Byly zničené kolekce knihoven a archivů, které protiřečily ruské propagandě. Ukrajina přichází o část kulturního dědictví

3 minuty
Události: Záchrana ukrajinských památek
Zdroj: ČT24

Kvůli ruským útokům přichází Ukrajina také o část kulturního dědictví. Podle tamních archeologů ztratila už přes čtyři stovky památek. Rusové při bombardování a ostřelování ničí i kostely, muzea nebo sochy. S obnovou by mohly pomoct moderní technologie a zkušenosti ze zahraničí.

Sochy kostela ve Lvově jsou obalené plachtami a molitanem. Pytle s pískem pak chrání monument bývalého guvernéra v Oděse. I takto se od začátku války snaží Ukrajinci ochránit své kulturní dědictví.

„Hodně nám pomohla i Česká republika. Dostali jsme materiál na obalování a na ochranu před ohněm,“ řekla Maria Lobanová z Archeologického muzea v Oděse. 

Vzácné muzejní sbírky se stále přesouvají do bezpečnějších míst, ať už na Ukrajině, či v zahraničí. Po ruském bombardování se ale k zemi sesul nespočet historických budov. „Dřevěné kostely z devatenáctého století jsou úplně zničené, nezachovaly se ani základy. Byly zničené například kolekce knihoven a archivů, které protiřečily ruské propagandě,“ řekl ukrajinský student archeologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě Roman Liubun.

Velvyslanec Perebyjnis: Rusové se pokouší zničit naši historii

Celkové škody je zatím těžké vyčíslit. Některé vzácné artefakty z muzejních sbírek už navíc zmizely za hranice. Jde například o šperky a další umění starověkého kmene Skytů. „Ve městě Mariupol a Melitopol byly ty kolekce skytského zlata nebo artefakty z muzea záměrně ukradené,“ řekl Liubun. 

Končící velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis k tomu dodal, že „ruská armáda se nejen snaží získat naše území a zničit Ukrajinu, ale pokouší se zničit i naši historii“.

Záchrana památek, které ještě stojí a nelze je přesunout, závisí podle archeologů na 3D technologii. Ukrajinským archeologům se například podařilo vytvořit model kostela ve vesnici Lukašivka v Černihivské oblasti. Takové snímání památek však není na Ukrajině příliš rozšířené. „To je úžasný příklad toho, co teď můžeme udělat, abychom ochránili naše dědictví v terénu,“ řekla k tomu Lobanová. 

Podle ní jsou proto potřeba vedle technologií i odborníci ze zahraničí, kteří s nimi naučí ukrajinské kolegy pracovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...