Česká skleněná plastika se vrátí po půl století z Japonska domů

Nahrávám video

Do České republiky se vrací jedno z uměleckých děl z expozice na Světové výstavě v Ósace v roce 1970. Skleněný mrak výtvarníka Reného Roubíčka byl přes půlstoletí v lázeňském zařízení v Japonsku. O záchranu se zasloužilo české velvyslanectví v Tokiu ve spolupráci s firmou Lasvit. Ta dílo přepraví a po renovaci pravděpodobně vystaví ve veřejném prostoru. Informovala o tom zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Mrak Reného Roubíčka, jedna ze stěžejních skleněných plastik úspěšného československého pavilonu na Expo 1970 v Ósace, se po padesáti třech letech  vrací domů.

Po výstavě ho zakoupil hotel v lázeňském městě Kirišima na ostrově Kjúšú. Hotel čeká rekonstrukce a osud Mraku byl nejistý. Podle manažera se na vedení obrátilo české velvyslanectví v Tokiu, které projevilo zájem památku zachránit a vrátit do České republiky.

„Hosté u nás obdivovali Mrak padesát dva let, od chvíle, kdy jsme otevřeli. Máme tu i výstavu o tvůrci a historii. Jsme hrdí, že jsme tu měli takový historický skvost,“ řekl manažer hotelu Kirishima Kokusai Hiroši Hajašida. 

Z rozřezané Řeky se podařilo najít dva zbývající díly

V Japonsku pak dál zůstává Řeka od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Původně byla 22 metrů dlouhá. Po Světové výstavě byla rozřezaná na tři kusy. Jeden zůstal v areálu bývalého Expa, ale kam zmizely další dva, se dlouho nevědělo, říká zpravodajka. 

Plány československého pavilonu totiž vznikaly v atmosféře Pražského jara roku 1968, ale výsledek už ovlivnila normalizace. Z Řeky komunisté nechali odstranit stopy vojenských bot jako symbolu sovětské invaze. Kam ji po výstavě rozprodali, tvůrci nevěděli. Obrátili se proto na přítelkyni obou tvůrců a galeristku Masae Nakamu, aby to vypátrala.

„Chtěla jsem to zjistit. Jednoho dne jsem v japonské televizi viděla pořad o panu Libenském. Kontaktovala jsem produkčního a ten slíbil pomoc,“ říká Masae Nakama. První kus objevil v sídle japonského pivovaru. Další dvě části – v parku bývalého EXPA a depozitáři muzea umění – našla reportérka ósackého deníku. „Od té doby uplynulo třináct let a toto mistrovské dílo je pořád rozdělené na tři části. Doufám, že jednoho dne se je podaří zase spojit,“ uvedla reportérka Mainichi Shimbun Mai Suganuma.

To je však málo pravděpodobné, dodává Šámalová. Podle znalců totiž přinejmenším jednu část poškodilo zemětřesení v roce 2011 a renovace je složitá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 1 hhodinou

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
16:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
18:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 2 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
12:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 5 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 6 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 6 hhodinami

Evropský pohled