Do České republiky se vrací jedno z uměleckých děl z expozice na Světové výstavě v Ósace v roce 1970. Skleněný mrak výtvarníka Reného Roubíčka byl přes půlstoletí v lázeňském zařízení v Japonsku. O záchranu se zasloužilo české velvyslanectví v Tokiu ve spolupráci s firmou Lasvit. Ta dílo přepraví a po renovaci pravděpodobně vystaví ve veřejném prostoru. Informovala o tom zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Česká skleněná plastika se vrátí po půl století z Japonska domů
Mrak Reného Roubíčka, jedna ze stěžejních skleněných plastik úspěšného československého pavilonu na Expo 1970 v Ósace, se po padesáti třech letech vrací domů.
Po výstavě ho zakoupil hotel v lázeňském městě Kirišima na ostrově Kjúšú. Hotel čeká rekonstrukce a osud Mraku byl nejistý. Podle manažera se na vedení obrátilo české velvyslanectví v Tokiu, které projevilo zájem památku zachránit a vrátit do České republiky.
„Hosté u nás obdivovali Mrak padesát dva let, od chvíle, kdy jsme otevřeli. Máme tu i výstavu o tvůrci a historii. Jsme hrdí, že jsme tu měli takový historický skvost,“ řekl manažer hotelu Kirishima Kokusai Hiroši Hajašida.
Z rozřezané Řeky se podařilo najít dva zbývající díly
V Japonsku pak dál zůstává Řeka od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Původně byla 22 metrů dlouhá. Po Světové výstavě byla rozřezaná na tři kusy. Jeden zůstal v areálu bývalého Expa, ale kam zmizely další dva, se dlouho nevědělo, říká zpravodajka.
Plány československého pavilonu totiž vznikaly v atmosféře Pražského jara roku 1968, ale výsledek už ovlivnila normalizace. Z Řeky komunisté nechali odstranit stopy vojenských bot jako symbolu sovětské invaze. Kam ji po výstavě rozprodali, tvůrci nevěděli. Obrátili se proto na přítelkyni obou tvůrců a galeristku Masae Nakamu, aby to vypátrala.
„Chtěla jsem to zjistit. Jednoho dne jsem v japonské televizi viděla pořad o panu Libenském. Kontaktovala jsem produkčního a ten slíbil pomoc,“ říká Masae Nakama. První kus objevil v sídle japonského pivovaru. Další dvě části – v parku bývalého EXPA a depozitáři muzea umění – našla reportérka ósackého deníku. „Od té doby uplynulo třináct let a toto mistrovské dílo je pořád rozdělené na tři části. Doufám, že jednoho dne se je podaří zase spojit,“ uvedla reportérka Mainichi Shimbun Mai Suganuma.
To je však málo pravděpodobné, dodává Šámalová. Podle znalců totiž přinejmenším jednu část poškodilo zemětřesení v roce 2011 a renovace je složitá.