Praha - Češi chtějí být plnohodnotnými členy Evropské organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Ta zajišťuje nepřetržitý tok dat z družic. Je také jednou z klíčových složek nově budovaného evropského programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti. Plné členství opravňuje státy podílet se na vývoji družic, používat všechna získaná data a software organizace.
Přístupovou dohodu v pondělí projedná vláda, souhlasit s ní musí i prezident, sněmovna a Senát.
V současnosti má EUMETSAT 22 členských a osm spolupracujících států, slouží jim družice Meteosat a Meteosat druhé generace. Česko by se mělo stát plnohodnotným členem v příštím roce. Češi se na vývoji aplikací souvisejících s evropskými družicemi ale už podílejí, a to prostřednictvím programu Evropské vesmírné agentury (ESA). Podle zprávy, kterou dostane vláda na stůl, agentura přijala od roku 2005 celkem 29 českých projektů z různých oborů kosmonautiky a kosmického výzkumu, z toho se pozorování Země a tedy témat EUMETSAT týkala zhruba polovina.
Přístupem k ESA a EUMETSAT se vzhledem k těsné provázanosti vývoje a provozu družic mezi organizacemi otevřou možnosti pro uplatnění podstatně většího počtu malých a středních podniků v oblastech informační technologie a přístrojové techniky, uvádí zpráva.
Vstupní poplatek bude pro Česko znamenat jednorázový výdaj ve výši pět milionů eur (140 milionů korun). Roční poplatky členských i spolupracujících států jsou odvozovány z hrubého národního produktu jednotlivých členů. Vstupní poplatek zaplatí ministerstvo životního prostředí ve čtyřech splátkách mezi lety 2010 až 2013. Členský poplatek bude hradit ministerstvo zahraničních věcí, v roce 2010 to bude 2,5 milionu eur (70 milionů korun).
Data z evropských družic Meteosat začali čeští meteorologové pravidelně přijímat v roce 1991. Od prosince 2004 docházejí data z družic druhé generace do Českého hydrometeorologického ústavu v digitální podobě. Tento systém by měl zůstat funkční až do roku 2015, kdy se předpokládá nástup družic Meteosat třetí generace.
Informace používají meteorologové prvotně k přípravě krátkodobých předpovědí počasí a výstrah před nebezpečnými meteorologickými jevy. Družicové snímky jsou společně s radarovými daty a numerickými modely klíčové například i pro monitorování jarních a letních bouří, tvorby a rozsahu mlh a nízké inverzní oblačnosti.
