Češi při vstupu do Británie už nemusí podstupovat izolaci. Řecko naopak cestovní opatření zpřísňuje

S cestami z České republiky do Velké Británie už není spojena povinnost absolvovat po vstupu na území ostrovního státu čtrnáctidenní izolaci. Anglie, Wales, Skotsko i Severní Irsko v pátek uvolnily cestovní omezení přijatá v boji proti koronaviru pro cestující z Česka a desítek dalších zemí. Opatření platilo plošně od 8. června, seznam zemí s výjimkou bude britské ministerstvo zahraničí průběžně přehodnocovat. Naopak Řecko zavádí od 14. července povinnost předložit negativní test na covid-19 pro všechny turisty, kteří do země přicestují přes pozemní hranici.

V Anglii, Walesu a Severním Irsku podle BBC nově nemusejí s povinnou karanténou počítat lidé přicházející z 59 zemí včetně Austrálie, Francie, Itálie, Německa, Polska, Španělska nebo Turecka. Slovensko na seznamu není, stejně jako Spojené státy.

Britská vláda uvádí, že preventivní opatření odpadá, pokud člověk cestuje přímo z některé ze zemí na seznamu a v předchozích dvou týdnech nenavštívil žádný z rizikovějších států. Mezi ty bylo na poslední chvíli zařazeno Srbsko, které se v posledních dnech potýká s nárůstem počtu nových případů nákazy koronavirem.

Mírně odlišný je skotský seznam výjimek, na kterém Srbsko nefigurovalo od samého začátku. Chybí na něm také Španělsko, tedy oblíbená prázdninová destinace britských občanů. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová ve středu řekla, že na základě aktuálních epidemiologických dat pro ni nebylo možné s klidným svědomím omezení v případě jihoevropské země zrušit.

Nejvyšší počet nakažených z evropských zemí

Londýn avizoval, že situaci ve světě bude nadále monitorovat a svůj systém „cestovních koridorů“ případně upravovat. BBC podotýká, že ne všechny destinace, které jsou na aktuálním seznamu britského ministerstva zahraničí, uvolnily podmínky pro cestující z Británie. Česko ji nicméně hodnotí jako zemi s nízkým rizikem a Češi ani cizinci momentálně při cestě z Anglie či Skotska nečelí žádným omezením.

Británie hlásí ze všech evropských zemí nejvyšší absolutní počet nakažených i úmrtí spojovaných s nemocí covid-19. Úřady evidují přes 44 500 úmrtí v řadách lidí pozitivně testovaných na koronavirus, v posledních týdnech jsou ale denní bilance obětí i případů nákazy relativně nízké.

Karanténní opatření se v zemi začala uvolňovat později než jinde v Evropě, přičemž jednotlivé části Spojeného království stejně jako při jejich zavádění postupují odlišně. V Anglii se například minulý víkend mohly znovu otevřít hospody, Wales ale zřejmě obnovení provozu v pohostinství povolí až od příštího týdne. Skotsko nyní zavedlo povinné nošení roušek v obchodech, zatímco Anglie to zatím vyžaduje pouze v prostředcích hromadné dopravy.

Cestovní opatření pro Čechy uvolní i Norsko

Norsko od středy 15. července uvolní cestovní omezení pro více než dvacítku evropských zemí včetně České republiky a Slovenska, jejichž obyvatelé po příjezdu do této skandinávské země již nebudou muset nastoupit do karantény. V pátek to oznámila norská vláda.

Uvolnění se bude týkat i některých oblastí Švédska, které kvůli volnému přístupu k pandemii nemoci covid-19 bylo výrazněji zasaženo než sousední Norsko a Finsko. Norská vláda se rozhodla upravit podmínky pro cesty ze zemí Evropské unie, schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic a z Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Podmínkou pro vstup do Norska bez povinné desetidenní karantény je méně než dvacet potvrzených případů nákazy koronavirem na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny a zároveň v týdenním průměru méně než pět procent pozitivních testů během dvoutýdenního období, uvedl v prohlášení norský institut veřejného zdraví FHI. 

Vláda pak v prohlášení informovala o tom, že výjimka vstupu bez karantény nadále platí pro cesty z Finska, Islandu a Dánska včetně Grónska a Faerských ostrovů a také ze švédskojazyčného autonomního finského souostroví Alandy.

Nově mohou cestovat do Norska i lidé ze tří jihošvédských krajů, a to ze Skaane, Blekinge a Kronoberg. Z neseverských zemí EU, schengenu či EHP karanténa nadále platí pro cestující z Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Lucemburska, Portugalska a Rumunska.

Řecko naopak zpřísňuje

Cestovní opatření ale naopak zpřísňuje Řecko. Tamní vláda zavádí od úterý 14. července šesti hodin povinnost předložit negativní test na koronavirus na pozemní hranici. Opatření přitom platí pro všechny bez rozdílu.

„Kdo test nebude mít, toho obrátí. Letadel a lodí se opatření netýká. Otevřený zůstává jen jeden pozemní přechod na celé severní řecké hranici, a to Promachonas, uvedl spolupracovník České televize na Balkáně Thomas Kulidakis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rubio mluvil se zástupci Libanonu a Izraele. Řešili návrh plánu na uklidnění situace

Ministr zahraničí USA Marco Rubio jednal s libanonským prezidentem Josephem Aúnem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hovořili o diplomatických jednáních mezi Izraelem a Libanonem. Rubio navrhl plán, který by umožnil postupné uklidnění situace. S odvoláním na amerického úředníka to napsala agentura Reuters. Izrael okupuje část Libanonu a ostřeluje pozice libanonské teroristické skupiny Hizballáh.
05:39Aktualizovánopřed 34 mminutami

Francouzské námořnictvo zadrželo tanker plující z Ruska

Francouzské námořnictvo v Atlantickém oceánu s podporou partnerů v neděli zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Loď se plavila pod jménem Tagor. „Naše odhodlání je neochvějné a naprosté,“ dodal Macron.
před 45 mminutami

Vystrčil dorazil s delegací na Tchaj-wan, setká se s tamními představiteli

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dorazil na Tchaj-wan, kde jej přivítal náměstek ministra zahraničí François Wu. Vystrčil po příletu neposkytl žádné prohlášení, napsala tchajwanská agentura CNA. Pro Vystrčila se jedná o druhou cestu na Tchaj-wan, ostrov poprvé navštívil v srpnu 2020.
06:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 2 hhodinami

Do druhého kola kolumbijských prezidentských voleb postoupili de la Espriella a Cepeda

O funkci kolumbijského prezidenta se ve druhém kole utkají krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. Podle kolumbijského webu El Nuevo Siglo to po sečtení 99,74 procenta hlasů ukazují výsledky nedělního prvního kola. De la Espriella dostal 43,74 procenta hlasů, pro Cepedu hlasovalo 40,90 procenta voličů.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA provedly údery na radarové stanice v Íránu, ten útočil na leteckou základnu

Americká armáda v neděli uvedla, že o víkendu provedla údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Zdůvodnila to údajnými „agresivními kroky Teheránu“. Íránské revoluční gardy naopak prohlásily, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují navzdory podepsanému příměří z dubna.
06:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby v Arménii mohou zemi odklonit od směřování do EU

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.
před 3 hhodinami

Hra začala, řekl k soupeření velmocí v Arktidě analytik z Bushovy vlády

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.
před 4 hhodinami
Načítání...