Česko hodlá během svého předsednictví v Radě Evropské unie klást důraz na další podporu Ukrajiny, jejíž kandidaturu do EU by mohl schválit tento týden summit unijních lídrů. Po jednání s kolegy z ostatních členských zemí to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který za českou vládu symbolicky převzal vedení pro příští ministerská zasedání. S kolegy debatoval například o tom, jak se pokusit pomoci vývozu ukrajinského obilí znemožněnému ruskou blokádou a jak zároveň bojovat s ruskou propagandou, podle níž za nedostatek potravin mohou unijní sankce.
Ministři se vyjadřovali mimo jiné k tomu, zda by Ukrajina v souvislosti s pokračující ruskou invazí měla získat postavení kandidáta členství v evropském bloku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním prohlásil, že neví o námitkách žádné z unijních zemí. Také Lipavský vidí šanci na jednomyslné schválení statusu summitem optimisticky, zejména proto, že takový krok minulý týden podpořili lídři Francie, Německa a Itálie při návštěvě Kyjeva.
„Vnímám, že válka pokračuje a že i partneři na Západě rozumí tomu, že se něco stát musí. Že musí udělat nějaký krok, pokud nemá Evropská unie ztratit v očích Ukrajinců důvěryhodnost,“ hledal vysvětlení pro rostoucí podporu ukrajinské kandidatury Lipavský.
Souhlasí i Nizozemsko
Zároveň však nechtěl předpovídat, zda Kyjev získá souhlas šéfů všech 27 unijních států. Udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku minulý pátek doporučila Evropská komise a v pondělí se pro něj vyslovil například ministr zahraničí Nizozemska Wopke Hoekstra, jehož země patřila dosud k těm nejskeptičtějším.
Podle Lipavského může být schválení kandidatury milníkem ve vztahu k EU, bude však potřeba další práce, která se bude týkat půlročního českého předsednictví. To oficiálně začne 1. července.
„Je potřeba podporovat dále Ukrajinu, aby obstála v té válce, kterou proti ní vede Rusko, a je potřeba pokračovat i v humanitárních aktivitách,“ uvedl Lipavský. Unijní země hodlají dále poskytovat Kyjevu zbraně potřebné k odražení ruské ofenzivy na východě a jihu země či přispívat k financování akutních potřeb ukrajinského státu. Česko se kromě toho spolu s několika dalšími zeměmi snaží docílit toho, aby EU vyčlenila další peníze na péči o ukrajinské uprchlíky.
Řešila se i potravinová krize
Mezi hlavní témata, o nichž ministři hovořili, byla pokračující ruská blokáda ukrajinských přístavů, která vede k nedostatku obilovin zejména v afrických zemích. Také tento problém se patrně bude řešit za českého předsednictví, neboť snahy o zajištění dostatečného vývozu zatím nevedly k výsledkům. „Je to promyšlený pokus, jak ve světě způsobit hlad k vytvoření tlaku. Na svět, na Evropskou unii, na Ukrajinu,“ prohlásil po jednání Borrell.
Unijní diplomacie se podle něho v současnosti snaží africkým zemím vysvětlit, že za nedostatek potravin nemohou unijní sankce, které se na jejich vývoz nevztahují, ale ruská blokáda. Moskva však tvrdí opak a podle některých ministrů včetně Lipavského je zatím její propaganda v Africe úspěšnější. Borrell prohlásil, že odeslal všem africkým ministrům zahraničí dopis, kde situaci objasňuje.
EU podle Borrella doufá, že se podaří dosáhnout dohody v rámci OSN, a podporuje plán vytvoření bezpečného námořního koridoru, kterým by se mohl vývoz ukrajinské pšenice a dalších zemědělských produktů opět rozjet. Dosavadní pokusy o jednání, v němž se k roli prostředníka hlásí Turecko, však posun nepřinesly.
„Další varianta je, že to bude Ukrajina schopna zabezpečit svými vojenskými silami, na to by ale musela dostat příslušné prostředky a to je potom na konkrétních státech, které takové systémy mají,“ řekl Lipavský, podle něhož Česko vojenské vybavení pro zabezpečení ukrajinských lodí poskytnout nemůže.
