Budoucnost evropského vesmírného výzkumu? Nová raketa a obří teleskop

Praha – Vodu na Zemi nepřinesly komety. To je jeden z prvních vědeckých výsledků přelomové evropské mise Rosetta, při které vůbec poprvé přistála na kometě sonda. Evropská vesmírná agentura by listopadový úspěch ráda zopakovala. Její členské země už teď plánují, kam se v příštích desetiletích vydat.

Politici a vědci z Evropské vesmírné agentury se v Lucembursku radili, kterým směrem by se evropský výzkum měl ubírat dál. Některé projekty nicméně dostaly zelenou ještě předtím – například mohou začít práce na stavbě největšího teleskopu na světě. Agentura získala potřebnou miliardu eur, vybuduje ho na severu Chile do šesti let.

Jenže pozorování ze Země už nestačí. Evropa potřebuje také novou vesmírnou loď. Starý model Ariane 5 je oproti americké konkurenci příliš drahý. „První dobrou zprávou pro Evropu je rozhodnutí spustit společný projekt Ariane 6. Do vesmíru by měl letět v roce 2020. Nová modulová raketa, která pak už nebude potřebovat veřejné peníze,“ plánuje francouzská ministryně pro vědu a vysoké školství Genevieve Riorasová.

Na vývoj rakety přispěje dvacet členů ESA částkou tři miliardy eur. Ariane 6 se bude vyrábět ve dvou verzích – se dvěma nebo čtyřmi urychlovacími motory. Cena jednoho letu by se měla pohybovat mezi 70 a 115 miliony eur. To by znamenalo nejméně o čtvrtinu levnější provoz než u současného modelu s číslem 5. „Konkurence je veliká, ale my chceme zůstat ve hře a postavit raketu, která vynese družice do vesmíru,“ nastínila Brigitte Zypriesová, německá ministryně pro letectví a kosmonautiku.

Nemalé cíle si kladou i další oddělení. Jednou z hlavních destinací zůstává rudá planeta. Misi ExoMars vedou Itálie s Velkou Británií – za dva roky chtějí vyslat vlastní družici a malou sondu. V roce 2018 se má po povrchu Marsu poprvé projet i evropské vozítko. „ExoMars je výjimečná v tom, že stroj dokáže vrtat hluboko do povrchu a pátrat tam po známkách života. To jsme tu ještě neměli,“ upozornila Alice Bunnová z Britské vesmírné agentury.

„Analýzy ukázaly, že na povrchu Marsu není život. To je zřejmé, protože radiace a kosmické záření za miliony let veškeré formy života zničily. Je ale možné, že pod povrchem se nějaké uchovaly,“ myslí si ředitel Italské vesmírné agentury Roberto Battison.

Jak to bude s mezinárodní vesmírnou stanicí?

Velké otazníky ovšem visí nad dalšími cestami Evropanů do vesmíru. Příští rok se sice do kosmu vydají dva astronauti, budoucnost mezinárodní vesmírné stanice však zůstává nejistá. Žádná z velmocí zatím příliš neusiluje o prodloužení životnosti projektu i po roce 2020. Nemalé peníze chtějí investovat jinam. „Dnes mě nejvíc uchvacují možnosti robotů. Dostaneme se s nimi kamkoli. Věci dokážeme dělat rychleji, lépe a levněji než s lidskými průzkumníky,“ říká například Jean-Yves Le Gall, ředitel Francouzské vesmírné agentury.

O budoucnosti vesmírného výzkumu tak vědci a politici stále vedou vášnivé debaty. Na podpoře kosmonautiky se nicméně shodnou všichni. Nepřináší totiž jenom poznání, pomáhá i hospodářství. Vytváří třeba nová pracovní místa nebo služby, které už veřejnost považuje za samozřejmé, jako je satelitní televize či navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Pavel českým novinářům před schůzkou řekl, že od ní očekává především další silný impuls rozvoje vzájemné spolupráce. Obě země podle něj sdílí pohled na mezinárodní situaci, a to jak na válku na Ukrajině, tak na Blízkém východě.
před 18 mminutami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 6 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 7 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...