Česko žádá o informace k zadržení Čecha ve Venezuele

České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.

Venezuelské úřady zadržely dva Španěly, tři občany Spojených států a jednoho Čecha, viní je ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele, včetně vůdce Nicoláse Madura. „V této nótě žádáme o detailní informace o případu a konzulární kontakt. Naši diplomaté jsou v kontaktu s kolegy z ministerstev zahraničí USA a Španělska,“ uvedla Wernerová.

Podle zjištění serveru Neovlivní.cz je zadržený Čech třiatřicetiletý Jan Darmovzal, který je aktivním záložníkem ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Podle serveru působil pět let v Singapuru, kde dálkově vystudoval právo na Londýnské univerzitě. Po návratu do Česka pracoval pro českou státní správu a následně působil v armádě.

Španělská média citovala venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella, podle kterého byla šestice zadržena kvůli podezření z vyvolávání násilí a destabilizace Venezuely. Cabello o víkendu v televizi teleSUR označil zadrženého Čecha za „velmi důležitou osobu“. Tvrdí o něm, že pracoval jako žoldák v Evropě a byl součástí skupiny zvané Z, ve které byli i francouzští žoldáci.

Zadrženými Španěly jsou podle španělských médií José María Basoa a Andrés Martínez z baskického Bilbaa, kteří se rodinám naposledy ozvali začátkem září z Kolumbie s tím, že jedou do Puerta Ayacucho, venezuelského města na hranici s Kolumbií. Právě tam byli zatčeni. Mezi třemi zadrženými Američany je údajně i člen elitních jednotek SEAL amerického námořnictva Wilmer José Castaňeda, který sloužil dříve mimo jiné v Afghánistánu či v Iráku. Zatčen byl 30. srpna v Caracasu a podle Cabella byl „mozkem celé operace“.

Španělsko i USA zapojení do „spiknutí“ odmítly

Podle venezuelských úřadů byli cizinci součástí spiknutí vedeného americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA), jehož cílem bylo svrhnout vládu a zabít několik členů jejího vedení.

Zdroj ze španělského ministerstva zahraničí agentuře Reuters řekl, že zatčení španělští občané neměli žádné vazby na španělské tajné služby ani jinou státní instituci a že Španělsko nebylo zapojeno do žádného plánu na politickou destabilizaci Venezuely.

Americké ministerstvo zahraničí v sobotu potvrdilo zadržení jednoho příslušníka americké armády a uvedlo, že ví o nepotvrzených zprávách o dalších dvou amerických občanech zadržených ve Venezuele. „Jakákoli tvrzení o zapojení Spojených států do spiknutí s cílem svrhnout Madura jsou kategoricky nepravdivá. Spojené státy nadále podporují demokratické řešení politické krize ve Venezuele,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení úřadu.

Caracas dále tvrdí, že do „spiknutí“ je zapojena i šéfka hlavní opoziční aliance María Corina Machadová. Ta organizuje od konce července demonstrace za uznání výsledků prezidentských voleb, které podle ní vyhrál opoziční kandidát Edmundo González. Opozice to dokládá výsledky z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu. Ústřední volební komise tvrdí, že volby vyhrál Maduro, podrobné výsledky ale dosud nezveřejnila. Kvůli účasti na povolebních demonstracích Madurův režim pozatýkal už na dva tisíce lidí.

Diplomatické napětí

Zpráva o zadržení cizinců přichází poté, co venezuelská vláda odvolala svého velvyslance ve Španělsku ke konzultacím a předvolala si španělského velvyslance ve Venezuele. Vystupňovala tak diplomatické napětí po prezidentských volbách z konce července, v nichž podle venezuelských úřadů opět zvítězil Maduro. Opozice to zpochybnila a západní státy jí většinou dávají za pravdu.

Dolní komora španělského parlamentu minulý týden schválila výzvu, aby vláda premiéra Pedra Sáncheze uznala venezuelského opozičního lídra Edmunda Gonzáleze jako zvoleného prezidenta. Výzva není závazná a Sánchez už uvedl, že bude postupovat v souladu s dalšími zeměmi Evropské unie.

Španělsko ani EU za vítěze voleb neuznaly zatím nikoho a vyzývají Madurovu vládu ke zveřejnění výsledků. Naproti tomu Spojené státy už uznaly za vítěze Gonzáleze, který před týdnem utekl do Španělska, kde žádá o azyl. Minulý týden se s ním neoficiálně setkal španělský premiér Pedro Sánchez, který ale odmítl výzvu španělských poslanců, aby ho uznal za vítěze voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěSpeciál ČT24: V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF jí přisuzuje 41 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 18,3 procenta. Volební účast byla vysoká, dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 45 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 59 mminutami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 7 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 9 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 11 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 13 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.