V ruských prezidentských volbách nejde o vítězství Vladimira Putina, protože o něm nepochybuje nikdo, ale hlavně o co nejvyšší volební účast. Ta má ukázat, že současná hlava státu stále má velkou podporu. V Interview ČT24 to řekl bývalý velvyslanec v Rusku i Spojených státech Petr Kolář. Vymezování se proti Západu a hledání vnějších nepřátel je podle něj součástí Putinovy strategie i ruské tradice hledat vinu jinde než u sebe.
Bývalý velvyslanec Kolář: Putinovi jde o co nejvyšší účast. Masové vítězství potvrdí, že je vůdce milován
Interview ČT24: Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku a USA (zdroj: ČT24)
„Není to ani kampaň za zvolení Vladimira Vladimiroviče Putina, je to kampaň za vysokou volební účast. Nikdo nepochybuje, že Putin opět vyhraje – teď jde o to, aby to bylo masové vítězství, které potvrdí, že vůdce je milován a společnost za ním stojí,“ říká Kolář.
„Proto se nabízejí za selfíčka z volební místnosti mobilní telefony, proto se dokonce objevily možnosti, že si můžete levně nakoupit potraviny ve volebních místnostech. Některé podniky to dávají přímo za úkol svým zaměstnancům, aby šli volit a aby si třeba udělali selfie s tím správným volebním lístkem,“ popisuje předvolební kampaň.
Volební účast se nyní odhaduje na 55 procent, v minulých prezidentských volbách přitom přesáhla 65 procent. Kreml však usiluje o to, aby Putin získal ve volbách nejméně 70 procent hlasů a aby k urnám dorazilo minimálně 70 procent oprávněných voličů. O této „klauzuli 70/70“ informují ruská média a už v prosinci 2016 ji po semináři se šéfem prezidentské administrativy Sergejem Kirijenkem potvrdil zástupce jednoho z regionálních guvernérů a další dva účastníci akce.
Tento výsledek, který by Putinovi poskytl dostatečně silný mandát, ale není vůbec zaručen. Přes 70 procent hlasů získal Putin v prezidentských volbách jen jednou, a to v roce 2004.
Právě proto byla podle Koláře veškerá aktivita napřena na zvýšení účasti. Do kampaně se přímo zapojily i některé státní společnosti. Například vedení Gazpromu dokonce svolalo zaměstnance a chce po nich, aby hlásili, zda jejich rodiny už byly u voleb.
„Je to takový sovětský způsob. Samozřejmě to vyvolává kritiku opozice, která je bohužel roztříštěná, ale je to směšné, protože všichni ví, že Putin vyhraje,“ říká Kolář. Právě Gazprom je podle něj přímo spjatý s vládní mocí. „O některých se říká, že to jsou peněženky politiků z vedení kolem Putina a že se musí přičinit a zasloužit si, že mohou být dále na výsluní.“
„Odstavit Navalného bylo hloupé“
Původně hlavní Putinův soupeř Alexej Navalnyj byl z voleb vyloučen, a to kvůli podmíněnému trestu za údajné krádeže. První proces přitom zrušil Evropský soud pro lidská práva, ruské soudy ale nad Navalným znovu vynesly úplně stejný verdikt. Vyřazený kandidát proto voliče vyzval, aby hlasování bojkotovali.
„Navalnému se podařilo stát se mluvčím jinak roztříštěné opozice, a proto reprezentoval určité riziko. To, že ho takto předem eliminovali, bylo z mého pohledu hloupé, protože Putin by přesto vyhrál a mohl by alespoň částečně Západu ukazovat, že měl nějakého konkurenta, kterého porazil. Protože ostatní konkurenti v prezidentské volbě jsou spíše do počtu,“ podotýká Kolář.
Na přelomu let 2011 a 2012 lidé vyšli do ulic demonstrovat proti průběhu voleb. Nic takového se tentokrát podle odborníků očekávat nedá. Podle Koláře to dokonce byl jeden z motivů, proč se Putin znovu rozhodl kandidovat, protože měl pocit, že tehdejší prezident Medvěděv nemá dění úplně pod kontrolou.
„Ukázalo se, že vzniká střední třída – lidé, kteří už mají co ztratit, a přesto jsou politicky aktivní a nechtějí být pouhými spotřebiteli. Najednou se ze spotřebitelů stali občané, kteří nechtěli být jenom kulisou. Chtěli, aby jejich hlasy nebyly manipulovány a nebylo s nimi nakládáno jako se smetím. V té době se organizovaly autobusy, které převážely urny s lístky, byla tam spousta volebních podvodů, na což poukazovaly zahraniční i ruské pozorovatelské skupiny,“ popisuje Kolář.
„Putin vrátil Rusko mezi velmoci“
Dnes je podle něj situace jiná. „Lidé se smířili s tím, že s Putinem na věčné časy a nikdy jinak. Nikdo asi nevěří, že je teď možné něčeho dosáhnout. Jemu se podařilo ruskou společnost zkonsolidovat. Jednak tím, že jim nabídl jistotu – sebe, ale také tím, že Rusům vrací to, co jim vždycky hrozně chybělo – to je důstojnost a respekt ze zahraničí,“ vysvětluje.
Putinovi se podle něj podařilo vrátit Rusko mezi velmoci, které „musí být respektovány, i když se nám to nelíbí, protože komplikuje mezinárodní situaci“ – připomíná ruské zapojení do války v Sýrii nebo na Ukrajině. „Pro Rusy to znamená: Máme vládce, který je respektován ve světě a kterého si váží, protože se ho bojí. Pro běžného Rusa mezi vážit si a bát se velký rozdíl není,“ uvádí bývalý velvyslanec v Rusku a USA.
Vymezování se proti Západu a hledání vnějšího nepřítele je podle něj součástí této strategie. „U Rusů to není tak, že by si sami nastavovali zrcadlo a kladli si otázku, kde udělali chybu. Ale vždycky hledají někoho, kdo za to může, kdo jim to zavinil. Tak teď je to Západ. Aféra kolem Velké Británie a vypovězených ruských diplomatů úplně dokonale nahrává Putinovi pro jeho neustálý evergreen – že je potřeba se semknout a proti nepřátelskému Západu postupovat jednotně,“ dodává Kolář.