Buenos Aires - Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová byla definitivně zbavena obvinění v případu přes 20 let starého pumového útoku na židovské centrum v Buenos Aires. Někdejší prokurátor Alberto Nisman kvůli tomu na Fernandezovou chystal zatykač, za podezřelých okolností ale zemřel den před tím, než měl svědčit v parlamentu. Podle Nismana se Fernándezová snažila krýt pachatele ve snaze zlepšit vztahy s Íránem.
Případem se pro nedostatek důkazů proti prezidentce odmítl zabývat soud první instance a odvolání zamítl i vyšší soud. „Nedošlo k žádnému zločinu,“ zdůvodnil v pondělním prohlášení prokurátor Javier De Luca své rozhodnutí nepodat další odvolání k soudu vyšší instance.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací v Buenos Aires skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Důkazy o tom má i izraelská rozvědka. Nejhorší teroristický útok argentinských dějin si vyžádal 85 mrtvých a na tři stovky zraněných.
Případ vyvolal velkou pozornost i kvůli neobjasněné smrti Nismana, který byl nalezen mrtvý ve svém bytě v Buenos Aires 18. ledna. Podle vyšetřujícího státního zástupce pitva vyloučila cizí zavinění, sama prezidentka však zastává názor, že o sebevraždu nešlo. Nisman přitom zemřel pouhý den předtím, než měl podrobně představit výsledky svého vyšetřování teroristického útoku v Buenos Aires. Podle Nismanových závěrů se vládní činitelé včetně prezidentky snažili podezřelé očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy.
Fernándezová po celou dobu trvání kauzy jakoukoli vinu odmítala. Íránští představitelé už v minulosti několikrát popřeli podíl na organizaci atentátu. Nismanova údajná vražda, která vyhnala do ulic tisíce Argentinců, vážně poškodila pozici prezidentky a její strany před říjnovými volbami.
