův režim pozatýkal už na dva tisíce lidí.

Diplomatické napětí

Zpráva o zadržení cizinců přichází poté, co venezuelská vláda odvolala svého velvyslance ve Španělsku ke konzultacím a předvolala si španělského velvyslance ve Venezuele. Vystupňovala tak diplomatické napětí po prezidentských volbách z konce července, v nichž podle venezuelských úřadů opět zvítězil Maduro. Opozice to zpochybnila a západní státy jí většinou dávají za pravdu.

Dolní komora španělského parlamentu minulý týden schválila výzvu, aby vláda premiéra Pedra Sáncheze uznala venezuelského opozičního lídra Edmunda Gonzáleze jako zvoleného prezidenta. Výzva není závazná a Sánchez už uvedl, že bude postupovat v souladu s dalšími zeměmi Evropské unie.

Španělsko ani EU za vítěze voleb neuznaly zatím nikoho a vyzývají Madurovu vládu ke zveřejnění výsledků. Naproti tomu Spojené státy už uznaly za vítěze Gonzáleze, který před týdnem utekl do Španělska, kde žádá o azyl. Minulý týden se s ním neoficiálně setkal španělský premiér Pedro Sánchez, který ale odmítl výzvu španělských poslanců, aby ho uznal za vítěze voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 6 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 11 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 16 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 18 hhodinami
Načítání...