Budoucnost evropského vesmírného výzkumu? Nová raketa a obří teleskop

Praha – Vodu na Zemi nepřinesly komety. To je jeden z prvních vědeckých výsledků přelomové evropské mise Rosetta, při které vůbec poprvé přistála na kometě sonda. Evropská vesmírná agentura by listopadový úspěch ráda zopakovala. Její členské země už teď plánují, kam se v příštích desetiletích vydat.

Politici a vědci z Evropské vesmírné agentury se v Lucembursku radili, kterým směrem by se evropský výzkum měl ubírat dál. Některé projekty nicméně dostaly zelenou ještě předtím – například mohou začít práce na stavbě největšího teleskopu na světě. Agentura získala potřebnou miliardu eur, vybuduje ho na severu Chile do šesti let.

Jenže pozorování ze Země už nestačí. Evropa potřebuje také novou vesmírnou loď. Starý model Ariane 5 je oproti americké konkurenci příliš drahý. „První dobrou zprávou pro Evropu je rozhodnutí spustit společný projekt Ariane 6. Do vesmíru by měl letět v roce 2020. Nová modulová raketa, která pak už nebude potřebovat veřejné peníze,“ plánuje francouzská ministryně pro vědu a vysoké školství Genevieve Riorasová.

Na vývoj rakety přispěje dvacet členů ESA částkou tři miliardy eur. Ariane 6 se bude vyrábět ve dvou verzích – se dvěma nebo čtyřmi urychlovacími motory. Cena jednoho letu by se měla pohybovat mezi 70 a 115 miliony eur. To by znamenalo nejméně o čtvrtinu levnější provoz než u současného modelu s číslem 5. „Konkurence je veliká, ale my chceme zůstat ve hře a postavit raketu, která vynese družice do vesmíru,“ nastínila Brigitte Zypriesová, německá ministryně pro letectví a kosmonautiku.

Nemalé cíle si kladou i další oddělení. Jednou z hlavních destinací zůstává rudá planeta. Misi ExoMars vedou Itálie s Velkou Británií – za dva roky chtějí vyslat vlastní družici a malou sondu. V roce 2018 se má po povrchu Marsu poprvé projet i evropské vozítko. „ExoMars je výjimečná v tom, že stroj dokáže vrtat hluboko do povrchu a pátrat tam po známkách života. To jsme tu ještě neměli,“ upozornila Alice Bunnová z Britské vesmírné agentury.

„Analýzy ukázaly, že na povrchu Marsu není život. To je zřejmé, protože radiace a kosmické záření za miliony let veškeré formy života zničily. Je ale možné, že pod povrchem se nějaké uchovaly,“ myslí si ředitel Italské vesmírné agentury Roberto Battison.

Jak to bude s mezinárodní vesmírnou stanicí?

Velké otazníky ovšem visí nad dalšími cestami Evropanů do vesmíru. Příští rok se sice do kosmu vydají dva astronauti, budoucnost mezinárodní vesmírné stanice však zůstává nejistá. Žádná z velmocí zatím příliš neusiluje o prodloužení životnosti projektu i po roce 2020. Nemalé peníze chtějí investovat jinam. „Dnes mě nejvíc uchvacují možnosti robotů. Dostaneme se s nimi kamkoli. Věci dokážeme dělat rychleji, lépe a levněji než s lidskými průzkumníky,“ říká například Jean-Yves Le Gall, ředitel Francouzské vesmírné agentury.

O budoucnosti vesmírného výzkumu tak vědci a politici stále vedou vášnivé debaty. Na podpoře kosmonautiky se nicméně shodnou všichni. Nepřináší totiž jenom poznání, pomáhá i hospodářství. Vytváří třeba nová pracovní místa nebo služby, které už veřejnost považuje za samozřejmé, jako je satelitní televize či navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 11 mminutami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypuknul, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 12 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 2 hhodinami

Zvěsti o Netanjahuově smrti a AI videích vyvrací analýza francouzské televize

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...