Vilnius – S ukrajinským opozičním aktivistou bylo krutě zacházeno. Podle litevské diplomacie nese tělo Dmytra Bulatova známky dlouhodobého mučení. Je dokonce možné, že Ukrajina porušila konvenci OSN, která mučení zakazuje. Bulatov byl pohřešován dva týdny. Prý ho mučili lidé mluvící s ruským přízvukem. Mimo jiné se ho pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. Vilnius už vyzval Unii, aby na Kyjev vyvinula tlak. Případy Bulatova a dalších pohřešovaných opozičníků by se měly nezávisle vyšetřit.
Bulatov se v noci na pondělí letecky přesunul do Litvy, která mu nabídla zdarma léčbu. „Evropská unie by se měla snažit přimět Kyjev, aby zahájil nezávislé vyšetřování a podniknul kroky k potrestání viníků,“ vyzvala Brusel litevská diplomacie, podle níž mučení protivládních aktivistů na Ukrajině může být v rozporu s úmluvou OSN, která takové zacházení zakazuje.
Bulatov patřil k vůdcům kolon opozičně naladěných motoristů protestujících i u rezidence ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Kvůli účasti na těchto protestech mu původně hrozilo až osm let vězení. Obvinění související s jeho účastí na protivládních demonstracích ale úřady údajně stáhly. Bulatov zmizel 22. ledna - údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana (o jednotkách Berkut více zde).
Svět koncem ledna šokovaly záběry, na nichž nechaly speciální jednotky Berkut stát demonstranta Michaila Havryljuka v osmistupňovém mrazu nahého na sněhu. Přestože byl kozák Havryljuk ponížen a surově zbit, vrátil se znovu mezi demonstranty na náměstí Nezávislosti (více zde).
Podle ukrajinských médií prošetřuje policie tři verze Bulatovova únosu. Akce policejního komanda Berkut mezi nimi ale není. Vyšetřovatelé soudí, že aktivista mohl být unesen kvůli výkupnému, případně mohlo jít o „chuligánský zločin výtržníků“. Základem třetí policejní verze je podezření, že cílem Bulatovova zmizení mělo být vyvolání dalších masových protivládních nepokojů.
Zmizely desítky aktivistů, tvrdí opozice
V Litvě se léčí i tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na komunitních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí právě členové úderných komand Berkut. Podle ukrajinské opozice během nynějších protivládních protestů zmizelo 36 jejích stoupenců. Ve vazebních věznicích navíc zůstává více než stovka aktivistů.
- Protesty proti režimu prorusky orientovaného prezidenta Janukovyče zmítají Ukrajinou už přes dva měsíce.
- Vypukly poté, co Janukovyč odmítl v listopadu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak se rozhodl pro bližší příklon k Rusku, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí. Demonstranti už si vynutili odstoupení vlády, opozice však žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb.
