Cameron článek 50 zatím neaktivuje. Je to naše suverénní rozhodnutí, tvrdí

Britský premiér David Cameron považuje aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který řeší vystoupení státu z Evropské unie, za suverénní rozhodnutí. V projevu v parlamentu zopakoval, že aktivaci článku zatím nevyužije. Tento úkol bude mít až jeho nástupce, který by měl být podle hlasů z britské politické scény znám nejpozději začátkem září.

V projevu před parlamentem Cameron zdůraznil, že rozhodnutí aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy je výhradně záležitostí Velké Británie. „Předtím se musíme ujistit, jak bude vypadat náš vztah s Evropskou unií. A jak jsem řekl už předtím, musí to vyjednat můj nástupce. Je to naše suverénní rozhodnutí a je na Británii, jak to bude probíhat,“ zdůraznil ministerský předseda.

Cameron bezprostředně po oznámení výsledků referenda minulý pátek oznámil, že v říjnu odejde z funkce a že jednání o vystoupení Británie z Unie bude úkolem pro nového premiéra.

Cameronův úmysl oddálit aktivaci článku 50 je v rozporu s požadavky unijních lídrů a představitelů řady členských států, kteří požadují, aby jednání o vystoupení Británie ze společenství začala co nejdříve.

Nahrávám video
Cameron: Aktivace článku 50 je na mém nástupci
Zdroj: ČT24

Do jednání budou zahrnuty i regionální vlády

Cameronova vláda hodlá ustavit nový orgán, jehož úkolem bude příprava na odchod z Unie a vyjednání co nejlepších podmínek. Součástí úřadu budou představitelé z ministerstva zahraničí i financí.

Do příprav vyjednávání o odchodu Británie se plně zapojí i regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska. „Musíme zajistit, že budou všechny části Spojeného království v tomto novém vyjednávání ochráněny,“ oznámil Cameron. V nadcházejících dnech se má také britská vláda sejít s irskou, aby spolu začaly jednat o podobě společné hranice.

Bude to nejkomplexnější a nejdůležitější úkol, jaký kdy musela britská státní správa podstoupit.
David Cameron
britský premiér k jednání o brexitu

Cameron chce nadále v nadcházejících týdnech spolupracovat se svými unijními partnery. Žádné okamžité změny nečekají ani občany unijních zemí, kteří v Británii žijí, to samé se týká i Britů v EU. „Británie zůstává členem EU, dokud neodejdeme,“ ujistil Cameronův kabinet.

Já bych si na odchod Británie z EU nevsadil. Referendum je samozřejmě legitimní, výsledek je jasný, ale není právně nijak závazný. Čili rozhoduje britský parlament, kde nyní není jasné, kdo vůbec bude Británii nakonec zastupovat a jaký bude mít mandát. Navíc se ukazuje, že spousta voličů se nyní cítí podvedeni sliby zastánců brexitu.
Libor Rouček
Bývalý místopředseda Evropského parlamentu

Skotské referendum? Není důvod, míní Cameron

Podle Camerona není žádný důvod, aby Skotsko uspořádalo nové referendum o své nezávislosti. To přitom nevyloučila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová s tím, že není možné přinutit Skoty k odchodu z EU, když si přejí setrvání v evropském bloku.

Cameron je ale toho názoru, že důvody k udržení společného státu se Skoty jsou stejně silné, jak se ukázalo v referendu před rokem a půl. Také odmítá, že by Edinburgh mohl odluku s Bruselem vetovat, protože o odchodu z EU rozhodlo celé Spojené království.

Nahrávám video
Syndrom post-brexit: V britské politice vládne kocovina a lavírování
Zdroj: ČT24

Nástupce Camerona má být znám do začátku září

Boris Johnson, budoucí britský premiér?
Zdroj: Reuters

Stranický výbor konzervativců oznámil, že nový britský premiér a šéf strany by měl být znám nejpozději do začátku září. „Doporučujeme, aby proces volby nového vůdce Konzervativní strany začal příští týden a aby byl uzavřen nejpozději do pátku 2. září,“ řekl předseda výboru Graham Brady. Zároveň připustil, že jméno nového premiéra by mohlo být známo i dříve.

Do čtvrtečního poledne tohoto týdne se mají shromáždit nominace na funkci.

Britský tisk již spekuluje o tom, že Cameronovým nástupcem může být bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr spravedlnosti Michael Gove nebo ministryně vnitra Theresa Mayová. Zatímco Johnson a Gove se angažovali pro brexit, Mayová byla v této otázce neutrální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 24 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 32 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...